Reflexe a sebereflexe

Formy reflexe a sebereflexe na vysoké škole

Jana Doležalová

Reflektování a hodnocení vlastní práce je nutnou součástí jakékoliv činnosti, platí to i v učitelském povolání. Bez toho nemůže splnit všechny požadavky, které jsou kladeny na vyučování (Kyriacou, 136).

Také pro zhodnocení vzdělávacího působení, pro jeho intenzivnější dopad na studenty ve škole či na účastníky

kurzů má reflexe a sebereflexe jich samotných velký význam. Jejich přínos spočívá v tom, že zmíněné procesy navozují přemýšlení o obsahu výuky, o použitých prostředcích, o činnostech a o hodnocení sebe samého v tomto procesu. Dochází k ujasňování si postojů k uvedeným prvkům výuky, vyvstávají nové myšlenky, otázky atp.

Současně se sebereflexí probíhají tzv. metakognitivní procesy zaměřené na vlastní proces učení ve smyslu „umím…, ještě mi nejde…, měl jsem potíže při…, líbilo se mi…“ atp. To vše studenta více vtahuje do učení, činí ho angažovanějším na vlastním učení a aktivnějším při volbě dalších strategií a postupů. Tím se stává proces učení efektivnější.

Na seminářích se studenty v pedagogických disciplínách i v kurzech RWCT pro učitele proto využívám různé varianty a formy reflexe a sebereflexe. Protože se mi osvědčily, ráda bych se o ně podělila s ostatními.

Volné sebereflektivní poznámky

Na konci semináře věnuji čas tomu, aby si studenti zapsali poznámky reflektující výuku a sebe samého. Vyjadřují se v nich nejen k tomu, co probíráme, ale také jakým způsobem pracujeme, hodnotí vlastní činnost, snaží se postihnout své názory na postupy, k obsahu atp. Tyto zápisy využívají na konci semestru pro zpracování závěrečné reflexe výuky.

Reflektivní tabulka metod

Tzv. reflektivní tabulku metod využívám především na kurzech RWCT a při výběrovém semináři „Aktivizační metody ve vyučování“. Tabulka zaměřuje pozornost účastníků především na použité vyučovací metody a strategie. Je tomu tak proto, že pro učitele i pro studenty jsou nové a je jim tudíž třeba věnovat zvýšenou pozornost. Zaměří se více na pochopení principů a podmínek, za kterých jsou nejúčinnější.

Reflektivní poznámky v tabulce jsou dále užitečné pro následnou analýzu procesu, a tím i pro promyšlenější aplikaci těchto prostředků do praxe, která se očekává. Zápisky slouží rovněž pro závěrečnou reflexi seminářů nebo kurzu. Mohou být zajímavé pro porovnání společně realizovaných hodin a vlastní vyučovací hodiny.

Reflexe v roli

K provedení reflexe lze přidělit role, z jejichž pozice je vyhodnocován obsah i metody právě prožité výuky. Tento způsob přináší jedinci nové úhly pohledu, ke kterým by se jinak třeba ani nedopracoval.

Postupujeme tak, že hned na začátku výuky rozdáme role. Pro jejich přidělení využíváme různé způsoby: podle čísel, podle barev, obrázků, předmětu, losováním, dle vlastní volby atp. Je vhodné, když účastníci dostanou na kartě popis příslušné role. Od samého počátku výuky potom sledují dění už v roli a mohou si k němu činit poznámky. V závěru výuky se sejdou skupiny (podle rolí), diskutují o výuce a vypracovávají hodnocení procesu a argumenty pro své výroky z pohledu přidělené role. I když někdy vnitřně nesouhlasí s názorem „role“, musí se podrobit. To však jedinci umožní vidět jevy z různých úhlů pohledu.

Musím přiznat, že i pro mne jako vyučujícího jsou výsledky takto pojaté reflexe dobrou zpětnou vazbou. Zdá se totiž, že se účastníci cítí v roli bezpečně, což je znát na kvalitě výpovědí.

K této formě reflexe využívám následujících rolí:

  1. optimisté a
  2. pesimisté (hodnotí výuku z hlediska charakteristik takto založených osob)
  3. lovci perel (hledají v právě prožité výuce jevy podstatné, hodnotné, kvalitní)
  4. pragmatici (hledají ve výuce prvky ihned použitelné)
  5. nevěřící Tomášové (upozorňují na rysy, o kterých pochybují, že by byly dobré, použitelné či kvalitní, vyslovují důvody, proč některé prvky nelze použít, na jejich úskalí atp.)
  6. ředitel, který si přeje na škole inovace
  7. ředitel, který je zastáncem tradiční školy
  8. učitel – inovátor
  9. učitel – tradicionalista

Mé zkušenosti hovoří o tom, že reflexe v roli je vždy velmi bohatá, zajímavá i zábavná a vyvolává diskusi.

Provádění reflexí a sebereflexí přispívá k tomu, aby se živelná a intuitivní činnost v této oblasti stala systematickou a účinnější.

poř. semináře téma použité metody poznámky a hodnocení
1. a) Kryštof Kolumbus
b) tři fáze výuky
- Brainstorming
- I.N.S.E.R.T.
- Vím - Chci vědět - Dozvěděl jsem se
- Volné psaní
Líbil se mi výběr textu.
Byl pro mne docela problém napsat, co si myslím o K.K., pomohla mi dost diskuse o něm.
2. a) O víle a pasáčkovi
b) čtení - psaní - mluvená komunikace
c) rozhodovací procesy
- brainstorming
- řízené čtení
- rozhodovací tabulky
- tvořivé psaní
Rozčlenění textu na části se mi zdá dost efektní řešení.
Rozhodovací tabulka může žákům usnadnit volbu, má dalekosáhlé důsledky i do praktického života (ne každý však bude chtít výsledky zveřejnit).
Bylo zajímavé, jak daleko jsme ve svých fantaziích došli.

Autorka je učitelkou na katedře pedagogiky a psychologie na PF UHK Hradec Králové, lektorkou KM.
e-mail: jana.dolezalova@uhk.cz

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2332 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz