Kdy je konec výuky

Argumentační esej pro zrušení školních zvonků a zavedení zvonků třídních

Kamila Bergmannová

Tvrdím, že zvonit si mají děti samy.

Jestliže chceme, aby byla naše mládež v našich školách dobře a důkladně vzdělána, nutně musíme vyčkat, až učivo žákovi takzvaně „dojde“. Kdy nastává onen okamžik? Kdo to pozná nejlépe? Učitel může ledacos vysoudit z řeči těla. Může také položit otázky a ledacos vysoudit z odpovědí. Jenže ten zázračný okamžik „docházení“ se odehrává v tichu.

Jistě máte všichni podobné zkušenosti, neboť jste všichni někdy pro někoho v roli učitele už byli.

Pokud jste opravdu stáli o to, aby vám váš žák porozuměl a pochopil, co mu sdělujete, čekali jste, až to dá najevo. Všimli jste si, jaká se před tím vyskytuje chvilička ticha? Takové ustrnutí v klidu? Někdy s pohledem zasunutým do nekonečna? Spousta učitelů mi jistě dá též za pravdu, že prověrky žáků, u nichž k tomuto jevu nedošlo, nedopadají dobře.

Někdo by mohl říci: To chcete zdržovat všechny ty nadané jedince a ponechat je napospas nudě?! Na tohle se dá říci, že učitelé každého věku bez rozdílu zaměření dovedou poskytnout žákovi chtivému vědy další možnosti učebního zahloubání.

Pokud nemohou na nic připadnout nebo by chtěli vědět o dalších možnostech, mají možnost přihlásit se do základního kurzu Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Mohou také navštívit nějakou dílnu na regionálním či celostátním setkání PAU.

Kvůli téhle chvilce ticha na „dojití“ apeluji na ředitele škol: Nedovolte prosím již více, aby myšlenkové pochody občas nejsilnější právě těsně před přestávkou byly neurvale přerušeny školním zvonkem, který jakkoli moderně se může tvářit, stejně spíše kazí hudební cítění žáků. Ponechte třídní kolektivy, ať si samy vyberou zvuk svého příručního třídního zvonku. Jestli naň bude zvonit učitel se svolením, které si pokaždé od žáků vyžádá, anebo zvonek rozezní žák sám, to už nechte na třídní domluvě.

V druhém případě žáci, kterým rychleji „došlo“ a už si pro sebe cinkli, trpělivě u další práce vyčkají posledního cinknutí. Teprve pak může být přestávka pro všechny.

Je jeden podle mne velice dobrý důvod pro individuální odcinknutí. Připadá mi, že se tím dá budovat též pocit zodpovědnosti. Zazvonils a dals mi tím najevo, že rozumíš. Na tom stavím další hodinu.

Chápu, že někdo může namítnout: Co když někomu „nedojde“ ani tehdy, kdy už učitel přestávku udělat musí (obzvláště na druhém stupni, kde se střídají učitelé)?! Ano, to je moc dobrá otázka. A já dám další, a to učitelům, kteří zažili učení se školním zvonkem: Co jste dělali (co děláte), když některý žák nemohl a nemohl (nemůže a nemůže) učivo pochopit a nestačí mu hodina? Můžete mi o tom (a nejen o tom) napsat, budu ráda.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2336 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz