Porozumění, tvořivost a kritické myšlení

David Klooster

Rád bych poděkoval Irině Nizovské za její odezvu na můj článek „Co je kritické myšlení“, který byl původně publikován ve čtvrtém čísle časopisu Thinking Classroom.

Její rozvážná a přátelská kritika, uveřejněná v šestém čísle v rámci sekce nazvané Pro a proti, otevírá příležitost k dalšímu zamyšlení a diskusi.

Když moji studenti z univerzity odevzdají písemné práce, ptám se jich, na kterých částech práce by ještě zapracovali, kdyby měli více času, přičemž věřím, že autor si je obvykle vědom slabých stránek vlastní práce. A právě takovými dvěma částmi, na kterých bych dále pracoval, kdybych býval měl více času, se Nizovská v reakci na můj článek zabývá. Děkuji jí za uvážený komentář k mému článku a za poskytnutí příležitosti k dalšímu dialogu nad kritickým myšlením. Doufám, že následující komentář poslouží k vyjasnění těchto dvou názorů, které předkládá.

Nizovská se nejprve vyjadřuje k té části článku, která pojednává o porozumění (comprehension). Na tomto místě jsem naznačil, že porozumění se liší od kritického myšlení. Napsal jsem:

Někteří učitelé by mohli namítnout, že skutečné porozumění vyžaduje kritickou myšlenku, protože student musí převést myšlenky někoho jiného do svého vlastního jazyka a myšlenkového vzorce. Ale když se snažíme porozumět tomu, jak někdo jiný uvažuje, nejprve je naše myšlení pasivní: jen přejímáme to, co někdo jiný už vymyslel. Přijímáme to, co někdo jiný již vytvořil, spíše než abychom sami tvořili něco nového a originálního. Do doby, než jsou nově pochopené myšlenky vyzkoušeny, zhodnoceny, rozvinuty a použity, student není zapojen do procesu kritického myšlení.

Nizovská se domnívá, že porozumění (understanding) skutečně tvoří důležitou součást kritického myšlení a ne pouhý předstupeň pro vyšší úroveň myšlení. Uvádí, zcela správně, že hovoříme o stupních porozumění (hlubší nebo povrchnější). S odvoláním na práci Halpernové a několika ruských pedogagogů je zastáncem daleko bohatšího spektra pohledu na porozumění než poskytl můj článek. Následující typy porozumění - analýza, syntéza, hodnocení - jsou pevně spjaty s kritickým myšlením.

Naprosto s ní souhlasím ve všech těchto ohledech týkajících se porozumění (understanding). Rozdíl, který jsem měl původně na mysli spočíval ve vymezení první fáze porozumění (comprehension) vůči kritickému myšlení.

Mám pocit, že když se na začátku setkáme s myšlenkou, textem nebo argumentem, naším prvním úkolem je porozumět tomu, co nám chtěl druhý člověk sdělit, a to co nejpřesněji a nejúplněji, jak je to jen možné. Tak, jak se snažíme přiblížit hlubšímu porozumění, převádíme danou myšlenku do svých vlastních slov, analyzujeme její části, porovnáváme ji s ostatními myšlenkami a aplikujeme ji v různých kontextech. Domnívám se, že první stadium má pasivnější a méně kritickou podobu než následující stadia celého procesu, s čímž Nizovská souhlasí. Přesto mi její ohlas napomáhá vyjasnit fakt, že i tato prvotní fáze nemá výhradně pasivní, ne nekritický charakter.

Mnozí teoretikové by mohli namítnout, že všechen smysl - význam se tvoří, ne pasivně přijímá. I tato první fáze, při níž dochází k soustředění našich názorů okolo toho, co vyslovil nebo mínil někdo jiný, je aktivním procesem. Avšak já se domnívám, že učitelé, kteří se zajímají o kritické myšlení, si musí být vědomi toho, že v tradičních školách stačí dosáhnout pouze první fáze porozumění. Pokrokoví učitelé si na svých studentech cení těch typů hlubšího porozumění, které popsala Nizovská.

Aby bylo možné od sebe oddělit hlubší, daleko komplexnější porozumění, které my oba považujeme za hodnotné, je třeba jej rozlišit od povrchního porozumění, se kterým se spokojí na mnohých školách.

Daleko závažnější rozdíl v našich názorech může vyvstat okolo její druhé námitky. Je zřejmé, že kritické myšlení v sobě nese prvky tvořivosti. Mnoho z pedagogických metod opěvuje tvořivé myšlení a vybízí k němu. Když studenti vyjádří to, co se učí skrze poezii nebo výtvarnictví, když k tomu využívají formy dramatu nebo vyprávění, když navrhují a předvádějí multimediální pořady pro své spolužáky, rodiče a širší veřejnost, aby tak oslavili své učení, objevují se tvořivé prvky pedagogiky kritického myšlení, které jsou určeny všem ke shlédnutí.

Existuje však ještě hlubší forma tvořivosti, která mi připadá být kvalitativně odlišná od kritického myšlení. Umění koncertního pianisty, tvořivost vynikajícího malíře, slovní obratnost básníka - tyto formy tvořivosti se zdají být odlišné v porovnání s kritickým myšlením. Jeden z rozdílů spočívá v tom, že větší část kritického myšlení probíhá vědomě a slouží mysliteli k metakognitivní analýze. Kritický čtenář či spisovatel může popsat proces svého myšlení, může identifikovat okamžiky průlomu v učení a skrze tuto reflexi a metapoznání je schopný si osvojit mentální návyky, které činí z kritického myšlení běžnou součást našeho intelektuálního života.

Na druhé straně může tvořivý umělec při své práci postupovat nevědomě. Jen několik umělců nám může sdělit, co přesně dělají v momentě, kdy tvoří: jejich dílo je iracionální a spontánní povahy - což jsem v článku na- zval „intuicí“. Shoduji se Nizovskou v tom, že velcí spisovatelé jako Dostojevský, Tolstoj a Dickens patřili mezi výjimečné kritické myslitele stejně tak jako myslitele tvořivé. Není pochyb o tom, že každodenní cvičení sportovců i hudebníků vyžaduje kritickou disciplinu a pozorné myšlení, které způsobí, že jejich následné představení budí dojem nenáročnosti. Avšak mnoho muzikantů, básníků a tanečníků operuje v první řadě s těmi druhy inteligence, které jsou odlišné od kritického myšlení, jež vyžadujeme po studentech v hodinách matematiky, dějepisu, literatury nebo přírodovědy. To, že kritické myšlení v sobě kloubí tvořivé prvky a určitou míru kritické úvahy, ještě nutně neznamená, že kritické myšlení a tvořivé myšlení jsou jedním a tím samým.

Autor je učitelem na Hope College (Holland, USA), dobrovolníkem RWCT pro ČR a Arménii. Z mezinárodního časopisu Thinking Classroom / Peremena (č.1/2002) přeložila Miroslava Haaková

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2332 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz