Mezinárodní evaluace

Mezinárodní externí evaluace programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení v České republice ve školním roce 2000 / 2001.

Hana Košťálová

Pokud jste zvědaví, jak vyhodnocovací výzkum u nás dopadl, pak vás zklamu. Dozvěděli jsme se předběžné výsledky studie těsně před prázdninami („dopadlo to dobře“), vyslechli jsme dvouhodinovou důkladnou prezentaci výsledků v průběhu konference v Brašově, ale teď stále netrpělivěji čekáme na úplnou zprávu, která má patrně tolik položek, že není tak snadné dát ji dohromady.

Pro ty z vás, kteří nevědí, o čem je řeč, na vysvětlenou: Od léta roku 2000 probíhaly přípravy na náročný výzkum, jehož smyslem bylo zjistit, zda a nakolik je program RWCT účinný, tedy zda peníze vynaložené na program přinášejí očekávané efekty – zda žáci ze tříd RWCT skutečně myslí kritičtěji a jsou schopnější činit zdůvodněná rozhodnutí než jejich netrénovaní spolužáci. Předmětem zájmů výzkumníků z American Institutes for Research (AIR) byl také průběh vyučovacího procesu, vzájemné postavení a vztahy učitelky i žáků ve třídě, způsob komunikace mezi učitelkou a žáky a mezi žáky navzájem apod. Pro výzkum bylo potřeba sebrat data v terénu, a k tomu byla vyškolena skupina „sběračů dat“, kterou jsme sestavili po konkursu ze sedmi vysokoškolských studentů, vesměs budoucích učitelů. Společně se sběrači z ostatních tří zemí strávili týden v malém lotyšském městečku Sigulda a neustále bodovali úlohy žáků, odpovědi učitelů a pozorovali videozáznamy z výuky, aby se naučili vidět a vyhodnocovat to, co bylo pro výzkum potřeba. (Se třemi z nich se mohli učitelé RWCT seznámit  na letní škole.)

Jak probíhal proces vyhodnocování?

Z celé mezinárodní sítě byly vybrány čtyři státy – Česko, Lotyšsko, Makedonie a Kyrgyzstán. V těchto zemích během jara 2001 chodili proškolení sběrači dat po vybraných školách a strukturovaným a cíleným způsobem pozorovali výuku. Kromě toho požádali učitele pozorované třídy o vyplnění tzv. Sešitu pro učitele (šlo vlastně o dotazník) a žáky o vyplnění Sešitu pro žáka.

Jak byly vybírány školy do výzkumu?

Zcela náhodným způsobem: poslali jsme do AIR seznamy všech vyškolených učitelů i s tím, jakou mají aprobaci a v jakém místě se nalézá jejich škola (město, obec), a počítač pak náhodně vybral 38 učitelů. K těmto 38 učitelům vyškoleným v RWCT jsme vyhledali druhou skupinu učitelů nevyškolených, ale v ostatních ohledech co nejpodobnějších zařazeným učitelům RWCT. (Popis tohoto procesu zabral jeden odstavec, ale ve skutečnosti to byla práce na dlouhé dny.)

Doplňující rozhovory:

Práci sběračů ve školách později ještě doplnily  rozhovory s učiteli, řediteli a žáky dalších škol, s obecními úředníky, s představiteli místních samospráv, vysokoškolskými učiteli a ministerskými úředníky. Hlavní otázka, která zajímala výzkumníky: Jakou pozici má a může mít kritické myšlení (pojímané jako základní občanská dovednost, nikoli jako program vzdělávání učitelů) v přemýšlení o výuce a vzdělávání v České republice. Velmi zajímavá diskuse proběhla ve Výzkumném ústavu pedagogickém s jeho ředitelem panem Jeřábkem, který dosti přesně vystihl základní problém českého školství ve vztahu k rozvíjení kritického myšlení: mnoho lidí si uvědomuje, jak moc důležitá je schopnost kriticky a samostatně uvažovat, ale málokdo umí vtělit do koncepčních dokumentů realistickou vizi, jak se má tato klíčová kompetence ve školách trénovat, a ještě méně je těch, kdo ji skutečně umí rozvíjet u svých žáků. Měli jsme dobrý pocit z toho, že víme, jak na to. Škoda, že se nás úředníci v nejlepším případě jen ptají, a že se vyhýbají našim dlouhodobým seminářům…

Nač se zaměřovala pozorování ve třídách?

Sběrači prošli tréninkem v Lotyšsku, během něhož se naučili pozorovat nejen míru i směr komunikace ve třídách, uspořádání lavic, časovou organizaci výuky, ale hlavně se naučili vyhodnocovat, nakolik je v pozorované  výuce  rozvíjeno myšlení vyššího řádu, v němž mysl analyzuje, tvoří nebo hodnotí (tzv. HOT – higher order thinking), či zda je spíše čas věnován jen myšlení nižšího řádu, které vybavuje z paměti, rozpoznává nebo jednoduše aplikuje (tzv. LOT – lower order thinking). Sledovali také, nakolik se v pozorované třídě odehrává „podstatná diskuse“, tedy zda žáci mezi sebou nebo žáci a učitel rozvíjejí diskusí nějaké  téma dost do hloubky při zvážení nejrůznějších možností a variant skrývajících se v tématu. Sběrači se naučili ocenit „wait time“, tedy čas, který uplyne mezi položením  otázky a tím, kdy se na ni začne odpovídat. Naučili se, jak dobrý učitel dá dost času k promyšlení odpovědi všem, a to jak v případě, že otázku položil sám, tak v případě, že podnětná otázka vyšla od žáků. Rychlí žáci se díky důsledně dodržované „čekací době“ odnaučují zbrklosti a  promyslí i jiné možnosti řešení než to, které je napadlo okamžitě, pomalejší dostanou šanci domyslet věc do konce a hlásit se pak o slovo.

Zajímavá pro sběrače byla taky práce se Sešity (dotazníky) pro žáky. Žáci v nich měli dva úkoly k řešení, a to takové, které vyžadovaly dovednost myslet kriticky, rozhodovat se a rozhodnutí odůvodnit. Úkoly neměly správná nebo špatná řešení, mohly mít jen dostatečně (nebo nedostatečně)  zdůvodněná řešení a rozhodnutí mohla být formulována jasně (nebo nejasně). Protože žáci nevyplňovali žádné předem připravené kolonky, nic nezaškrtávali ani nevybírali z připravené nabídky, zdálo se sběračům, že bude těžké odpovědi obodovat tak, aby vyhodnocování úloh bylo jednotné a spravedlivé, aby nezkreslilo výsledky. Po několika dnech tréninku na příkladech sebraných v pilotní části studie se ukázalo, že úkol není tak nesnadný a že i volné odpovědi je možné velmi přesně vyhodnotit. To považuji za inspirativní pro učitele, kteří mívají problémy s vyhodnocováním práce žáků, pokud práce vyžaduje originální odpovědi žáků a nespokojí se s kontrolou  naučených informací.

Pokud se nemýlím, nejlepší výsledky měli naši učitelé v té části výzkumu, kde se pozorovalo, jak vypadá konkrétní vyučovací hodina. Pro sběrače – budoucí učitele – byly návštěvy ve výuce mnohdy velmi inspirativní, neboť mnozí učitelé vedli velmi zajímavé hodiny. Sběrači se také shodli na tom, jak málo se dá při pozorováních nakamuflovat: na dětech se velmi snadno pozná, zda si učitel/ka připravil/a nějakou vybočující hodinu a výuka v běžných hodinách probíhá úplně jinak.

Proces evaluace programu RWCT byl pro všechny zúčastněné něčím velmi novým. Vyhodnocování takového programu nejen na číslech (počet vyškolených učitelů, zapojených škol, trénovaných žáků, hodin kursů, publikovaných materiálů….), ale i na kvalitě tak těžko měřitelných výstupů nebylo snadné ani pro naše hodně zkušené kolegy z AIR. Pro nás, kdo jsme se výzkumy nikdy nezabývali, bylo hodně poučné zejména to, že výzkum slouží bezprostředně tomu, aby se zlepšila  skutečnost – že je těsně spjat se životem, vychází z jeho potřeb a výzkumníci myslí na to, aby se zpět do života vrátily i  jeho výsledky.

Příklad zadání ze Sešitu pro žáky 7. a 8. tříd: 

Některé země zažívají v posledních 10 letech velký nárůst přistěhovalectví (tj. zvyšuje se množství lidí, kteří opouštějí svou zemi a přistěhovávají se do jiné země). Přistěhovalectví může mít pro zemi, do které přistěhovalci přicházejí, kladné i záporné dopady. Přemýšlej o přistěhovalectví a napiš, čím  může nějaké zemi prospět a čím jí může škodit.  Pak se rozhodni, jestli je podle tvého názoru přistěhovalectví pro zemi spíš prospěšné než škodlivé, a vysvětli, proč si to myslíš. Uveď co nejvíce důvodů  a hodně podrobně. Nakonec si zkontroluj, zda jsi odpověděl(a) na všechny části zadání. Na odpověď máš 15 minut.

Příklad zadání ze Sešitu pro žáky 4. a 5. tříd:

Paní učitelka (pan učitel) vám říká, že při písemce každý musí pracovat sám - takové je ve škole pravidlo. Přemýšlej o tomto pravidle a odpověz na následující otázky. V čem může být tohle pravidlo dobré? A v čem může být špatné? Rozhodni se, jestli je tohle pravidlo podle tebe spíš dobré než špatné. Potom vysvětli, proč si to myslíš. Uveď co nejvíce důvodů a hodně podrobně. Na tento úkol máš 15 minut.

(Žáci prvního stupně byli ještě vedeni průběžnými otázkami, které jim připomínaly, co po nich zadání vyžaduje. Žáci měli na psaní místa, kolik potřebovali, byli limitováni časem.)

Toto pravidlo může být dobré, protože:

Toto pravidlo může být špatné, protože:

Rozhodni se, zda je podle tebe toto pravidlo spíš dobré nebo spíš špatné a napiš, proč si to myslíš:

Autorka je koordinátorkou RWCT v České republice.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2335 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz