Nápady pro čtenářské deníky

Hana Šundová

Otázka čtenářství trápí nejednoho učitele literatury. Jak neodradit děti od četby zadáváním tzv. povinných titulů? Zadávat četbu vůbec? Jakým způsobem komunikovat s dětmi o jejich zážitcích nad jejich četbou? Omezovat, či neomezovat výběr toho, co čtou?

Jako prostředek komunikace nad přečtenými knihami se mi osvědčily čtenářské deníky. Jejich podobu vytváříme spolu s žáky tak, aby byly přínosné a zábavné pro všechny zúčastněné strany – pro autora, pro spolužáky i pro paní učitelku. Při tomto obměňování mi velmi pomáhají metody RWCT. Ve svém příspěvku nabízím pouze několik nápadů, které lze rozvinout a dotvořit podle konkrétních podmínek v jednotlivých třídách a časových možností.

Při čtení ukázek ze starých kronik a z Bible se nám velmi osvědčil podvojný deník. Žáci si sami vybrali text v rozsahu 30 – 50 stran. Byla jsem si vědoma toho, jak náročný pro ně bude takový text. Nechtěla jsem zadáním příliš dlouhého úseku odradit od četby vůbec. Žáci dostali za úkol vypsat z textu myšlenky, které je nějak zaujaly, a okomentovat je. Vyzvala jsem je k tomu, aby nejen chválili. Nabídla jsem jim i možnost kritického komentáře, porovnání platnosti se současnou realitou, kladení otázek, které jim při čtení vyvstaly na mysli. Zdůraznila jsem skutečný zájem o jejich názory. Požádala jsem je o možnost dopsat jim do deníku svoje postřehy. Z podvojných deníků se staly „potrojné“. Písemná forma komunikace je zajímavá. Umožňuje dětem i mně čas na rozmyšlenou. Mnozí žáci mi sami přinesli zpět své odpovědi na mé otázky a reakce na připomínky.

Při záznamu četby libovolné knihy znělo zadání velmi podobně. Navíc měli žáci vybrané myšlenky roztřídit. Nabídla jsem jim tyto možnosti:

  1. myšlenky moudré 
  2. myšlenky vtipné
  3. myšlenky dokonalé
  4. myšlenky nepochopitelné
  5. myšlenky hloupé

Mohli své třídění rozšířit, nebo jinak doplnit. Pokud nenaplnili určitou kategorii, museli tuto skutečnost okomentovat. Proces komentářů probíhal nejen písemnou formou. Zde se nabízí společné čtení z deníků, osvědčila se i metoda Posledního slova.

V letošním školním roce plánuji pro žáky 9. tříd práci na téma: TAKOVÉ KNIHY ČTU JÁ. Zadání nijak neomezuje výběr titulu. Abych přiměla studenty k zamyšlení už při výběru knihy, během čtení i na závěr, vytvořila jsem pro ně následující osnovu:

  1. Knihu jsem si vybral(a), protože…(zdůvodnění)
  2. Očekával(a) jsem, že…
  3. Mé představy splnila…
  4. Zklamán(a) jsem byl(a) tím, že…
  5. Doporučuji ji… Zkusit charakterizovat čtenáře (obecně), kterého by kniha oslovila.

Požádám žáky o zapsání i těch knih, které je zklamou úplně, nebo těch, které ani nedočtou. Důležité je však, aby autor svůj postoj dovedl obhájit. Předpokládám, že se rozvinou diskuse nad konkrétními knihami. Celý projekt bude zakončen burzou knih, které lze doporučit, a vytvořením jejich seznamu. Časové rozvržení jednotlivých fází práce a další podmínky dopracuji až po dohodě se žáky.

Autorka je učitelkou na 2. stupni ZŠ v Praze.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2335 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz