Lední medvídku vrať se aneb o přátelství

Michal Vybíral

Určení projektu:

1. - 4. roč. ZŠ, případně děti v mateřské škole nebo v hodinách či kroužcích dramatické výchovy.

Pomůcky:

Kniha Hanse de Beera “Lední medvídku, vrať se brzy!” (není nezbytně nutné), ofocené strany 1, 2, 3 a poslední strana. “Loutky” nebo předměty zastupující kočku a medvěda, volné papíry, psací potřeby

Úvod

První schéma následujícího projektu jsem vymyslel v průběhu ročního kurzu Kritického myšlení v lednu 1999. Poprvé jsem projekt realizoval s dětmi 3. A v ZŠ v Plzni-Černicích a v rámci ročního kurzu dramatické výchovy pro učitele. Od té doby jsem projekt realizoval ještě několikrát s malými dětmi v základních školách i s většími dětmi v dětském diagnostickém ústavu. Tématem projektu je “přátelství”, které děti mohou prozkoumat nejprve prostřednictvím příběhu o ledním medvídku Larsovi a kocouru Nemovi, a za druhé mohou zkoumat téma “svého přátelství” prostřednictvím společných diskusí a psaní dopisů.

Projekt je určen především dětem, které umějí alespoň trochu číst. Pokud však učitel pracuje s dětmi, které ještě neumí číst, tak příběh čte nebo vypráví on sám. Rozsah projektu je asi 2 - 4 vyučovací hodiny (i s psaním dopisů v 10. fázi projektu).

Lední medvídku, vrať se brzy – stručná verze příběhu

Na severním pólu žije lední medvídek Lars. Jednoho dne si hrál v moři. Když se chtěl vrátit domů, něco ho náhle pevně zadrželo. Octl se ve velikánské síti, ve které byl spolu se stovkami ryb vyzdvižen do útrob velké lodi. Později zjistil, že už je tma a loď odplula daleko od jeho domova.

Když Lars putoval lodní chodbou, najednou zahlédl dvě svítivé oči. Byl to lodní kocour Nemo, který se s Larsem spřátelil a nabídl mu, že mu pomůže dostat se zpátky domů. Ale až se dostanou do nějakého přístavu: “Tam vyhledáme moje přátele lodní kocoury. Některý z nich jistě bydlí na lodi, která popluje k severnímu pólu. A určitě tě vezme s sebou.” Než vedle sebe usnuli, dívali se na nekonečnou vodu a jeden druhému vyprávěli o svém životě.

Za několik dní dopluli v noci do přístavu. Téže noci se vydali po lodním můstku na pevninu. Měli strach, aby je nikdo nespatřil. Larsovi hlasitě tlouklo srdíčko. Procházeli spolu kolem špinavého pobřeží, chodili po úzkých zdech, tiše se plížili ulicemi a zadními dvory domů. Brzy byl Lars celý špinavý a s žalem vzpomínal na svůj bělostný domov. Nebylo pro něj jednoduché stačit kocourovi. Často překonávali různé překážky. Až najednou přišli na dvůr, kde byla spousta lodních kocourů. Johny se nabídl, že pomůže Larsovi dostat se na “jeho” loď, která bude plout k severnímu pólu. Když došli i s Nemem k můstku, který vedl na loď, Lars se uprostřed můstku ještě jednou ohlédl a zavolal na Nema: “Měj se hezky.” Uslyšel už jenom smutné “Mňňňau!”

Za několik dní dopluli poblíž k severnímu pólu. Lars poděkoval Johnovi, rozloučil se, sešplhal do vody a spokojeně plaval ke břehu. Tam se potkal s maminkou i tatínkem, kterým vyprávěl celý svůj příběh.

Jednoho dne pak Lars seděl na břehu a pozorně pozoroval moře. “Co tak soustředěně vyhlížíš?”, zeptal se táta. “Nějakou loď a nějakého kamaráda.” odpověděl Lars klidně a rozesmál se.

Schéma projektu:

1) Evokace.

Učitel si sedne společně s dětmi, nejlépe do kruhu a položí otázku: “Stalo se Vám někdy, že Vám někdo pomohl? Nebo jste případně pomohly někomu vy?” Může proběhnout krátká diskuse ve dvojicích nebo si to děti mohou krátce napsat, v každém případě pak proběhne společné sdělování zkušeností a příběhů.

2) Pokračování evokace

na základě otázky: “O čem asi bude příběh s názvem "Lední medvídku, vrať se brzy?" Děti společně odhadují, o čem by tento příběh mohl být.

3) Vstup do příběhu.

Děti ve dvojicích dostanou ofocenou první a druhou stránku knihy a čtou až po větu “Tak tomu bylo také tehdy.” Následuje otázka: “Co se tehdy asi stalo?” Děti hledají odpověď. Pak čtou dál druhou stranu textu. Zde je možné číst až po větu “…něco ho náhle pevně zadrželo.” , kde odpovídají na otázku “Co asi mohlo Larse zadržet?” a pak dočíst stránku až do konce, nebo je možné přečíst stránku rovnou celou a po jejím přečtení se ptát: “Co Vás zaujalo nebo překvapilo? Jak se asi příběh bude vyvíjet dál?” Děti opět diskutují své odpovědi. Je důležité, aby učitel neříkal, které jsou z hlediska knihy správné či ne, ale aby děti podporoval v jejich tvořivosti a vymýšlení.

4) Uvědomování si pocitů.

Učitel nebo žáci přečtou třetí stranu knihy a společně odpovídají na otázky: "Jak se Lars asi cítil, jaké měl pocity? Odpovězte jedním slovem. A jaké pocity měly jeho rodiče?"

5) Vyprávění v rolích.

Učitel čte, nebo vypráví příběh až do okamžiku, kdy si Lars a Nemo vyprávějí příběhy o svých životech. Děti se pak rozdělí do dvojic, domluví se, kdo bude Lars a kdo Nemo, a všichni si začnou v rolích vyprávět zážitky, které asi mohly Lars nebo Nemo zažít během svého života. Po chvíli je možné, aby ustalo společné vyprávění, a učitel obcházel jednotlivé dvojice, které pak vyprávějí v rolích nahlas tak, aby je slyšeli i ostatní.

Zařazení této fáze by měl učitel zvážit na základě schopnosti dětí vstoupit do rolí a vymýšlet si v nich z hlediska těchto rolí. Je tedy možné tuto fázi vypustit.

6) Hromadná improvizace v rolích

(vhodné spíše pro mladší děti). Děti ve stejných dvojicích hrají Larse a kocoura Nema, přičemž učitel čte nebo vypráví pasáž příběhu o jejich vystoupení z lodě a cestě po přístavu až na místo, kde se potkávají s dalšími kočkami a kocoury. Děti hrají (improvizují) všechny najednou podle toho, co učitel zrovna vypráví.

7) Sdělování pocitů v rolích.

Učitel čte nebo vypráví příběh dál až po větu "... a pak zavolal na Nema:". Poté učitel společně s dětmi připraví loutky nebo předměty (např. šátky nebo svetry), které budou zastupovat medvěda Larse a kocoura Nema. Pak účastníci postupně přistupují nejprve za medvěda a říkají za něho, co mohl zavolat. Pak přistupují za kocoura a říkají jeho možnou odpověď. Při tomto sdělování v rolích mohou děti také s uvedenými loutkami či “zástupnými předměty” velice jednoduše hrát. Akci zakončí učitel odchodem loutky Larse na loď.

Pokud je tato akce úspěšná, bývá prodchnuta citem pro porozumění této situace loučení (a to i u větších dětí).

8) Dokončení příběhu.

Učitel čte nebo vypráví příběh až po poslední stranu, kterou si opět mohou účastníci přečíst sami ve dvojicích. Následuje společná reflexe a sdělování pocitů z příběhu.

9) Diskuse o přátelství.

Učitel může nastolit tyto otázky: “Byl Nemo Larsovým přítelem? Jak jste to poznali? Co Nemo přátelstvím získal a co ztratil? Co to znamená být dobrým přítelem?”

10) Psaní dopisu svému příteli.

Instrukce: "Napište dopis svému příteli (přítelkyni) nebo tomu, koho byste chtěli mít za přítele. Nebo budoucímu zatím neznámému příteli. Můžete také napsat, co jako přátelé nabízíte, v čem mu chcete být dobrým přítelem.” Dopisy mohou děti svým přátelům dát, a také nemusí. Po jejich napsaní je dobré, když následuje společná diskuse, ve které žáci mohou sdělovat své pocity a zážitky ze psaní dopisů, případně z toho, když dopis někomu dali nebo dopis dostali.

Závěr

Projekt si učitel a jeho žáci samozřejmě mohou upravovat podle svých potřeb, zájmů a času, který chtějí společné práci věnovat. Je možné také některé části vypustit a jiné naopak více propracovat (např. může více posílit a rozvinout dramatické techniky). Vždy by však měl učitel mít na paměti, aby projekt zůstal konzistentním celkem.

Jiná témata příběhu

Práci s příběhem je samozřejmě možné zaměřit také na jiná témata než “přátelství”. Pro ilustraci zde nabízím dvě další témata s několika možnými klíčovými otázkami:

a) Téma "Domov". Evokační otázka: "Představte si, že jste někde v centru Plzně s rodiči a ztratíte se. Napište každý sám, co byste dělal, jak se zachováte." Další otázky mohou být tyto: “Na co se vy těšíte domů? Co je pro vás domov?”

b) Téma: "Odpovědnost za to, co se mi děje.” Otázka: “ Jak se stalo, že byl Lars chycen a ztratil se?” Později je možné nastolit otázku typu ANO/NE: “Mohl Lars za to, že se ztratil?”, kterou mohou děti řešit pomocí tzv. diskusní pavučiny (což je v podstatě disputace, při které dvě protistrany skládají své argumenty pro odpověď “ANO” nebo “NE”).

Literatura: H. de Beer: Lední medvídku, vrať se brzy. Kentaur, Praha 1991

Autor je lektorem KM a dramatické výchovy. Člen občanského sdružení Exit v Plzni.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2335 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz