Výchova k toleranci a proti rasismu

Jaroslava Poláčková

Charakteristika: modelová hodina

Úvod: Ve své diplomové práci se věnuji problému výchovy k toleranci a proti rasismu. Během výzkumu, kterého se zúčastnili studenti gymnázií v Pelhřimově, Brně a SOUz v Kamenici nad Lipou, se ukázalo, že se jedná o poměrně vážný problém a i samotní vyučující by uvítali, kdyby bylo problému na školách věnováno více času.

Cíl: Cílem této hodiny, které se zúčastnili studenti SOUz v Kamenici hodiny bylo ukázat studentům, že každá kultura je z velké části ovlivněna svou historií a tradicemi. Hodnoty a normy, které fungují v naší společnosti, se mohou jiné společnosti zdát nepochopitelné.

1. fáze hodiny: ZAHŘÁTÍ (asi 5 min)

Cíl - studenti měli na níže popsaném příběhu odhalit podstatu nedorozumění mezi kulturami, která může být zapříčiněna odlišným kulturním prostředím.

Pomůcky - vyučující namaloval na tabuli následující obrázek:

Příběh - Úspěšná farmaceutická společnost vyrábí léky proti bolestem hlavy. Společnost nechala vyrobit velké billboardy, na kterých byl zobrazen (zleva doprava) plačící chlapec s ovázanou hlavou, kouzelná pilulka a veselý chlapec. Reklama úspěšně fungovala, až do doby, než byla zveřejněna ve Spojených arabských emirátech. Léky se neprodávaly.
Úkolem studentů bylo zjistit, proč reklama nefungovala právě v arabské části světa.

Reakce studentů - všichni si neúspěch reklamy správně spojovali s odlišnou kulturou. Nejčastěji navrhovali, že Arabové asi nesmí užívat léky, postavičky na billboardu nebyly zahalené, Arabové odmítají všechno, co přichází z Ameriky. Reklamní agentura postavičky zahalila, nikde na billboardu nebylo patrné, že lék pochází z Ameriky a užívání léků není v rozporu s kulturou dané země. Nakonec jeden ze studentů odhalil pravou příčinu: Arabové čtou zprava doleva. Viděli tedy zdravého veselého chlapce, který spolkne tabletku a rozbolí ho hlava.
Studenti si uvědomili, že odlišné kulturní zázemí může mít velký vliv na chování člověka.

2. fáze hodiny: EVOKACE (asi 5 min)

Skupinová práce - ve skupinách po pěti dostali studenti za úkol vypracovat seznam pozitivních i negativních vlastností Romů.

Samozřejmě, že většina skupin uvedla mnohem více vlastností záporných – lžou, kradou, jsou nespolehliví, nedodržují hygienu, neváží si majetku, divně s námi komunikují, nepracují. Všechny vlastnosti jsou napsány na tabuli.

3. fáze hodiny: UVĚDOMĚNÍ (20 min)

Skupinová práce - ve skupinách měli studenti za úkol najít vysvětlení pro dvě negativní charakteristiky na základě úryvků z upraveného článku Viktora Sekyta: Odlišnosti mentality Romů a původ těchto odlišností převzatého z knihy Tatjany Šiškové: Výchova k toleranci a proti rasismu (Portál.1998 ) .

Každá skupina  vysvětlila ostatním, co považuje za hlavní příčinu kritizovaného chování.

Například skupiny, které měly za úkol najít obhajobu proti tvrzením:

pracovaly s následujícími pasážemi (viz níže).
(Během čtení je možné studenty požádat, aby barevnými tužkami v textu označovali informace, které již znali a které jsou pro ně nové.)

Použitý text (tvrzení “Romové jsou líní”)

Indie je zemí se třemi úrodami do roka. Na jednom stromě vidíme zažloutlé vadnoucí listí vedle zelených v plné síle a nových pupenů – květy vedle plodů. Příroda je zde štědrá a k pouhému přežití nebylo třeba vynakládat mnoho sil (dnes díky přelidnění to už neplatí). Vedro, vlhko, množství hmyzu a prudké změny klimatu nepřejí vytváření hmotných statků. Vše podléhá rychlému rozkladu. Potraviny se kazí před očima, látky se rozpadají na těle a dům, postavený převážně z palmového listí vydrží sotva rok. To však nevadí; palmového listí je nadbytek, potravin dostatek a také materiál na tkaní látek nechybí. Hrnčířská hlína je všude, a tak Indové, kteří znali vypalovanou keramiku už po tisíce let, dodnes pijí z hliněných, na slunci vysušených pohárků na jedno použití. Je těžké cokoli uchovat, ale není to vůbec nutné. Pro přežití to není důležité. A pro život zde stačí tak málo. Díky klimatu není třeba ani pevný dům, ani dobrá obuv, ani teplý oděv. Pokrok či vzestup v životě Indů v souladu s jejich vírou je možný jen v řadě za sebou následujících životů. V jednom životě se člověk narodí do jistých poměrů – kasty - a tyto poměry jsou neměnné. Není jeho úkolem se někam dopracovat, má dělat pouze to, co je údělem jeho kasty. Když to dokáže, zrodí se v příštím životě k lepšímu osudu. Tato víra zajistila Indii nebývalou stabilitu, ale dnes je překážkou jakéhokoli pokroku.

Reakce skupiny:

“Romové se nám zdají líní, protože nemají žádné ambice. Přinesli si z Indie víru v reinkarnaci. Teď se narodili právě do tohoto postavení a nemá cenu snažit se něco na svém životě zlepšit. Navíc v Indii nebylo, kvůli podnebí, možné shromažďovat majetek, takže Romům stačilo sehnat si jen základní obživu,” uvedla mluvčí skupiny, “navíc jsme se shodli na tom, že i hodně Čechů je líných.”

Použitý text (tvrzení “Romové si neváží bytů, které jim poskytneme”  a  “Rodiče nedbají na děti, protože se pořád potloukají venku” )

Dům na indické vsi vypadá dodnes podobně jako v době, kdy zde Romové žili- střecha z palmového listí proti slunečnímu žáru, stěny z nepálených cihel a rohoží, místo oken a dveří jen závěsy. Spí se na zemi na rohožích, sedí se na zemi – nábytku není třeba. Když stavební materiál podlehne vlivům podnebí, dům se spálí a postaví se nový. Kočující řemeslnící vozí své živobytí na vozech. Na nich, pod nimi a v jejich okolí i spí. “ Domy” , které si donedávna stavěli Romové v osadách na Slovensku, se od těch indických lišily jen lepší tepelnou izolací, a stejně tak vozy kočujících Romů se těm indickým podobaly k nerozeznání. ( Romové u nás kočovali až do roku 1958, kdy kočování zakázal zákon.)
Přehodnoťme svůj podiv nad tím, že Romové přidělené byty “vybydlí”. Zkusme si představit, kolik návyků jsme si museli za generace předků osvojit, abychom uměli bydlet.

(Voda se do podlahy nevsákne, je třeba ji hned utřít, vykypělé jídlo oheň plynového sporáku nespálí, okna se musí mýt, záchod se musí spláchnout po každém použití, doma se přezouváme a z věcí stíráme prach. To vše jsme se naučili od rodičů v útlém dětství, bylo nám to vtloukáno do hlavy tak, že to dnes považujeme za normální.)

Laponští lovci, žijící v nejchladnějším podnebí, tráví ze všech lidí nejvíc času doma. Lidé v tropech do svých domů naopak chodí jen spát, vše ostatní dělají venku.

Tak i Romové, i když už dávno nežijí v tropech, pokud je jen trochu slušné počasí, vysedávájí venku nebo bloumají ve skupinách městem. Často tak vzniká optický dojem, že je jich mnohem více, než jich skutečně je.

Použitý text (tvrzení “Romové chodí špinaví”)

Romové pocházejí z Indie, kde vedro, vlhko, množství hmyzu a prudké změny klimatu nepřejí vytváření hmotných statků. Vše podléhá rychlému rozkladu. Potraviny se kazí před očima, látky se rozpadají na těle.

Snaha o uchování oděvů a předmětů denní potřeby v indickém podnebí je předem odsouzena k nezdaru. Oděvy je nutné z hygienických důvodů často a důkladně prát a jejich životnost snižuje i vlhké horko a ostrý sluneční žár. Musí-li se oděv prakticky denně prát, aby nebyl zdrojem nákazy, není nutno dávat pozor na to, aby se neušpinil. Ta vnější špína se vypere s tou nebezpečnou vnitřní. Také v romských domácnostech se pere denně, .

Potom se studenti společně snažili vymyslet několik příkladů chování Čechů, které mohou připadat nepochopitelné Romům. Studenti uvedli neochotu někoho hostit, neúctu ke stáří, závist, individualismus a honění se za penězi.

4. fáze hodiny: REFLEXE (asi 7 min)

Následovala diskuze, ve které mohli studenti vyjádřit svůj názor na danou problematiku, zda je třeba situaci řešit a jakým způsobem. Všichni se shodli na tom, že by asi bylo třeba něco dělat. Několik studentů navrhovalo uspořádat besedu přímo s představiteli romské komunity. Během diskuze se třída rozdělila do dvou skupin: jedna skupina byla vůči Romům naladěna negativně, druhá (většinou dívky) se je snažily bránit.

5. fáze hodiny : REFLEXE (asi 13 min)

V závěru hodiny byli studenti požádáni o krátké hodnocení celé hodiny. Měli za úkol napsat, zda se jejich postoj k romské populaci během hodiny změnil a zda by uvítali více podobných hodin.

Reakce některých studentek a studentů:

“ Můj názor se nezměnil, ale už proti nim nejsem tak zaujatý.”

“…Mnoho věcí jsem se dozvěděla až dneska. Svůj názor jsem trošku změnila – k dobrému.”

“ …Byla bych ráda, kdyby se problém nějak řešil…”

“…potřebovali by pomoct…”

“Ne, můj názor se asi vcelku nezměnil, ale je fakt, že by se s tím mělo něco dělat. A na školách by se o tomto problému mělo asi začít mluvit.”

“Můj názor je pořád stejný, jen si teď myslím, že by potřebovali pomoc, více bychom se jim měli přiblížit.”

“ Dřív jsem měla názor na Romy spíš špatný, ale trochu se změnil, jak jsem poznala jejich způsob vyjadřování, zvyky a kulturu. Úkolem do budoucna by mělo být najít kompromis mezi oběma stranami. Ale lidi – Češi mají už v sobě pocit, že Romové jsou špatní, nechtějí pracovat a nepatří sem. Místo toho, aby jim vytvořili podmínky, aby obě strany vycházely dobře. Tyto hodiny by se mohly zavést na naší škole. Je to dobré, takhle si popovídat o tomto problému.”

Autorka je studentka 5. Ročníku Pedagogické fakulty MU. Příspěvek je součástí diplomové práce "Výchova k multikulturalitě na SŠ" (Katedra občanské výchovy, vedoucí diplomové práce je didaktička PhDr. Jana Skácelová)
V Brně 5.3. 2001

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2035 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz