Ověřovací škola "Dokážu to?"

Ondřej Hausenblas

Vzpomeňte si, jak jsme začínali se zlepšeními ve vzdělávání po posledním převratě:

Osamělí učitelé a učitelky kvůli svému svědomí a svému vztahu k práci potřebovali něco s tím učením ve své třídě udělat. Jen menší procento pokusů o zlepšení bylo těch, kde se na změnu zaměřila celá škola, nebo aspoň kde se pro změnu  vyslovil i ředitel. Od konce let 90. se snaha postavit na nohy celou školu objevuje mnohem častěji. V Kritickém myšlení jsme v projektu Myslí celá škola šli na celostní zapojení škol do proměny odspodu – od absolventa RWCT, který si k sobě vychová nebo najde spřízněnou duši, a za souhlasu ředitele spolu s ní proškolí kolegyně a kolegy.

Ale je také možné, když na to někdo má peníze, nabídnout škole systémovou proměnu shora. Ovšem ne z ministerstva, ale od někoho, kdo je na změny odborník. Takto se do toho pustili v kladenském AISISu organizátoři projektu  “Dokážu to?”. Rozhodli se vyzkoušet, jestli by školám ke kvalitě nemohl pomoci jinde dávno zavedený systém řízení kvality, a to podle normy ČSN EN ISO 9002. Ta nabízí podnikům služeb určitý postup, podle kterého si vedení i zaměstnanci ujasní a rozhodnou, co potřebují změnit, vylepšit, jak to provést a jak si kvalitu potom uhlídat.

Škola si podle připraveného systému projde všechny své činnosti, kde se co rozhoduje, kdo má co na zodpovědnost, co se ve škole děje, ale nikdo to vlastně neřídí, kde se práce zbytečně dubluje atp. Vedení spolu s učiteli si vypracuje plán, podle kterého se důležité práce přidělí odpovědným pracovníkům, kteří ale k nim dostanou úplnou pravomoc a jasné zadání s pravidly, aby jim potom nikdo nemohl vyčítat něco, co nebylo žádáno, a také jasné odměny.

ISO by mělo ve škole zmenšit počet nejasností, střetů, neřešitelných situací, obav atd. Pro žáky by mělo přinést také větší jasno v tom, co se po nich žádá ve výuce, v chování ve škole a na akcích školy, pro ředitele zpravidelnění a usnadnění práce v dalších letech, pro učitele jasné vymezení požadavků i snadnější dělení práce atp. Veřejnost by dostávala lepší informace, aby měla více pochopení pro cíle školy a pro její pojetí kvality. Tím se snad zvýší i zájem o spolupráci aspoň u těch rodičů, kteří trochu myslí. Pro obec by ISO mohlo znamenat, že má školu, která se snaží být kvalitní, a mohla by jí případně využít jako modelovou záležitost...

Ale aby se systematičnost vyplatila a přinesla ovoce, žádá si i více přemýšlení a práce:

od ředitele:

od učitele:

od žáků:

Určitě to pro někoho bude představovat “moc práce navíc”. Jenže bez investice se učitelům pozdější vylepšení jejich vlastní práce nepodaří. A úsilí investované teď se vyplatí už za rok tím, že ubude zbytečných nedorozumění, opakovaných malérů, a přibude jistoty.

Čeho by měla Ověřovací škola dosáhnout?

Škola si zavede systém péče o kvalitní vzdělávání ve škole a o dobrou pověst školy. Bude schopna se sama zlepšovat a dosahovat svých cílů, ovšem díky tomu, že se všichni dají maximálně vtáhnout do práce. Pak škola může získat jednak formální osvědčení - certifikát ISO, jednak bude mít fungující systém péče o kvalitu, včetně vnitřních pravidel, nebo i manuálů pro postup v určitých situacích (např. jak postupovat, když máme podezření na šikanu, nebo v případě ztráty mobilního telefonku z tašky dítěte, nebo když chceme pro určitou skupinu dětí zavést extra hodiny k přípravě na přijímačky…)

Ale škola bude mít i zkušenost k nezaplacení ze svého přerodu k novému systému péče o kvalitu. Kromě toho bude mít i docela přesné výsledky výzkumů, což se jí hodí pro veřejnost - výroční zpráva,  pro informace v tisku, pro inspiraci sebe samých i jiných škol.

Vůbec není zaručené, že projekt Ověřovací škola dopadne dobře – právě vyzkoušet si, zda to takto jde zařídit, je cílem, a zpráva “nejde to!” je taky užitečná (pamatujeme na Cimrmanovo “Tudy cesta nevede, přátelé…”). Ale doufáme, že to půjde, když se ISO 90002 už používá v tolika podobných podnicích.

Každá škola se však liší od podniků služeb několika rysy:

Odběratelem služby je víc osob nebo institucí:  docházka do ZŠ je u nás (pořád ještě) povinná, takže vlastně škola dělá na zakázku státu. Ale sloužíme přece dětem – učíme je a připravujeme pro dospělý život. Jenže za děti ručí a rozhodují rodiče. Tedy tři typy “zákazníků”.

“Zboží” nebo služba, kterou škola poskytuje, neexistuje v paletách a bednách, ani teď a tady. Vzdělání je celoživotní proces, škola je spíš trénink, než nářadí. Vzdělávání není oprava (jako u praček nebo počítačů), ani stavba nebo  výsadba, jako u sauny nebo parčíku. Pračky, prkna nebo keříky totiž o sobě nerozhodují, nemají prožitky a ani na nich nezáleží. navíc jsou pračkami, prkny nebo keříky na doživotí. U dětí je vše naopak, při učení záleží právě na postoji dítěte, jak chce a jak vážně učení bere, a také jak dalece ho chápe. Je to služba, jako by se opravář pračky měl s pračkou domlouvat, jestli potřebuje opravit, k čemu chce opravit, zda vůbec už ví, že bude prát, anebo se za chvíli stane hnětačem nebo ventilátorem. Služba školy zákazníkovi je tedy vysoce intelektuální, asi jako když si velký podnik objedná převedení svého provozu na počítačové řízení. Musí se udělat “na tělo”.

Škola v Praze 9, které “Dokážu to?” nabídlo takový pokus, nezačala  pracovat na své proměně nijak zhurta. Učitelé nemohou být ve stresu a nejistotě. Nemůžete od nich žádat, aby dělali něco, čemu nerozumějí nebo o čem nejsou přesvědčeni. Nejprve se tedy začalo s osobnostně-sociální výchovou pod vedením doc. Valenty, jak asi znáte z Dokážu to? Ta přináší brzy viditelné výsledky u žáků – zlepšuje se klima třídy i pocity učitele. Abychom věděli, kde má škola silné a slabé stránky, proběhl dotazníkový průzkum mezi žáky a učiteli i rodiči. Ale učitelé s taky v moderované diskusi pokusili dobrat svých cílů a priorit. Škola si sepsala své cíle a promyslela sovu situaci. Pak jsme jí nabídli proškolení v kritickém myšlení, aby učitelé měli v rukou nástroje k efektivnímu učení. Pro celý sbor proběhla dvě dvoudenní setkání, několik učitelů projde (1 učitelka už prošla) celý kurs RWCT. Chtěli bychom ve škole zařídit “metodický kabinet kritického myšlení”, totiž skupinu učitelů, kteří by ve spolupráci s KM byli k dispozici všem ostatním i sami sobě ve vymýšlení a vytváření výuky podle RWCT. Tak vlastně bude Ověřovací škola součástí našeho projektu Myslí celá škola. Změn a úkolů pro školu ovšem nesmí být přesmíru. Stejně, jako když pro své kolegy děláte “ochutnávku RWCT” – nechcete je přece naštvat. Uvidíme tedy, co dokážeme.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2336 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz