Rozvoj kritického myšlení při přípravě učitelů v semináři psychodidaktiky

2 semináře na téma Principy diferenciace a integrace dětí ve vyučování

Jitka Novotová

I. Úvod

Následující didaktický postup jsem vytvořila pro studenty učitelství primární školy v předmětu Psychodidaktika. Pro jeho zpracování jsem použila studia odborné literatury objasňující principy konstruktivistické didaktiky a popisující konkrétní příklady jejího využití v praxi (viz Literatura) i svých znalostí a zkušeností, které jsem získala v tříletém kursu Čtením a psaním ke kritickému myšlení.

Téma: Principy diferenciace a integrace dětí ve vyučování

Cíle:

1) Studenti budou umět:

2) Zpochybnit jednotné pojetí edukace na základní škole, které lze u studentů předpokládat vlivem tradiční školy.

Metody a formy: diskuse s rolemi, referát + “Poslední slovo mám já”, vyhledávání informací z odborné literatury a jejich zpracování prostřednictvím expertních skupin, dotazník spojený s analýzou videoukázky a následnou diskusí.

Materiálně-technické prostředky: velké archy papíru, fixy, video, videokazeta Zdravá škola, dotazníky k videozáznamu, odborná literatura

Čas: 2 tříhodinové semináře

II. Postup:

I. SEMINÁŘ:

Úvodní motivace: Připomněla jsem zájem studentů o tuto problematiku v minulých seminářích a zdůraznila aktuálnost problému ve vztahu k přípravě Bílé knihy o vzdělání v ČR. Uvedla jsem, že se reálně uvažuje o zrušení osmiletých gymnázií i zvláštních škol a plné integraci žáků do škol základních. Dále jsem studentům přečetla několik rozdílných stanovisek z pedagogického tisku.

Příprava na diskusi - evokace dosavadních znalostí a zkušeností:

Na tabuli jsem zapsala diskusní otázku: “Jste pro zrušení osmiletých gymnázií?” Studenty jsem rozdělila do čtyř skupin: rodiče, žáci, učitelé a politici.

Jste pro zrušení osmiletých gymnázií?

ŽÁCI UČITELÉ RODIČE POLITICI
ano ne ano ne ano ne ano ne

Nejprve studenti pracovali individuálně. Během 5 minut vymýšleli, co nejvíce argumentů pro i proti zrušení osmiletých gymnázií z pozice role, kterou v diskusi budou zastávat. Poté se spojili do skupin a jednotlivé argumenty prodiskutovali společně. Jejich úkolem bylo dojít ve stanovené době (15-20 minut) ke společnému stanovisku, podpořit ho argumenty a ty zapsat fixami na velké archy papíru. Po dokončení práce ve skupinách se studenti přesunuli do kruhu, tak, aby skupiny zůstaly zachovány. Před zahájením společné diskuse jsme si připomněli pravidla diskuse.

Diskuse:

Cílem diskuse bylo prezentovat různé pohledy na problematiku vnější diferenciace žáků v průběhu povinné školní docházky a ukázat, že řešení není jednoznačné. Tak vyvolat zpochybnění prekonceptů studentů a navodit kognitivní konflikt.

Mluvčí skupin s použitím plakátů postupně prezentovali svá stanoviska. Poté jsem vybídla studenty, aby se pokusili formulovat jádro problému, o kterém bychom mohli dále diskutovat. Jeden ze studentů byl určen jako zapisovatel nejdůležitějších myšlenek na tabuli.

Poznámka:

Studenti byli diskusí velmi zaujati. Bylo třeba dávat pozor na občasné agresivní poznámky vůči oponentovi, okamžitě diskusi přerušit a upozornit na nevhodnost formulace a její dopad na sociální klima ve skupině a nebezpečí sklouznutí diskuse z věcné roviny do roviny osobní.

Jako hlavní problém pro diskusi byla  vybrána myšlenka: Je možno rozvíjet nadané žáky v heterogenní skupině vrstevníků na základní škole? Jak?

Reflexe diskuse:

Studenti byli vybídnuti, aby si během 5 minut zapsali za pomoci poznámek z tabule a dojmů z diskuse svůj vlastní závěr.

Poznámka:

Studenti diskutovali pouze na základě vlastních zkušeností bez opory o teorii. Po diskusi však většinou vyžadují dozvědět se názor vyučujícího, či jiné autority. Je proto možné předcházející činnosti považovat za přípravnou motivační a evokační fázi a navázat na ni prezentací nových informací.

Na diskusi bylo zajímavé, že všechny čtyři skupiny promýšlely problém z pozice talentovaných žáků a v převážné většině se klonili k zachování osmiletých gymnázií. V diskusi jsem proto podporovala studentku, která zastávala myšlenku integrace a vůči níž byli ostatní diskutující agresivní.

Referát s využitím metody Poslední slovo patří tobě:

Referát měl objasnit různé formy diferenciace žáků a zkušenosti s jejich různými formami v českých pokusných reformních školách ze 30. let našeho století.[1]

Abychom zvýšili soustředěnost studentů v průběhu prezentace referátu a zajistili tak uvědomělé vnímaní nových informací, můžeme metodu referátu spojit s metodou Poslední slovo patří tobě.

Studenty jsem před vystoupením referenta vyzvala, aby si v průběhu referátu zapsali, co uváží za vhodné plus myšlenku, která je nejvíce zaujme. Vysvětlila jsem, jak téma referátu souvisí s tématem předešlé diskuse. “Referát by měl být pro Vás zajímavý, neboť se dozvíte něco o dalších způsobech diferenciace žáků, i o tom, že mnohé její formy byly vyzkoušeny v pokusných reformních školách za První republiky, a to na základě návrhu školské reformy, kterou připravil Václav Příhoda. Ten také vystoupil s kritikou osmiletých gymnázií.”

Poté jsem předala slovo referentovi. Jeho úkolem bylo během 15 minut vlastními slovy a co nejpoutavěji nás seznámit s hlavními myšlenkami  svého referátu.

Po jeho skončení jsem studenty vyzvala, aby si k zapsané nejzajímavější myšlence vypracovali svůj komentář, např. čím je myšlenka pro ně zajímavá, zda s ní souhlasí či nesouhlasí a proč, jaký má význam pro praxi apod.

Nakonec se rozvinula společná diskuse o tom, co si studenti zapsali. Poslední slovo v ní měl vždy ten student, který si myšlenku z referátu zaznamenal.

Reflexe:

Na závěr semináře si každý student zapsal své stanovisko k rušení osmiletých gymnázií a k možnostem výuky talentovaných dětí. Několik studentů své zápisy přečetlo.

Poznámka:

Učitel má možnost přečíst studentům také svůj závěr, což je zejména vhodné, pokud si to studenti přímo vyžádají nebo v závěrech studentů chybí některé podstatné myšlenky. Není však správné, aby učitel svůj názor studentům vnucoval a jejich  zpochybňoval, neboť by v příštích diskusích mohli mít zábrany otevřeně své názory prezentovat. Pokud má učitel ve skupině přirozenou autoritu, studenti nad jeho myšlenkami budou přemýšlet.

II.SEMINÁŘ:

Evokace:

Seminář jsme zahájili rozhovorem sesednuti do kroužku. Kladla jsem následující otázky:

Které druhy vnější diferenciace se uplatňují ve škole, do níž chodíte na pedagogická praktika? Jedná se o diferenciaci kvantitativní, nebo kvalitativní? Jaké jsou zkušenosti učitelů či vás, studentů, s touto formou diferenciace? Uplatňuje Váš učitel některou z forem vnitřní diferenciace? Kterou? Jaké s ní má zkušenosti? Provádí diferenciaci skrytou, nebo zjevnou? Jak reagují žáci?

Úvodní motivace:

Po ukončení rozhovoru jsem studentům zadala úkol uhodnout, co bude hlavním tématem našeho semináře. Napomoci jim v tom měla krátká povídka - bajka Škola pro zvířátka (R. H. Reeves). Cílem semináře bude ujasnit si, zda a za jakých podmínek je vhodný jednotný přístup k žákům a kdy naopak přístup diferencovaný. Studentům se hlavní myšlenku poměrně rychle podařilo odhalit. Poté jsem je seznámila s programem semináře.

Expertní skupiny - práce s odbornou literaturou: 

Cílem skupinové práce bylo prostudovat vybrané kapitoly současných vzdělávacích programů pro základní školy a zjistit, co se v nich píše o diferenciaci, případně integraci žáků. Pro skupinovou práci jsem připravila také text z knihy Program podpory zdraví ve škole (kap. II/5) [2] . Studenty jsem rozdělila po čtyřech do čtyř “domovských” skupin A, B, C, D. Jejich úkolem bylo vypracovat přehlednou tabulku, v níž by porovnali všechny čtyři programy z hlediska přístupu k diferenciaci a integraci žáků. Protože by to však pro skupinu byla práce příliš časově náročná, každý člen skupiny se stane expertem na jeden program. Skupiny se proto dočasně rozdělily a jejich členové se zapojily do práce tzv. expertních skupin. Každá z nich studovala jeden program. Poté se experti vrátili do svých domovských skupin A, B, C, D a všichni se vzájemně informovali o výsledcích studia. Nakonec společně vymysleli, jak co nejnázorněji výsledky zachytit na plakát a svůj návrh zrealizovali. Své plakáty studenti pověsili na zeď a vzájemně si své výtvory prohlédli. Na závěr jsem se jich zeptala, v čem se programy shodují.

Poznámka:

Tato forma skupinové práce je velmi produktivní, neboť zajišťuje jednak aktivitu všech studentů, jednak umožňuje za krátkou dobu zpracovat hodně informací. Počet studentů ve skupině by měl odpovídat počtu skupin. Pokud však počet studentů neumožňuje toto rozdělení, je možno z jedné skupiny vyslat i dva experty do stejné expertní skupiny. Protože všechny skupiny nezvládly úkol stejně rychle, zadala jsem studentům, kteří již byli hotovi, aby přemýšleli o formách grafického zpracování informací a připravili pro svou “domovskou” skupinu nějaké návrhy.

Tato činnost zahrnovala jak fázi uvědomělé práce s novými informacemi, tak při tvorbě plakátů a zodpovídání závěrečné otázky fázi reflexe. Zároveň však připravila studenty na činnost následující.

Evokace: Před začátkem videoukázky jsem studenty požádala, aby odpověděli “ano”, nebo “ne” na několik otázek:

  ANO NE
Znamená podle Vás “zdraví” jen nepřítomnost nemoci?    
Týká se podle Vás problematika podpory zdraví ve škole také učební činnosti žáků?    
Vyhovuje podle Vás frontální způsob výuky všem dětem?    
Je podle Vás možné, aby ve třídě žáci pracovali současně na různých úkolech?    
Je podle vás možné, aby se ve třídě žáci během jedné vyučovací hodiny zapojovali do zpracování úkolů z různých předmětů?    
Domníváte se, že žáci v primární škole jsou natolik zralí, že je může učitel vyzvat, aby si z určité nabídky učebních činností vybrali činnost podle vlastního uvážení?    

Videozáznam: Po vyplnění dotazníku studenti zhlédli videozáznam vytvořený k projektu Zdravá škola.

Reflexe:

Po jeho skončení jsem studenty vyzvala, aby znovu odpověděli na předložené otázky. Poté jsem formou rozhovoru zjišťovala, na které otázky studenti změnili názor a proč. Rozhovor postupně přešel v diskusi.

Poznámka:

Videozáznam výuky s vnitřní diferenciací je to nejkonkrétnější, co můžeme v Liberci studentům nabídnout. Na praxích ukázky vnitřní diferenciace a individuálního přístupu k žákům vidí jen sporadicky. Existuje tu velká propast mezi teorií a praxí na českých školách. Otázkou je, zda studenti v praxi nenastoupí na jednodušší a standardní formu jednotné výuky. Jako řešení by se nabízela experimentální fakultní škola (škola laboratoř), v níž by výuka probíhala na moderních principech a kde by studenti nejen hospitovali, ale i učili.

III. Závěr:

V závěru by se chtěla zmínit o problémech, na které učitel může narazit při realizaci modelu konstruktivistické výuky v praxi. Je to zejména nedostatek času věnovaný na pedagogických fakultách pedagogicko - psychologickým disciplínám, a tudíž nemožnost postupovat ve všech seminářích uvedeným způsobem.

Konstruktivistický způsob výuky vyžaduje také dostatečné materiální vybavení. V tomto konkrétním případě je třeba namnožit texty, připravit video, vybrat motivační články z časopisů, mít k dispozici velké archy papíru a fixy, často je třeba studentům pomoci i se sháněním odborné literatury, neboť bývá v knihovnách rozpůjčená.

V některých učebnách není také vhodné uspořádání nábytku nebo realizaci brání příliš vysoký počet studentů ve skupině.

U studentů také narážím na únavu, neboť mají vysoký počet hodin povinné výuky. Ta probíhá často buď od sedmi hodin ráno, nebo naopak ve večerních hodinách.

Někdy se stane, že studenti nejsou schopni úkol kvalitně splnit. Špatnou zkušenost mám např. s některými referujícími studenty. Třebaže je upozorním, že referát musí říkat zpaměti, často je jejich příprava slabá a nejsou toho schopni, natož aby uměli vybrat jen některé informace nebo odpovědět na otázky. Podobné zkušenosti mám i se seminárními pracemi. Z toho usuzuji, že studenti informace mechanicky vypisují a příliš se nad nimi nezamýšlejí. Ukazuje se, že nejsou k aktivní práci s informacemi vedeni na nižších stupních škol.

 Překážkou pro konstruktivistický způsob výuky na pedagogických fakultách může být i velká zatíženost učitelů, neboť příprava vyžaduje mnoho času. Vysokoškolský učitel navíc není hodnocen za to, jak učí a co studenty naučí, ale především za vědecký růst.

Kladem konstruktivistického přístupu je naopak zájem studentů o předmět, jejich aktivní účast v seminářích a předpokládám i změna jejich postojů k edukaci projevující se i ve změnách studentova pojetí výuky.

Škola pro zvířátka

Text pro práci v II. semináři - R. H. Reeves

Bylo nebylo. Jednou se zvířátka rozhodla, že musí udělat něco převratného, aby se vyrovnala s problémy nového světa, a tak zorganizovala školu. Byl stanoven učební program školy, který se skládal ze čtyř předmětů: běhu, šplhu, plavání a létání. Aby byla administrativní práce usnadněna, všechna zvířátka absolvovala všechny předměty.

Kačer byl výtečný plavec, lepší než jeho učitel, a měl výborné známky i v létání, jenže běhání mu moc nešlo. A protože měl z běhání špatné známky, musel zůstávat po škole a omezit i plavání, aby mohl trénovat běhání. Trénoval tak dlouho a úporně, až se mu blány na nohou celé opotřebovaly a potrhaly, takže i v plavání skončil jako průměrný. Ale průměrnost byla v této škole přijatelná a kromě kačera si s tím nikdo hlavu nelámal.

V běhu začal zajíc hned na vrcholu třídy, ale nervově se zhroutil, protože učitel dával příliš velký důraz na plavání.

Veverka byly výborná ve šplhání, ale byla celá nervózní v hodinách létání, kde ji učitel nutil, aby létala ze země nahoru, místo z vrcholku stromů dolů. A tak začala trpět křečemi a velkou únavou, až dostala trojku ze šplhání a čtyřku v běhu.

Orel byl hotový průšvihář, který musel být stále napomínán a trestán. V hodinách šplhání byl vždy z celé třídy první na vrcholku stromu, ale vymáhal si, že bude používat svůj vlastní způsob, jak se tam dostat.

Abnormální úhoř, který uměl skvěle plavat a též trošičku běhat, šplhat a létat, dosáhl celkově nejvyššího průměru, a tak mu byl přidělen slavnostní projev na závěr školního roku.

Krtkové do této školy vůbec nechodili a vzpouzeli se platit školné, neb úřady nechtěly do vyučování zařadit rytí a stavění brlohů. Své děti poslali do učení k jezevcům a později se spojili se svišti a sysly a založili úspěšnou soukromou školu.

Z anglického originálu “The animal school přeložil Standa Krtil.

Poznámky

[1] KASÍKOVÁ, H. - VALENTA, J. Reformu dělá učitel. Praha: UK, 1994.

DITTRICH, P. Individualizace a diferenciace ve vyučování. Praha: UIV, 1992.

VÁŇOVÁ, R. Československé školství ve 30. letech (Příhodovská reforma). Praha: UK, 1995.

[2] Vzdělávací program Základní škola. Praha: Fortuna, 1996.

Vzdělávací program Národní škola. Praha: SPN, 1997.

Vzdělávací program Obecná škola . Praha: Portál, 1996.

Vzdělávací program Občanská škola. Praha: Portál, 1996.

HAVLÍNOVÁ, M. A KOL. Program podpory zdraví ve škole. Praha: Portál, 1998.

Literatura:

BERTRAND, I. Soudobé teorie vzdělávání. 1. vyd. Praha: Portál, 1998

ČÁP, J. Psychologie výchovy a vyučování. 1. vyd. Praha: Karolinum 1993

FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. 1. vyd. Praha: Portál, 1997

GFEN. Všichni na jedničku! Alternativní didaktické postupy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1991

LANGMEIER, J.- KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 1998

PASCH, M. A KOL. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. 1. vyd. Praha: Portál, 1998

PIAGET, J. - INHELDEROVÁ, B. Psychologie dítěte. 1. vyd. Praha: Portál, 1997

ŠTECH, S. A KOL. Psychodidaktický sešit. 1. vyd. Praha: PF UK, 1995

TONUCCI, F. Vyučovat, nebo naučit? 1. vyd. Praha: Karolinum, 1992

Autorka vyučuje na Katedře pedagogiky a psychologie Fakulty pedagogické Technické univerzity v Liberci

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2336 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz