Jak zavádíme prodlevu do své výuky

Ondřej Hausenblas

1. Učitel(ka) používá časovou prodlevu po položení otázky nebo po vyslovení důležité informace ve svém vlastním vystupování:

  1. Základní postup:
    Když položím otázku žákům, sevřu zuby a zdvihnu plochou dlaň proti třídě + počítám v duchu do sedmi. Očima a malým pokyvováním hlavy uklidňuji ty žáky, kteří jižjiž vykřikují nebo se překotně hlásí, aby věděli, že o nich vím, ale že na dojde až za chvíli.
    Pak teprve někoho vyvolám  - ale už neopakuju, jak jsem se ptal(a), abych nezahnal(a) myšlení! Na co odpovídají, je buď napsáno na tabuli, anebo si to poznamenali, anebo se naučili pamatovat. Anebo dávám vlastní vysvětlení, do něhož je odkaz k tématu otázky zabudován: “Byli husiti u nás dřív než Kolumbus v Americe?” – Po sedmi vteřinách: “Nikdo neřekne? Novodobé dějiny Ameriky začínají 16. stoletím, tj. léty patnáct set a dál, kdežto husiti jsou už v první půli 15. století, tj. čtrnáct set a dál.
  2. Pokročilý postup:
    - Po prodlevě nechám žáky, aby se viděli navzájem, kolik se jich hlásí, případně ukazuji na prstech zdvižené ruky (do  4) pořadí k mluvení (pokud ovšem otázka umožňuje podat několikerou odpověď - alespoň takové otázky jako  “A je prase maso-, býlo, nebo všežravec?” a o takové otázky se přece většinou snažím, ale jsou i některé nutně bleskové, pro ujištění, a la “Byli husiti u nás dřív než Kolumbus v Americe?”);
    Brzdím rychlíky a vykřikovače, aby předčasnou odpovědí nevyfoukli myšlení z hlavy hloubavcům (rychlíci můžou napsat svůj návrh odpovědi na kartu a pozdvihnout ji, anebo se ještě jednou rozmýšlet): “Počkej, všichni se rozmýšlejí” – ale nemluvit moc dlouho ani nahlas, aby totiž žáci během prodlevy poslouchali radši své vlastní myšlenky;
    – Potlačuji soutěžení o první správnou odpověď (tedy ne “Kdo to budete vědět první!?”), ale posiluji snahu o jasnou a výstižnou odpověď, a možné varianty srovnáváme ne jako lepší, ale co z problému/tématu postihla která odpověď  blíže, jednoznačněji, trefněji atp. (tedy “Co všecko se o časovém zařazení těch událostí dozvíme od Jirky, když odpověděl ‘Byli dřív, husiti před Kolumbem, přece z Ameriky přišly brambory, a ty byly u nás až po dlouho po husitech!’? A co nám vyzradí odpověď Tomáše, když odpověděl, že ‘Byli zároveň, protože husiti přece tu byli ještě po bitvě u Lipan, ti bratříci. ’?”)

2. Prodleva jako jedna zásada pro referujícího žáka

Prodlevu má žák zařazovat sám po některém důležitém sdělení uvnitř své prezentace/výkladu + žák si v prodlevě kontroluje zrakem třídu, jak chápavě se tváří. V duchu si referující žák během prodlevy onu důležitou informaci přeříkává – takže to nesmí být víc než tři čtyři slova.
Naučím referující žáky, aby vkládali do přednesu prezentace/referátu (i velmi jednoduchého!) připravené otázky pro své posluchače a aby se vždy po prodlevě se jednoho dvou optali na odpověď.

3. Hovory učitelů ve sborovně o prodlevě a jejích účincích

Vzájemně si aspoň s jednou osobou sdělovat, jak žáci reagují na mé brždění rychlíků, jak se mění nebo nemění počet hlásících se žáků, jak to dělám, kolikrát jsem si dnes všiml, že se mi podařilo prodlevu zařadit, jak překonávám svou touhu být první…

Co potřebujeme pro Kritické listy? Vaše zkušenosti s uplatňováním prodlevy. Dávejte prosím i příklady, buďte konkrétní…

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2336 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz