Pozvánka na návštěvu Muzea námořního kapitána Jamese Cooka v Middlesbrough

M. Hanátová

Při své předloňské cestě do Velké Británie jsem navštívila Muzeum Jamese Cooka v městečku Middlesbrough v Yorkshire, muzeum, které mě velmi zaujalo, ba dokonce přímo nadchlo, a proto bych o něm ráda něco málo pověděla i vám, čtenářům Kritických listů.

Toto muzeum je dokonalou ukázkou toho, jak se dá moderně, poutavě a zajímavě pojmout historická muzejní expozice, aniž byste přitom měli v rukou samé jedinečné exponáty s danou historickou osobností či dobou související.

Prohlídku muzea začneme v místnosti, která je vybavena počítači s programem, jehož prostřednictvím se přeneseme do doby kapitána Cooka, do Anglie 18. století, a vybereme si jednu z nám nabízených postav - zemědělec, vzdělanec a šlechtic, abychom se dověděli vše o jeho životních podmínkách, o možnostech jeho vzdělávání, péče o zdraví. Při tomto otázkovém kvízu, kdy nám počítač položí otázku a my si vybereme jednu z nabízených odpovědí jako správnou, abychom se po potvrzení klávesou Enter dověděli, zda jsme tipovali dobře, si procvičíme navíc i své znalosti angličtiny, a to jak pasivně - čteme text na monitoru, tak i částečně aktivně- počítač svou otázku i správnou odpověď „promluví“.

V dalších místnostech jsou potom vystaveny jak autentické věci z objevných cest kapitána Cooka, např. část lodního deníku se zápisy o viděné přírodě, neznámých zvířatech a rostlinách, zpráva lékaře o exhumaci kapitánova těla, mapy jednotlivých plaveb, tak opět i počítačové programy, které nás nenásilnou formou hry a soutěže vzdělávají. Přírodovědný deník je doplněn expozicí rostlin a zvířat, kterým návštěvník může přiřazovat jména, zamýšlet se nad jejich využitím či tím, kde žijí a kolik mívají potomků. Nechybí ani krásné modely všech plavidel, které Cook pro své cesty užíval, přičemž model Endeavouru je veliký přes

5 metrů a opět je spojen se zkouškou návštěvníkových znalostí o objevných plavbách. Tentokráte bylo naším úkolem naložit na loď takové množství nasoleného masa, pitné vody, sucharů a zeleniny, abychom dokázali překonat nástrahy oceánu stejně jako kapitán Cook. No, nepodařilo se. Většinou jsem zůstala uprostřed Atlantiku se zcela nemocným, hladovým a decimovaným mužstvem, protože jsem prostě měla málo masa a moc vody, nebo naopak. Nebo jsem dokonce z Whitby ani nevyplula, protože jsem nákladem přetížila loď. Na takto názorném, a přitom jednoduchém testu si návštěvník uvědomí, že to asi zase nebylo tak snadné vydat se na cestu, která se nyní podniká skoro běžně, nebo alespoň její část, tj. lety z Evropy do Ameriky.

Velmi zajímavou a poučnou součástí této expozice byly i videoprogramy o životě domorodců na Novém Zélandu a na Tahiti tehdy, tj. za Cooka, a nyní, o podmořském světě a samozřejmě i o Jamesovi Cookovi, o jeho rodině, dětství, mládí, vzdělání, touhách a realizovaných snech. Tento hraný životní příběh mořeplavce vás provází celou muzejní expozicí. Abych nezapomněla: každý návštěvník se dokonce může v námořníka na nějaký čas i proměnit, protože součástí výstavy je i veliký lodní kufr s věcmi, které ostřílení mořští vlci nosí na sobě. Ačkoliv je tato převlékací show určena spíše mladším (soudím dle velikosti oděvů), neodolala jsem.

Myslím si, že žádná zpráva, žádný referát nedokáže popsat vše, co je v tomto muzeu k vidění, a hlavně nedokáže postihnout tu atmosféru, která zde panuje a vyvolává ve vás potřebu se nadále vzdělávat, ale právě touto hravou formou, tedy tak, jak si to již kdysi přál Jan Amos Komenský. Mrzí mne, že naše česká muzea, nebo alespoň jejich většina, jsou pořád ještě institucemi, kam raději laická veřejnost nechodí, protože ji odradí exponáty uzavřené ve vitrínách a nudné popisky. Chápu, že není možno sahat na pozůstatky antických váz či renesančního nábytku, ale na jejich kopie by to již přece šlo, ne? Ale protože nepíši, a ani nemohu, neboť v tomto oboru nejsem vzdělána, o českém muzejnictví, ale o Muzeu Jamese Cooka, nezbývá mi než na závěr konstatovat, že si nedokážu představit nic lepšího, než sem vzít děti při probírání portugalského dobývání světa, objevných plaveb Kolumbových, nebo cest Cookových, neboť pár hodin zde strávených hrou na cestovatele by jim dalo mnohem více než spousta, třeba záživných, ale přesto jen hodin školních. Škoda, že je Velká Británie tak daleko.

Studentka pedagogické fakulty v Praze

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2334 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz