I z reformy se může stát mrtvá ideologie

Jana Feřteková

Netroufám si to tvrdit nijak autoritativně, zatím je to spíš ojedinělý zážitek. Ale musím se přiznat, že na posledním, listopadovém setkání PAU (Přátelé angažovaného učení) v Sedlčanech se mi to stalo hned několikrát.

Začíná dílna, jsme rozdělení do skupin. Když se rozhlédnu okolo, hodně z těch, co tu sedí, znám přinejmenším od vidění už několik let. Staří „kursovní“ matadoři plus lidé, kteří jsou tu nejspíš poprvé. Dostaneme nějaký úkol, který máme ve skupině vyřešit. Třeba jak pracovat u dětí s chybou, nebo jak poznáme, že naše škola je efektivní. Dřív se ve skupince o takových věcech opravdu diskutovalo. Někomu nebylo jasné, co to vůbec je efektivní, další měli o té efektivitě jinou představu, a tak se dohadovali, co na ten papír vlastně napsat. Debatovalo se, pochybovalo a hledalo řešení. Koneckonců, to je smysl skupinové práce.

Jenže u mého stolu převládají „matadoři“ a ti už všechny poučky vyslechli tolikrát, že o žádnou diskusi nestojí. A tak sotva zadávající dořekne poslední slovo, jako když se otevře vodovodní kohoutek: „SWOT, SMART, analýza, zpětná vazba,” trumfují se matadoři a matadorky. Už se vůbec nehovoří o podstatě problému, jen se hází pojmy a soupeří, kdo tu SWOT – SMART kombinaci řekne rychleji a přesněji. Těch pár nešťastníků, kteří jsou tu poprvé, ani nedutá, netuší vůbec o čem je řeč, a když mají nějakou připomínku, je opravdu ve srovnání s tím ostatním tak naivní a nepoučená, že jsou spojenými šiky matadorskými okamžitě zahnáni do kouta. A tak dalších deset minut mlčí a já si představuji, co budou asi říkat, až se vrátí do své domovské sborovny. Za rámeček bych si to nedala.

Vůbec tím nechci říct, že ty semináře v Sedlčanech nebyly užitečné. Naopak. Pochopila jsem, jak „taky“ může vypadat skupinové vyučování, když je přítomen dostatečně sebejistý a agresivní šprt. A hlavně jsem pochopila, v čem je hlavní nebezpečí dnešních reformních snah. Než se nadějeme, mohou se stát ideologií stejně mrtvolnou, jakou je dnešní „tradiční škola“. Protože hlavní problém současné školy není v tom, že se učí frontálně a ne skupinově, ale v tom, že v ní chybí tvořivé myšlení. A nepřemýšlet se dá kupodivu stejně dobře s ukazovátkem u tabule, jako ve skupině nad papírem. Tahle nová ideologie je o to nebezpečnější, že ji cítíme jako „naši“; že jsme si ji vlastně vyvzdorovali.

Autorka je učitelka ZŠ, lektorka KM.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2335 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz