Duhová konference - tři programy v jedné škole

Ondřej Hausenblas

Konference proběhla v areálu České zemědělské univerzity v Suchdole, Praha 6, 17. - 19. 10. 2002. Příjemné prostředí v Konferenčním centru, učebnách, zasedačkách svědčilo jednak o tom, že zemědělství je přece jen považováno v Česku za významnější než např. učitelství, jednak o tom, že se o účastníky výborně starali spolupracovníci SbS. Díky sponzorovi, kterého získal program ŠPZ, dostali účastníci různé „papírové“ materiály, KM obstarávalo lektory dílen.

U tabulí s plakáty našich tří programů si účastníci mohli vzít nebo kupovat časopisy, knižní publikace i brožurky a letáky. Kromě toho se od sblížených projektů dozvídali o dalších aktivitách: projekt Heuréka, projekt Nanečisto, výzkumy PISA.

Dostavili se i pozvaní hosté: dr. K. Tomek, ředitel odboru základního vzdělávání na MŠMT, dr. J. Jeřábek, ředitel VÚP, E. Millerová z MŠMT, ÚŠI M. Kalábová z ČŠI.

První den – plenární – se nesl v obecnějším duchu, ale byl přínosný: účastníci ve zpětných vazbách ocenili význam údajů o uskutečněných výzkumech úspěšnosti dětí v některých našich programech. Také živá informace o tom, jak základní škola v Karviné propojuje všechny tři programy – v podání pana ředitele Zmrzlíka – byla pro posluchače opravdu poutavá. V panelových diskusích se probírala naléhavá témata jako rámcový a školní vzdělávací program, propojení učitelských fakult a škol, práce programů v jedné škole a průzkumy týkající se zapojování romských dětí do běžné školy.

Další dny byly zcela konkrétní – dílny a kuloáry podle programu. Sice jsme přebíhali mezi fakultními budovami, ale trocha pohybu snad neuškodí. Ve čtvrtek večer jsme si poslechli romskou kapelu Midel z Plzně a odvážnější nebo zkušenější si i zatancovali. V dílnách se sešli lidé s rozmanitou, ale značnou zkušeností. Práci, úvahám i plánům určitě pomáhalo to, že prakticky každý měl reálnou zkušenost se změnou, s moderním vzděláváním, s problémy kolem něho. Řeč tedy byla velmi věcná a mířila stále kupředu. Slepých diskusních příspěvků nebo řečníků, kteří nemají vypínač, bylo opravdu zanedbatelně. Myslím, že je patrný kladný vliv toho, že učitelé, lektoři, partneři kolem našich programů mají své myšlenky věcně uspořádané, jsou už zvyklí prezentovat a sdílet s ostatními. Posouzení je ostatně na každém z účastníků: má pocit, že se dílna nebo diskuse někam a k něčemu dobrala? Co k tomu přispívalo a co tomu zabraňovalo?

V závěrečných zpětných vazbách se účastnictvo pochvalně zmiňovalo nejčastěji o tom, jak je pro ně důležité získávat náměty, nápady, pohledy z jiných pramenů, jednak o tom, že se setkali s novými i starými kolegy(němi) a že získali další kontakty. Někteří se zmínili i o tom, jak je důležité, že činnosti na konferenci jim dávají smysl, zapadají do smysluplného celku nebo takový celek objasňují. Výhrady byly mírné, laskavé, spíše nečetné, obvykle k některým problémům daným místem konání: doprava, vzdálenosti ubytování i pracovišť.

Z jednání vzešly nejen nové zkušenosti o tom, že je možné a prospěšné, když se blízké programy setkají a shledají, co mají společného a čím se mohou obohatit navzájem. Sestavili jsme také společné stanovisko, které jsme si přečetli na závěrečném setkání v sobotu po obědě. S tímto stanoviskem jsme se obrátili na ministryni školství, učitelské fakulty, na významné osobnosti a na další programy. Těšíme se, že za nějaký čas - snad jednou za dva roky – se nám podaří znovu takové setkání uspořádat.

Prohlášení na závěr konference tří vzdělávacích programů v jedné škole

(Čtením a psaním ke kritickému myšlení, Škola podporující zdraví, Začít spolu, Suchdol 17. - 19.10. 2002)

Výsledky výzkumů, které byly představeny na konferenci, ukazují, že inovující programy jsou pro změnu školy a vzdělávání nezbytné. Tím jsou nezbytné i pro naplňování nových cílů státní vzdělávací politiky i pro úspěch nově vznikajících rámcových vzdělávacích programů. Školy, které realizují programy orientované na dítě, umožňují svými principy a metodami inkluzivní vzdělávání, dávají šanci všem dětem bez rozdílu pohlaví, náboženství, rasy a sociokulturního zázemí. Ukazuje se, že nejlepších výsledků ve výchově sociálních dovedností a zároveň i výsledků akademických dosahují ty školy, které si koncepčně vybírají z programů to, co jim nejvíce pomáhá při cestě ke stanoveným cílům. Zkušenosti škol a učitelů, kteří aktivně vstoupili do některého z našich vzdělávacích programů a vnášejí změny přímo do výuky a do třídy, ukazují, že k dosažení cílů nestačí, aby byly vyhlášeny vnější podmínky pro změnu (třeba rámcové), nýbrž že je potřeba, aby učitelé i celé školy ve změně dostávaly promyšlenou a dlouhodobou odbornou i finanční podporu.

Dále vyzýváme pedagogické fakulty, aby připravovaly takové učitele, kteří dokážou realizovat nové cíle vzdělávání. Dokud se tak nestane, budou jejich funkci suplovat učitelé, ředitelé a realizátoři inovujících programů.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2334 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz