Nakolik se nám daří dosahovat obecných cílů vzdělávání

formulovaných v návrhu Rámcového vzdělávacího programu pomocí metod programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení?

Hana Košťálová

V několika skupinách účastníků kursů KM jsme se pokoušeli identifikovat, jak jsme připraveni na plnění Rámcového vzdělávacího programu, jehož návrh byl nedávno zveřejněn k připomínkování. Zabývali jsme se jen jedinou částí, a to tou, která se nám zdá nejvýznamnější: obecnými cíli vzdělávání, jak je RVP formuluje. Původně jsme chtěli analyzovat, která metoda je nejvhodnější pro který cíl. V průběhu práce se ukázalo, že většina metod KM umožňuje dosahovat celé řady z níže uvedených cílů, a tak jsme od zařazování metod pod cíle upustili.

Jednotlivé metody KM totiž velmi přímo vycházejí ze skutečných situací běžného života, v nichž se snažíme něčemu porozumět, něco vyřešit, nějak se rozhodnout, najít souvislosti, přijít na nesrovnalosti atd. Odhalují nám, jak funguje náš mozek v takových situacích, a pomáhají nám ho zvládnout, totiž řídit naše přemýšlení i jednání. Stejně jako třífázový rámec (model) E – U – R (evokace, uvědomění si významu – reflexe) není jen nějakým konstruktem od zeleného stolu, ale pokusem vystihnout, jak probíhá přirozené učení a vyvodit z tohoto poznání důležité závěry pro učení řízené (školní), tak i jednotlivé metody, jimiž lze tento rámec ve škole realizovat, respektují přirozené procesy, jenomže umožňují učiteli, aby je řídil a využíval podle potřeb jemu svěřených učících se mozků.

A protože se zdá, že se autorům RVP podařilo dost přesně vystihnout, oč v životě jde, a vtělit to do formulací obecných vzdělávacích cílů, slouží naše „živé” metody těmto „živým” cílům docela dobře.

Obecné vzdělávací cíle podle RVP

  1. Vzdělávání směřuje k tomu, aby si žák osvojil strategie učení a byl motivován pro celoživotní učení
  2. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žák získal základy tvořivého myšlení, dovedl logicky uvažovat a řešit problémy
  3. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žák zvládl základy všestranné a účinné komunikace
  4. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žák dovedl spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých
  5. Vzdělávání směřuje k tomu, aby se žák utvářel a projevoval jako svobodná zodpovědná osobnost
  6. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žák projevoval pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě
  7. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žák získal pozitivní vztah ke svému fyzickému a duševnímu zdraví, aktivně je rozvíjel a chránil
  8. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žák poznal své reálné možnosti a dovedl je uplatňovat při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci
  9. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žák byl schopen žít společně s ostatními lidmi; byl tolerantní a ohleduplný k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám

Cíl 1:

· Všechny metody a techniky, které přináší program KM, vedou k tomu, aby si žáci osvojili strategie učení a aby dokázali nalézat osobní přínos z toho, že se stále něčemu učí.

· Významným faktorem ovlivňujícím schopnost lidí učit se je schopnost identifikovat cíle a vyhodnocovat cesty, které jsme zvolili k jejich dosahování a po vyhodnocení upravit zvolené cesty. Tomu se žáci také učí tam, kde učitelé aplikují přístupy a metody KM soustavně.

· V programu KM se žáci učí využívat psaní jako významného nástroje učení.

· Učitelé KM věří, že všichni jejich žáci se mohou naučit učit se.

· Významně podporuje schopnost celoživotního učení zažití třífázového modelu učení E – U – R, který přenáší do řízeného učení procesy učení přirozeného, a tedy efektivního.

Cíl 2:

· Metody podporují různorodost nápadů a názorů na předložené problémy a záležitosti, vyžadují hledání alternativních cest, povzbuzují pozitivní myšlení. Vytvářením bezpečného prostředí se podporuje kreativita žáků, kteří ztrácejí obavy typické pro práci ve třídách s „jediným správným řešením”.

· Tvořivost žáků se rozvíjí také ve všech aktivitách založených na psaní - neboť psaní se v programu KM chápe ne jako technika záznamu či reprodukce cizích myšlenek, ale jako produkce myšlenek vlastních.

· Při práci s textem žáci rozlišují důležité a nedůležité, hledají vzájemné souvislosti, vyhledávají nejasnosti, řeší rozpory s využitím dodatečných informací.

· Žáci jsou vedeni k tomu, aby každé své tvrzení podložili argumenty (ze zkušenosti, z nějakého zdroje informací), a tím se rozvíjí a zvnitřňuje jejich schopnost logické úvahy při řešení problému.

Cíl 3:

· Při časté práci ve dvojicích nebo skupinách žáci musejí účelně komunikovat, aby společně mohli vyřešit předložený nebo identifikovaný problém.

· Žáci často prezentují spolužákům výsledky své práce, formulují otázky k prezentacím kolegů, odpovídají na položené otázky spolužáků.

· Žáci se učí komunikovat i písemně, a to nejen zvládat formální stránku komunikace, ale zejména se učí vyjadřovat vlastní přístupy, nápady, myšlenky.

· Žáci bývají často vyzýváni, aby se vyjádřili k práci své i k práci jiných skupin – učí se formulovat hodnotící soudy tak, aby pomáhali k lepším výsledkům, ne ubližovali.

· Žáci se učí tomu, že dobrá komunikace neznamená shodu názorů. Učí se tomu, že i sebelepší komunikace může přinášet nedorozumění, protože každý člověk rozumí téže informaci trochu jinak. Žáci se sžívají s faktem, že nedorozumění jsou přirozenou součástí lidské komunikace a učí se s tímto faktem zacházet tak, aby jejich komunikace byla co nejefektivnější.

Cíl 4:

· Všechny strategie KM jsou v některé fázi kooperativní – protože jen ve skupinové kooperativní činnosti je možná reflexe, a reflexe je jedinou cestou, kterou se získávají klíčové kompetence. [2]

· Metody vedou k přijetí zodpovědnosti za společnou práci, k respektování práce druhých, ke schopnosti řídit a regulovat společnou práci.

· Žáci se často vyjadřují ke kvalitě práce vlastní i práce druhých – a to tak, aby dali najevo respekt k tomu, čeho druzí dosáhli, a aby dokázali spravedlivě ocenit i vlastní práci.

Cíl 5:

· Žáci se nebojí zveřejňovat své názory, učí se, že každý názor může obohatit celou skupinu o nový pohled. Nebojí se reakce okolí, protože celá třída je vedena k tomu, aby o předloženém názoru přemýšlela, nikoli ho odsoudila nebo se mu vysmála. Tak se žáci postupně učí vážit si svých vlastních nápadů a názorů, protože zažívají, že jsou brány vážně učitelem i spolužáky. Učí se tomu, že svobodný člověk mj. svobodně vyjadřuje své názory, ale zároveň se učí tomu, že názor, který není opřen o argumenty, ztrácí na ceně.

· Žáci se dále učí samostatně si plánovat vlastní cíle a vyhodnocovat, jak jich dosahují. Učitel není v roli kontrolora, ale v roli poradce. Žák se učí tomu, že svobodná bytost má právo o sobě rozhodovat, ale nese za to svou odpovědnost.

· Žáci se také v hodinách KM učí, že mohou rozhodovat o produktech své práce – zda a kdy je zveřejní, nebo zda je podrží v soukromí.

Cíl 6:

· Žáci se v hodinách KM učí vžívat do citů a myšlenek druhých lidí, kteří se ocitli v obdobné, nebo zcela jiné situaci než oni sami. Žáci se učí vybavovat si a znovuprožívat některé situace a uvědomují si, jak asi je lidem, kteří musejí dané situaci čelit.

· Žáci se učí klást si neustále otázku Proč?, která jim umožní pronikat hlouběji k podstatě různých jevů a situací.

Cíl 7:

· Součástí zdraví člověka je dnes více než jindy jeho duševní zdraví – ve škole jde zejména o smysluplnost učení z hlediska žáka. Třífázový model učení, kterého KM využívá (E – U – R), je vystavěn tak, aby umožňoval přirozené, a tedy smysluplné učení.

· Ve třídách KM je odstraněn stres a soutěživé klima, ale ne na úkor vysokých očekávání na práci žáků. Množství informací žáci nezvládají pouze paměťovým drilem, ale zvnitřňují je díky tomu, že s nimi přímo ve škole pracují. To vede k pozitivnímu vztahu ke škole, a tedy k posílení duševního zdraví dětí.

Cíl 8:

· Všechny metody KM trénují u žáků schopnost přemýšlivého naslouchání druhým, učí je tolerovat a zvažovat názory a nápady druhých stejně jako jejich rozličné rodinné a kulturní zvyky. Žáci se učí zvládat metody efektivní diskuse, v níž vyhodnocují a zvažují nejrůznější jevy, učí se proniknout co nejhlouběji k jejich podstatě a tedy jim porozumět, nikoli je odsuzovat.

Cíl 9:

· Ve třídách KM je věnováno mnoho času (sebe)reflexi žákova učení. Žák se učí s pomocí učitele identifikovat své silné stránky, učí se rozumět sám sobě a být spokojený s tím, jaký je. Učí se, že každý člověk má jiné předpoklady a jiné přednosti, a také že má nedostatky, které může svými přednostmi vyvážit, a nemusí se jimi trápit. Učí se vycházet z dobrého poznání sebe sama při rozhodování o důležitých životních krocích.

[1] Belz, Horst: Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry, Portál, Praha 2001, str. 113

[2] Horst Belz, Marco Siegrist: Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. Východiska, metody a hry. Portál, Praha 2001, str. 167

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2041 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz