Pyramidový příběh

Olga O. Kimová a Rowan E. Wagner

Studenti většinou nebývají právě nadšeni, dostanou-li za úkol něco napsat. Ve většině škol studenti nejprve společně vytvoří osnovu kompozice a podle ní pak doma nebo ve třídě sloh zpracují. Své práce odevzdají učiteli, který slohy oznámkuje a někdy před třídou přečte nejlepší či „modelové“ práce.

Ovšem studenti, jejichž práce učitel nevybral, se často cítí odstrčeni. Jako by jejich práce nestály za řeč. Byly jejich myšlenky špatné, nebo nebyly dost dobré? Abychom u studentů zvýšili zájem o samotný proces psaní a zároveň jim ulehčili převádění jejich myšlenek na papír, musíme jako učitelé dobře promýšlet strukturu svých hodin. Metoda, kterou zde nabízíme, nám pomůže zabránit vzniku zmiňovaných negativních emocí. Díky ní bude pro autora samotný proces psaní zajímavější. Této metodě říkáme „pyramidový příběh.“ Doufáme, že i vám pomůže překonat různé obtíže spojené s hodinami slohu.

Tato metoda má tři fáze. Studenti nejprve vyplní pyramidu (skupinová práce), pak si sepíší své myšlenky na papír (samostatná práce) a ve třetí fázi spolu diskutují o tom, co vytvořili (skupinová práce).

S touto metodou jsme se seznámili na setkání Anglického klubu, které vedl Rowan Wagner, dobrovolník Peace Corps. Tento přístup byl pro nás nový a velmi zajímavý. Předpokládali jsme, že by se dal využít ve všech předmětech s dětmi jakéhokoliv věku. Já jsem jej jako učitelka angličtiny využila pro psaní kompozic. Později jsem zjistila, že ho mohu použít i při opakování dříve probraných slovíček nebo gramatiky. Toto je příklad využití pyramidového příběhu při procvičování minulého prostého času (simple past) v hodině angličtiny v šesté třídě.

Předmět: anglický jazyk

Ročník: šestý

Téma: upevnění použití minulého prostého času u anglických sloves

Cíle hodiny: rozšířit porozumění minulého prostého času, procvičit tento čas. Rozvíjet u studentů schopnost logicky myslet. Naučit studenty definovat problém a najít jeho řešení.

Popis aktivity:

Před začátkem hodiny učitel namalujte na tabuli (na kus papíru) následující schéma:

1. __________
2. ______________
3. __________________
4. ______________________
5. __________________________
6. ______________________________
7. __________________________________
8. ______________________________________

Učitel řekne studentům, že v této hodině budou pracovat stejným způsobem jako skuteční spisovatelé a budou psát své vlastní příběhy. K tomu jim pomůže, když nejprve společně vyplní schéma, které je na tabuli.

Před vyplňováním pyramidy studenty vyzvu, aby sepsali pravidla, která budou závazná pro všechny. Naše pravidla vypadají následovně:

  1. Jen zdvihnutá ruka dává právo odpovědět.
  2. Během hodiny dávej pozor a buď aktivní.
  3. Buť tolerantní k názorům ostatních.
  4. Poslouchej toho, kdo mluví, a nepřerušuj ho.

Po sepsání pravidel vyzvu studenty, aby vyplnili pyramidu.

  1. Na první řádek napiš jméno své postavy (může to být člověk, zvíře, zelenina nebo neživá věc, která se ve tvém příběhu objeví).
  2. Na druhém řádku dvěma slovy popiš svou postavu (vzhled, věk, osobnostní rysy a vlastnosti).
  3. Na třetí řádek napiš tři slova, která popisují, kde se tvůj příběh odehrává (země, místo, veřejné prostranství).
  4. Na čtvrtý řádek napiš čtyři slova, která vystihují zápletku tvého příběhu (peníze, někdo se ztratil, chudoba, setkání, láska).
  5. Na pátý řádek napiš pět slov, která popisují první událost (co způsobilo konflikt nebo zápletku tvého příběhu).
  6. Na šestý řádek napiš šest slov, která popisují druhou událost (jak se změní hlavní postava nebo její okolí poté, co se objeví konflikt).
  7. Na sedmý řádek napiš sedm slov, která popisují třetí událost (co kdo udělal pro vyřešení konfliktu).
  8. Na osmý řádek napiš osm slov, která popisují rozuzlení zápletky.

Z vypracovaných osnov vybereme tu, která se studentům nejvíce líbí. Tu pak napíši na do schématu na tabuli. Toto je výsledná pyramida, kterou moji studenti společně vytvořili:

1. Jeana (pes)
2. chytrá, hodná
3. vesnice, jezero, křoví
4. skučet, zranění, smutná, zírat
5. hlad, chvění, zima, opustit, ztratit
6. packa, krev, říznutí, plechovka, čumák, jídlo
7. dům, běžet, štěkat, auto, silnice, slzy, zeptat se
8. nakrmit, kabát, bouda, procházet se, stavět, hlídat, ovčák, kosti
1. Jeana (a dog)
2. Clever, kind
3. Village, lake, bush
4. Whine, wound, sad, gaze
5. hunger, shiver, cold, abandon, lose
6. Paw, blood, cut, tin, nose, food
7. House, run, bark, car, road, tears, ask
8. Feed, coat, kennel, walk, build, guard, shepherd, bones

Když dokončíme pyramidu, vyzvu studenty, aby podle klíčových slov z pyramidy napsali svůj vlastní příběh. Při vytváření textu mohou studenti přesouvat slova, gramaticky je měnit (číslo, pád, čas) nebo dokonce nahrazovat podstatná jména slovesy, přídavnými jmény atp. Například slovo smutná (sad) mohou studenti podle svých záměrů v textu nahradit za „smutně“ (sadly), ro- zesmutnět“ (sadden) nebo „smutek“ (sadness). Jediné, čeho se musí držet, je původní význam slova. To dává studentům při psaní větší svobodu. Dalším důležitým úkolem je, aby studenti použili co nejvíce slov v minulém prostém čase.

Studenti na svých příbězích pracují 10 či 15 minut. Po té každý autor prezentuje svou verzi příběhu. Toto je jeden ze studentských příběhů sepsaných podle pyramidy:

Mám psa. Jmenuje se Jeana. Je velmi chytrá a hodná. Loni jsem jela s rodiči navštívit svou babičku, která žije na vesnici. Jednoho dne jsme se šli koupat k jezeru a uslyšeli jsme, jak poblíž břehu něco skučí. V křoví jsme našli štěně, které skučelo hlady a třáslo se zimou. Říkali jsme si, že se asi ztratilo, nebo že ho někdo opustil. Když jsme štěně zvedli ze země, viděli jsme na jeho pacce krev. Jeho zranění bylo velmi malé. Pod dalším keřem jsme našli plechovku s ostrým okrajem. Štěně mělo na čumáčku zbytky jídla. Pak si táta všiml, že na nás smutně zírá velká fena.

Vzali jsme štěně a vrátili se do babiččina domu. Ta velká fena utíkala za námi. Když přebíhala přes silnici, málem ji přejelo auto. Zastavila se u branky a začala štěkat, jako by nás prosila, abychom jí štěně vrátili. Měla oči plné slz. Rozhodli jsme se, že psí mámu také vezmeme dovnitř.

Štěněti jsme dali jméno Jack a jeho mámě Jeana. Babička je oba nakrmila a máma ošetřila ránu. Táta postavil boudu. Já jsem do ní dala starý kabát. Rádi se se svými novými přáteli procházíme. Jeana hlídá dům a Jack dělá ovčáka našim husám. Potěší je, když dostanou velkou kost.

I have a dog. Her name is Jeana. She is clever and kind. Last year my parents and I went to visit my granny, who lives in a village. One day we went to bathe in a lake and heard something whining not far from the water’s edge. In the bushes we found a small puppy whining with hunger and shivering with cold. We thought it had got lost, or somebody had abandoned it.

We picked up the puppy and saw blood on its paw. The wound was very small. Under the next bush we found a tin with a sharp edge. There were traces of food on the puppy’s nose. Then Father saw a big dog gazing at us sadly.

We took the puppy and went to Granny’ s house. The big dog ran after us. While she was crossing the road, a car nearly ran over her. The dog stopped by the gate, and began to bark, as if asking us to give the puppy back to her. Her eyes were full of tears. We decided to take in the mother too. We called the puppy Jack, and its mother Jeana. Granny fed them both, and Mother cured the wound. Father built a kennel. I brought and old coat for it. We like walking with our new friends. Jeana guards the house, and Jack shepherds geese. They are happy when they get a big bone.

Studenti si vyslechli všechny příběhy a analyzovali všechny situace. Co si myslí o problému opuštěných zvířat? Co by udělali, kdyby jim rodiče nedovolili mít doma zvíře? Co by udělali, kdyby našli štěně nebo kotě bez domova?

S použitím popsané metody jsme procvičovali gramatiku a současně jsme rozvíjeli kritické myšlení. Studenti ze slov společné pyramidy vytvořili několik různých, koherentních textů. Tímto způsobem se studenti učí dát průchod své fantazii při zachování určitých pravidel. Tato metoda pomáhá překonávat některé problémy, se kterými se při učení setkáváme. Za prvé, každý student se aktivně účastní dění ve třídě. Pyramida je pro některé z nich nepostradatelnou oporou, pro jiné je pouze příležitostí volně zaznamenávat své nápady, aniž by museli marnit čas sestavováním faktů. Díky tomu, že pyramida vzniká spontánně, nepoužívají studenti v hodinách nic, co by si připravili doma. Je pravdou, že někteří studenti napíší jen pár vět, zatímco ostatní vytvoří celý příběh. Nejdůležitější ale je, že každý student má příležitost pracovat podle svých schopností.

Během mé hodiny angličtiny někteří studenti psali příběhy o druhých, jiní popisovali situace, které sami prožili nebo ty, jichž se stali svědky. Nezávisle na míře jejich aktivity v hodině a formě psaní, kterou zvolili, se všichni studenti snažili co nejlépe vyjádřit svůj vztah ke zvířatům. Jistě studenti během hodiny plnili také jazykové úkoly, ale ty byly propojeny s opravdu podstatnými problémy. Ukázalo se, že studium jazyka je v životě studentů důležité. Jinak řečeno, bylo něčím víc než jen psaním příběhu kvůli získání známky.

Tato metoda může být vedle učení jazyků aplikována i v jiných předmětech (ekonomii, zeměpise, sociologii, dějepise atp.). Spoluautor tohoto článku Rowan Wagner ji často používá v hodinách valeologie (např. zdravý životní styl), ekonomie a sociologie. Jeho studenti definují globální problémy a snaží se pro ně najít řešení. Při hodinách valeologie se hovořilo například o problému tuberkulózy, AIDS, různých přístupech k hygieně, o správném stravování a zdravém životním stylu. Po aktivitě pyramidových příběhů se při skupinových diskusích hovořilo o různých aspektech problému: o příčinách infekce, o jejím šíření a o dostupných preventivních opatřeních. Děti přemýšlely nad tím, jaké důsledky může mít zanedbávání vlastního zdraví, a o tom, jak je důležité nabízet morální pomoc nakaženým a nemocným. Pyramidové příběhy pomáhají studentům vyjadřovat jejich vlastní myšlenky a názory k diskutovanému problému. Navíc mohou pomoci při hledání podstaty problému a jeho možných řešení. Během diskusí se většinou objeví široké spektrum názorů. Studenti pro sebe objeví něco zcela nového, něco, co jim v jejich budoucích životech může být skutečně prospěšné. V takových hodinách se učí nenechávat žádné otázky či problémy bez odpovědi, protože jejich úkolem je najít přijatelné řešení. Díky tomu děti samy dojdou k závěru, že žádný problém není nepřekonatelný. A když si díky příběhům, které samy vymyslely, ujasní své názory, bude pro ně jednodušší udržet si takové postoje i ve skutečném životě.

Doufáme, že vám tato metoda pomůže oživit a zefektivnit vaše hodiny. Přejeme vám mnoho zdaru ve vaší výuce.

Olga O. Kimová pracovala jako učitelka angličtiny na Prvním gymnáziu v Kordaji v Kazachstánu. V současnosti pracuje jako tvůrkyně materiálu pro sociální mobilizaci pro Mezinárodní federaci organizací Červeného kříže a půlměsíce.

Rowan E. Wagner, někdejší dobrovolník pro obecní zdraví Peace Corps v Kazachstánu. V současnosti pracuje jako tvůrce obecného programu pro zdraví pro americký Červený kříž ve střední Asii.

Z mezinárodního časopisu Thinking Classroom / Peremena (č.1/2002) přeložila Tereza Foltýnová.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2332 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz