Tři otázky pro rodiče

anketa Kritických listů

  1. Co si myslíte, že vašim dětem pomohlo, aby obstály v nových podmínkách?
  2. Kde se berou nedorozumění mezi rodiči a školou, dítětem a učitelem?
  3. Co z toho, čím prošly vaše děti, vás nejvíce zaujalo? Co jim „závidíte“?

Odpovídají rodiče žáků, které učila od 3.-5.třídy ZŠ paní učitelka a lektorka KM Květa Kohoutová.

  1. Určitě jiný přístup učitele, vlastně učitelky, k řešení běžných situací a problémů. Už od věku, kdy bych to nečekal, se děti naučily přemýšlet a řešit věci tak, jak jsem se to třeba já učil až na vysoké škole a nebo ještě později v životě. Osnovy a předepsanou látku lze zvládnout i zcela jiným způsobem než mechanickým výkladem a biflováním. Naučit se získávat to podstatné, analyzovat informace a vytěžit z nich vše potřebné, to je cenná deviza.
  2. Vše záleží na lidech, ve škole to není jiné než kdekoliv jinde, kde se střetávají lidé. Pokud chtějí, ale opravdu, obě strany, domluví se i přes bariéry (jazykové, etnické, inteligenční, majetkové, náboženské, politické či jiné). Je to jen a jen o tom řešit problémy hned, jak nastanou, a důsledně. Platí to ve škole, v práci i v manželství.
  3. „Závidím“ obecně asi možnosti, které mají - jazykové vzdělávání, cestování, práce v zahraničí, přístup k informacím, svobodu v mnoha směrech, která pro nás nebyla myslitelná. Nezávidím jim samozřejmě ekonomickou stránku, která je spíš horší a bude se spravovat velmi dlouho. A svým dětem? Určitě učitelku, kterou měly. Měli jsme také takové, ale bylo to jen krátce a byla to naprostá výjimka, za celou dobu osmnácti let vzdělávání jen nepatrná kapka v moři, na kterou stále vzpomínáme.
  4. Otázka, která tam nebyla - rád bych, aby velká a nesnadná práce učitelky mých dětí měla pokračování, aby ji neznehodnotila převaha těch konzervativních přístupů, které sice zjednodušují práci ve škole (a bohužel odpovídají finančnímu ohodnocení učitelů), ale děti nerozvíjí tak, jak to za uplynulé roky bylo na dětech znát.

Jiří Janovec, Praha – Letňany

  1. Pokud je novými podmínkami myšlen přechod z prvního stupně základní školy na osmileté gymnázium, zatím nevím přesně, jestli náš syn obstojí. Je ještě příliš brzy tohle hodnotit. Nicméně jeho adaptace je takřka ,,bezbolestná“. Jedna věc je sociální oblast - kontakt se spolužáky a kantory, a druhá pak prospěch.
    V sociální oblasti byl z prvního stupně zřejmě dobře připraven díky p. učitelce Květě Kohoutové, která s dětmi celé tři roky velmi dobře pracovala, brala je jako rovnocenné partnery, učila je samostatnosti, toleranci, kolegialitě a kamarádství. Používala řadu metod, jak v dětech vzbudit sociální cítění a zájem o druhé, zejména jak vyslechnout cizí názor a tolerovat jej. Náš syn díky ní umí dnes vyjádřit i před dospělými – myslím te_ profesory - svůj názor nebo si i něco prosadit celkem přijatelným způsobem. Nepříjemnou novinkou je pro něj zřejmě to, že si jeho noví spolužáci říkají někdy příjmeními. To na prvním stupni neznal.
  2. Zřejmě v nedostatečné komunikaci, pokud jde o vztah rodiče - škola. Chybou je na jedné straně například nemožnost zúčastnit se výuky dítěte, kdy škola se jeví jako nedobytná pevnost. ,,Nedobytný“ bývá často i kantor sám. Je to takzvaný kantor ze staré školy - naprostá autorita. To se nám naštěstí nestalo. Nedělám si ovšem iluze, protože z vlastní zkušenosti vidím, že s mnoha rodiči komunikovat musí být nadlidský, vyčerpávající čin a řada kantorů zřejmě časem rezignuje. Na vztah dítě - učitel má zřejmě vliv mnoho věcí: rodina a její vztah ke škole, povaha žáka a učitele, motivace k výuce atd.
  3. Již v bodu jedna jsem zmínila synovu báječnou paní učitelku, její ranní kroužky, kdy si děti vzájemně sdělovaly svoje zážitky a s ostatními je probíraly. Uměla je motivovat, většina věcí se děla po dobrém, děti hodně chodily za kulturou. Ve třídě byla zřejmě většinou radostná a tvůrčí atmosféra. Co jim závidím? Snad jedině tuto dobu jako takovou, protože já sama jsem také měla vždy štěstí na dobré učitele a na ty špatné jsem asi už zapomněla. Přeji si, aby i náš mladší syn měl štěstí na takovou paní učitelku.

Zdraví Vás Zuzana Jedličková - maminka dvanáctiletého Pepči

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2334 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz