Projekt Heuréka aneb Je třeba vykládat dětem fyziku?

RNDr. Irena Koudelková

Je třeba vykládat dětem fyziku? Jsem si vědoma toho, že položit takovouto otázku učitelské veřejnosti, zvlášť když na ni odpovídám NE, je hodně velkým kacířstvím. Pokusím se však svůj názor vysvětlit.

Jsem totiž přesvědčena, že na základní škole není třeba vykládat fyziku, že je možné vést děti tak, aby si prakticky všechny fyzikální poznatky a zákonitosti objevovaly samy. Již jedenáctým rokem běží na Základní škole Červený vrch v Praze 6 projekt Heuréka, který vychází právě z této myšlenky. Děti se učí pozorovat, popisovat a postupně i vysvětlovat pokusy, které si v převážné míře dělají samy – ať už ve škole nebo jako dobrovolné domácí úkoly. Učí se formulovat hypotézy, obhajovat vlastní názory, ale i poslouchat názory spolužáků. Poznávají, že v procesu objevování není chyba něčím, za co je třeba se stydět, ale že je zákonitým a nutným prvkem tohoto procesu.

Projekt Heuréka tedy využívá heuristickou metodu výuky, ale ne jako jednu z mnoha metod používaných při vyučování, ale jako systém, ve kterém děti tímto způsobem pracují.

Výsledky (například v olympiádách nebo v přijímacích zkouškách na SŠ), kterých dosahují děti takto vedené, jsou velmi dobré. Přesto však podle mého názoru nejsou nejpodstatnější. Mnohem důležitější je pro mne změna přístupu dětí k řešení problémů, k přemýšlení vůbec. Děti nečekají pasivně, až jim někdo něco vyloží, aby se to naučily (nebo nenaučily) a velice rychle zapomněly, ale aktivně se do procesu poznávání zapojují. Jejich znalosti jsou v tomto případě samozřejmě mnohem trvalejší. Změna přístupu dětí k výuce se projevuje nejen ve fyzice, ale i v dalších předmětech. Žáci chtějí vědět, „proč to tak je“, nechtějí se učit látku nazpaměť. Musím přiznat, že s tím mívají u některých vyučujících problémy. Setkáváme se ještě s jedním problémem. Takto vedená výuka je náročná pro ty děti (bývají to zvláště děvčata), které jsou zvyklé se doma učit, memorovat poučky, data, vzorce, a které jsou zvyklé za takto naučené vědomosti získávat výborné známky. Zcela opačná situace je v případech tzv. zlobivých, neukázněných dětí nebo dětí s poruchami učení. Tyto děti mají ve fyzice možnost se aktivně účastnit výuky, řešit zajímavé problémy, tedy pracují a nezlobí.

Podle projektu Heuréka učí již vyučující na dalších osmi školách v ČR a jejich zkušenosti jsou obdobné jako ty, o kterých jsem zde hovořila. Některé prvky projektu Heuréka naši učitelé zavádějí do výuky i na středních školách a dokonce i na Matematicko-fyzikální fakultě UK při přípravě budoucích učitelů fyziky.

Samozřejmě, že výuka vedená tímto způsobem klade na učitele obrovské nároky – a to jak na jeho odborné, tak hlavně na osobnostní kvality. Učitel sice při tomto způsobu práce „pouze“ připraví dětem vhodné pomůcky k pokusům, předloží problém k řešení apod. a pak už jen jako režisér řídí práci dětí, jejich diskusi atd. Nemusím ale asi příliš zdůrazňovat, že takto pojatá role učitele je mnohem obtížnější jak na přípravu, tak na pohotovost a pružnost během hodiny. Nikdy nevíte, na co se vás děti zeptají, na jaký problém při své objevitelské práci narazí. Učiteli se také mnohokrát stane, že žáci jsou lepší než on, že problém, který on sám řešil dlouho, obtížně, žáci vyřeší mnohem elegantněji za chvilku. To by snad ale mělo být základní snahou všech učitelů, aby jejich žáci byli lepší, než jsou oni sami.

Vzhledem k tomu, že učit podle projektu Heuréka je třeba se učit, pořádáme pro zájemce několikrát do roka víkendové semináře, na kterých řešíme fyzikální problémy, ale třeba i otázky týkající se osobnosti učitele a žáka. Účastníci těchto seminářů (v současné době je to už asi 25 lidí – učitelů všech typů škol, doktorandů a studentů učitelství) se tak svými nápady a názory podílejí na zkvalitňování projektu Heuréka, stávají se jeho spoluautory. Velkou výhodou tohoto projektu je podle mého názoru i to, že v základním autorském kolektivu jsou nejen učitelé základních a vysokých škol, ale i odborníci z praxe a z výzkumných ústavů, kteří dobře vědí, jaké znalosti a schopnosti by měli mít lidé, kteří budou v příštích desetiletích posouvat hranice lidského poznání zase o kousek dál.

Pokud byste měli zájem dozvědět se o našem projektu více, přijít se podívat na děti, které si objevují fyziku, navštívit některý ze seminářů, případně byste se do projektu chtěli přímo zapojit, ozvěte se.

Kontakt:

Irena Koudelková, Základní škola Červený vrch Alžírská 680, Praha 6, e-mail: koudelkova@zscvrch.cz

Autorka je učitelkou na ZŠ v Praze.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2332 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz