Zkušenosti s využitím kritického myšlení pro manažery škol

Michaela Prášilová

Vážení čtenáři, jestlipak uhodnete, co je pro mě při lektorování vzdělávacích akcí pro manažery škol nejobtížnější? Ráda vám to prozradím. Nejobtížnější je vytvořit takovou pracovní atmosféru, ve které se vedoucí pracovníci alespoň částečně oprostí ode všeho, co je momentálně v denní praxi tíží a svazuje. Hned na druhém místě je to vyřešení problému, jak taktně zjistit výchozí úroveň znalostí účastníků vzdělávací akce vzhledem k probíranému učivu. Na vysvětlenou dodávám: Představte si, že jste manažer školy, který přichází na vzdělávací akci rovnou z pracoviště a má plnou hlavu „školních“ záležitostí. Ještě stále vězíte v roli, která obnáší obrovskou odpovědnost, časový stres, pocit osamění a často i nutnost vypadat neomylně. Ta představa vám jako pedagogickým pracovníkům určitě nedělá potíže. A teď se najednou máte transformovat do role žáka. A dokonce je zkoumáno, jaké jsou vaše vstupní znalosti. Při necitlivém přístupu lektora se může stát, že se vám nepodaří naladit se na tu správnou vzdělávací notu a celá akce pak pro vás není přínosná. Jak si s tímto nebezpečím má poradit lektor? Musí využít postupů, které navozují přátelskou a uvolněnou atmosféru, vedou ke spolupráci a výměně zkušeností, nechají prostor pro výrazné individuality, ale zároveň poskytují dostatek informací o složení studijní skupiny i o úrovni znalostí jejich jednotlivých členů. Po absolvování prvních čtyř lekcí v rámci projektu „Kritické myšlení“ určeného učitelům vysokých škol a následném vyzkoušení nových poznatků v praxi jsem zjistila, že postupy využívané v rámci kritického myšlení jsou při vedení lekcí pro manažery škol optimální. Jejich použitím se mi podařilo v rámci výuky vyřešit následující situace.

Dokázala jsem zjistit, jak přišli manažeři škol na lekci připraveni a oni to, jak pevně věřím, nepovažovali za kontrolu. U tzv. specializačního vzdělávání manažerů škol pořádaného na PdF UP se totiž počítá se samostudiem a přípravou účastníků studia na lekci. To aby se na setkáních neztrácel čas s učivem, které lze samostatně nastudovat. Po obsahové stránce pak je průběh lekce přímo závislý na předpřípravě účastníků studia, ale také na specifických dřívějších znalostech a zkušenostech jednotlivých manažerů. Abych se seznámila s aktuálním stavem znalostí účastníků studia o dané problematice, využila jsem v evokační fázi výuky techniku volné psaní, rovněž kooperativní metodu pět rohů, při které se pracovní skupiny snažily zodpovědět položené otázky a také metody Insert, kde jsem cíleně zvolila text s obsahem provokujícím k nesouhlasu, abych u účastníků navodila potřebu argumentace.

Dále jsem za pomoci metodiky kritického myšlení docela zdárně překlenula ty „horké okamžiky“, v nichž se někteří účastníci studia nebyli ochotni oprostit od prakticismu, převládal u nich konzervatismus až odpor ke změně, a kdy také někteří z nich nebyli ochotni uznat nadřazení teorie nad empirií, zvláště šlo-li o teorii „cizozemskou“. Pomohly mi učební aktivity, ve kterých se jednalo o skupinové plnění úkolů a kdy měli účastníci studia dostatek času navzájem si vyjasňovat svá stanoviska. Nejefektivnější byly různé modifikace práce expertních skupin. Jak jsem si ověřila, účastníci studia byli mnohem vstřícnější k argumentaci kolegů než k přijetí hotových závěrů z odborné literatury nebo z úst lektorky. Rovněž se mi podařilo uvolnit pracovní atmosféru. Skupinové řešení problémů a výměna zkušeností a závěrů ve skupině totiž u některých studujících minimalizovaly tzv. obavu ze ztráty tváře. Díky vzájemné komunikaci členů pracovní skupiny při společném plnění zadaného úkolu mohl každý z nich problém zavčas odhalit, pokud mu jeho současný stav poznání bránil správně dekódovat realitu. Role mluvčího skupiny pověřeného sdělit plénu názor celé skupiny pak vyhovovala i těm, kteří by sami neradi prezentovali pouze svůj názor. Naopak ti, kteří rádi vystoupili se svým podnětem či řešením, k tomu měli možnost v rámci práce s rychlejší modifikací tzv. podvojného deníku (spočívá v podtrhování sledovaných míst a odpovídajícími glosami na okraji textu) a také při práci studijní skupiny s vyplněným listem nazvaným „Záznam z učení“. Že se mi podařilo uvolnit atmosféru, ve které vzdělávání probíhalo, jsem zjistila podle stále spontánnější diskuse ve skupinách, podle žertů, které napřed zaznívaly jen ve skupinách, ale potom už v celém plénu, a hlavně podle toho, že postupně všichni účastníci studia bez problémů prezentovali své názory před ostatními.

To jsou tedy mé první praktické zkušenosti s aplikací postupů kritického myšlení do vzdělávání manažerů škol. Mohu říci, že zkušenosti velmi pozitivní.

Autorka je učitelkou na katedře pedagogiky s celoškolskou působností na PdF UP v Olomouci.
Je účastnicí probíhajícího kurzu RWCT pro vysoké školy.
E-mail: prasilov@pdfnw.upol.cz

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2332 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz