Mezinárodní konference RWCT v Brašově

K čemu nám byla Pátá mezinárodní konference programu RWCT v Brašově (Rumunsko), 8. - 14. 6. 2001

Ondřej Hausenblas

Náš program RWCT postupně po 4 roky sezvával své mezinárodní ředitele, národní koordinátory, dobrovolníky i lektory a další účinné spolupracovníky k mezinárodním pracovním setkáním. Na prvním z nich na Balatonu byl program ustaven, na dalších přistupo-valy nové státy, připravovaly se standardy učitele atp. Letošní – jubilejní – bylo pravděpodobně poslední, protože program je už dobře zavedený, jsou jasné jeho organizační i odborné postupy, a to, s čím se v jeho uskutečňování setkáváme, jsou především úkoly pro jednotlivé národy. A tak se ptám sám sebe:

Bude se mezinárodně spolupracovat i nadále?

Doufám, že ano, a také doufám, že se občas se svými lektory-dobrovolníky Pat, Davidem a Jeannie a Evou ještě setkáme. Jednou z nejbližších aktivit, které se budou dít mezinárodně, bude mezinárodní certifikace lektorů a také certifikace vynikajících učitelů. Pro obě procedury je stále ještě propracováván vhodný postup. Také se chystá společná strategie při prosazování RWCT do přípravy učitelů na učitelských fakultách. V obou oblastech se však národy velmi odlišují, protože jejich historie i dnešní podmínky jsou různé. Někde, jako v Albánii, Estonsku, Arménii, Kazachstánu a jinde, se pro změny ve školství angažuje i vláda a ministerstvo školství, jinde zase mají ustanovený platový postup učitele podle toho, jak se vzdělává a jak zlepšuje svou práci, a ještě jinde, např. v Rusku, konkurují státním školám školy soukromé od základky po vysokou, a učitelé se tedy zlepšovat chtějí a musejí. Někde však státní správa ve školství spíš spí.

Jak postupuje záměr certifikovat vynikající učitele a lektory mezinárodně?

V některých národech se na certifikaci učitelů a lektorů vrhli střemhlav, ještě dříve, než byly vyjasněny všechny podmínky a okolnosti. Například v Bulharsku mají certifikovaní učitelé dostávat hádám o 5 peněz vyšší plat, a tak nic neodkládali. My jsme poněkud váhali, protože kritéria pro certifikaci nebyla dotažená. Od počátku jsme chápali a chápeme program RWCT především jako program „nabalovací", v němž mají vyškolení učitelé učit kromě dětí také své kolegy a tak ho dál šířit. Hledat špičkové, vzorové výkony je také užitečné, ale nepovažovali jsme to za přední cíl. Ale kvůli zachování určité potřebné a ověřitelné kvality takového šíření strategií a metod RWCT jsou nějaké závazné postupy nutné. Nikdo z nás by asi nechtěl, aby pod jménem a hlavičkou RWCT působili takoví lidé, kteří jenom vyprávějí o jednotlivých hrách a šikovných metůdkách, které kdesi zahlédli. Všichni víme, jak zásadně se proměňuje pochopení toho, co jako učitelé ve třídách s dětmi děláme, když přistoupíme na to, že učení postupuje od evokace přes uvědomování významu k reflexi. A možná bychom nebyli rádi, aby nám nově přicházející zájemci o kursy říkali „Byla jsem v dílně kritického myšlení pana/paní X, ale bylo to hrozné – jenom zmatek, nikdo nevěděl, proč co děláme, navíc mluvil(a) hlavně lektor(ka), a hrozně teoreticky, a tak jsem si odnesla jenom pár hříček do výuky.”

Standard kvality v práci učitele a lektora RWCT bude potřebí pěstovat a respektovat. Budoucnost mezinárodního programu RWCT se jeho ředitelky a ředitelé snaží zachovat i pro období, kdy skončí finanční podpora od OSI New York, a proto pečují jednak o to, aby ve všech národech vznikaly „mateřské organizace” KM, jednak vyjednávají s International Reading Association (IRA), že by RWCT mohlo fungovat jako její složka. K tomu také patří péče o mezinárodní časopis Thinking Classroom / Peremena, který se má stát jedním z členských časopisů propagovaných od IRA.

Jak interaktivní a „kritickomyslicí” byly dílny na konferenci?

Byli jsme trochu zaskočeni tím, že jen menší část prezentací a dílen byla vedena způsobem, kterému jsme se tak pečlivě učili v kursech RWCT. Myslím, že jsme v Česku měli ohromné štěstí při přidělování dobrovolníků: naši lektoři byli důkladní, měli maximum trpělivosti a respektu. Dali nám dost času a péče, abychom pochopili, že lektor a učitel není ten, kdo má druhým všecko vyklopit, místo co by je nechával na to přijít samy.

Mnozí prezentující na konferenci v Brašově skoro nepustili své účastníky ke slovu (přednášeli), další zase svou prezentaci nebrali jako něco, čím by se druzí měli obohatit a něčemu novému naučit (předkládali své výzkumy, které však nebyly zacíleny na to, aby pomáhaly změně ve vyučování). Ani mezi účastníky samými nepřevládaly zvyky kritických mysličů: vyjádřit se stručně, rovnou na kořen věci, dát prostor svým kolegům, neopakovat třikrát, co už jsem vyslovil, neodbočovat k malichernostem, to není dovednost obecně moc rozšířená. Čím víc k Východu, tím déle trvá, než se myšlenka prodere na jazyk křovím okolků a povídaček.

S určitou pýchou musím prozradit, že my Češi jsme obstáli velmi dobře. Účastníkům se naše dílny líbily, však také v nich museli pilně pracovat. Ale i my jsme se naučili od ostatních dost zajímavých věcí. Mezi nejlepší asi patřilo Šest kouzelných klobouků Edwarda de Bono, se kterými čarovaly lektorky z Estonska. Klobouky plné různých druhů myšlení jsme přichystali pro Letní školu KM a budeme je používat i ve svých příštích kursech. Obohatili jsme své představy o čtenářském dramatu, nahlédli do lektorských kuchyní, a vše, co jsme ochutnali, dáme na vaše stoly.

Jaké to je v Rumunsku?

Jen pramálo jsme Rumunsko poznali: jako vždy na RWCT, hlavně se pracovalo od rána do večera. Organizátoři nás sice na jeden podvečer vzali na výlet s pohoštěním, ale na procházku krásnými horami ani na poznávání skutečného života v (dříve) nešťastném Rumunsku náš pobyt zaměřen opravdu nebyl. Stihli jsme však poznat, že kongresová služba je na evropské úrovni, internetová kavárna směšně levná a kapsáři pohotoví jak v Praze. Snažili jsme se krásy historického Brašova (do druhé světové války to bylo město německé menšiny!) poznat aspoň tak, že povinné „národní plánování” s našimi dobrovolníky jsme provedli ve městě, mimo konferenční místnosti.

Navázali jsme milá přátelství, závěrečný rozlučkový večer byl velkolepý a dojemný – ředitelé programu RWCT nás všechny považují za své děti, a my jsme se někdy rádi jako jedna rodina chovali. Bylo by moc hezké, kdyby se nám do budoucna podařilo aspoň s některými blíženci udržet pracovní styky, abychom se mohli podívat, jak učitelé pracují v Uzbekistánu, v Arménii nebo v Lotyšsku a Litvě. K tomu však je užitečné umět jazyky! Jak se nám hodila školní ruština, když mnozí partneři anglicky neumějí. (Zajímavé je, jak nepečlivě vyslovují ruštinu někteří z přednášejících z Ukrajiny ap.) Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi kritickým mysličem! Abychom mohli k nám pozvat hosty, nebo sami někam vyjet, musíme se jazykům naučit – kdyby angličtina, nebo aspoň ta zapomenutá ruština sloužila všem našim učitelům, hned by se našlo dost podnětů a inspirace pro výuku a sebezlepšování.

Rozhodně však platí, že kdykoliv se dva nebo více setkají k RWCT, je duch RWCT s nimi... Je dobré se sejít a něco společného dělat, přijde při tom spousta nových myšlenek a dojde mnohé pochopení. Nepotřebujeme k tomu ani cizí jazyky – musíme promyslet, jak propojit absolventy našich kursů v Česku tak, aby nejenom četli Kritické listy a případně i Thinking Classroom/Peremenu, ale aby taky sledovali www.kritickemysleni.cz a aby si e-mailovali své zkušenosti. A rozhodně aby nečekali, až za nimi přijedou lektoři na „prodlouženou” nýbrž aby se svolávali sami k rokování. Máte nějaký nápad, jak toho dosáhnout zrovna u Vás?

Autor je učitelem na PdF UK v Praze a lektorem KM.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2334 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz