K diskusi češtinářů v Učitelských novinách

(rozdělení předmětu ČJ a literatura na středních školách na dva samostatné předměty) − 1.verze

Jitka Kmnetová

Když rozdělíme předmět český jazyk a literatura na dva samostatné předměty (český jazyk a komunikační výchova a literární výchova), nevyřešíme problémy výuky češtiny na našich středních školách.

Námět naší češtinářské diskuse mne přivádí do rozpaků. Jazyková a slohová složka předmětu a hodiny literární pracují přece se stejným nástrojem - s českým jazykem jako prostředkem komunikace. Cítíme-li, že tyto složky jsou zcela oddělené, souvisí to pravděpodobně s tím, že v hodinách učíme především vědecké poznatky o jazyce a v jiných hodinách vychováváme literární historiky a znalce literární teorie. Zároveň se však holedbáme tím, že učíme studenty číst s porozuměním, vyjadřovat se, diskutovat a psát texty, že je učíme interpretovat literární text a také rozpoznat estetickou kvalitu literárního díla. V hodinách českého jazyka tedy mohu zároveň učit, jak používat jazyk, rozumět promluvám, radovat se z literatury.

Dosavadní koncepce předmětu nám umožňuje spojovat četbu krásné literatury s tvorbou vlastních textů (uměleckých, odborných i praktických), všímat si důležitosti přesného a správného vyjádření.

Nepovede rozdělení předmětu český jazyk a literatura k ještě k větší specializaci a odbornosti ve výuce? Budeme pak mít učitele - odborníky „jazykáře“ a „literáty“? Může to také způsobit, že studenti budou mít dva různé učitele, to neumožní propojovat obě složky předmětu, ani témata daná osnovami.

Jistě se mnou souhlasíte, že žijeme v jednom světě a ve škole si osvojujeme zákonitosti a krásy jednoho světa, získáváme dovednosti žít úspěšně a spokojeně v jednom světě. Nač jej tedy dělit na oddělené parcely? Studenti si vytvářejí systém poznatků o světě, proč jim tak blízké obory, jako jsou jazyk a literatura, oddělovat, proč je neučit hledat souvislosti? Proti mému tvrzení jistě stojí argument - rozdělením předmětu zkvalitníme výuku, budeme mít více času na to, abychom studenty více naučili. Tento krok však neřeší podstatu problému, nemění způsob výuky, nezabývá se cíli výuky mateřštiny, je pouze organizační změnou. Máme naučit více informací, či více dovedností? Mám-li vést mladé lidi k tomu, aby si osvojili nástroje myšlení, čtení, diskuse a tvůrčí práce, mohu to jistě udělat tak, že budeme číst reportáž z fotbalového zápasu, zároveň však také tak, že budeme zkoumat Baudelairovu Mršinu.

Naše diskuse neřeší příčiny potíží s výukou mateřštiny a to, že naši absolventi nejsou dobrými uživateli jazyka, ale věnuje se pouze tomu, aby rozvrhy našich žáků obsahovaly více různých políček.

Přemýšlejme o tom, co budou naši studenti potřebovat, až opustí střední školu, a podle toho zvažme, co je cílem našeho učitelského snažení.

Text vznikl v dílně argumentačního psaní na Letní škole Kritického myšlení v Hlásce v srpnu 2002.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2336 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz