Projekt Rovnováha

Hana Košťálová

Projekt Rovnováha začíná spolupracovat s gymnázii

V projektu Rovnováha zaznamenáváme zvýšený zájem gymnázií o spolupráci, což nás těší, ale staví před řešení závažných otázek.

Po léta se kurzů zaměřených na metody „jiné“ výuky a učení zúčastňují gymnaziální učitelé jen jako jednotlivci. V průměrné dvacetičlenné skupině bývají tak maximálně tři čtyři, spíš méně. Ale vždy jsou to vynikající posily pro práci v kurzu. Jednak mohou kolegům ze základní školy přiblížit, co skutečně očekávají od absolventů ZŠ – totiž, že aspoň někde nechtějí po žácích jen memorování, ale také samostatné myšlení. A naopak rádi vyslechnou, v čem jejich gymnaziální představa nevyhovuje cílům základní školy. Vždy jsou to vyučující s velkým rozhledem ve svém oboru a obvykle se nebojí experimentovat s novými pedagogickými postupy – tito učitelé většinou mají za sebou už řadu projektů nebo vyučují metodami aktivního učení a v kurzu si pouze vytvářejí ucelený systém a rozšiřují si svůj metodický rejstřík. Také gymnaziální studenti, pokud jsou z výuky svých učitelů zvyklí aktivně pracovat, přijímají metody z kurzů ochotněji než např. žáci na 2. stupni. S gymnaziálními vyučujícími často spolupracujeme i po skončení kurzu. V současné době v Praze registrujeme absolventy kurzů ze čtrnácti gymnázií. Mezi lektory kurzů aktivního učení a tvorby ŠVP máme v Praze už desítku učitelů z gymnázií (a mezi nimi i matematiky, fyziky a chemikáře!).

Novinkou v projektu Rovnováha je zájem celých gymnaziálních sborů o spolupráci v oblasti tvorby a realizace ŠVP. Zatímco práce s celými sbory ze základních škol se víceméně daří a učitelé si v kurzu najdou něco, co mohou využít jak ve své každodenní práci, tak při tvorbě ŠVP, s gymnaziálními sbory je práce mnohem náročnější. V minulých letech jsme v Praze realizovali jen tři kurzy programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení se skupinkami dobrovolníků ze tří gymnaziálních sborů. Ale kontext kurikulární reformy vnáší i do gymnázií jiné potřeby, na které se snažíme reagovat v projektu Rovnováha. V červnu jsme po dosti dlouhých a seriózních přípravách uskutečnili jednodenní „rovnovážný“ kurz v jednom pražském gymnáziu, který se, bohužel, s potřebami učitelů minul. Špatně jsme vyhodnotili situaci a vzdělávací potřeby tamních vyučujících, dospěli jsme k závěru, že v tomto gymnáziu se nepotřebují „zdržovat“ metodami aktivního učení ani týmovou spoluprací, a zaskočili jsme sbor přílišnou náročností metody plánování pozpátku.

Abychom lépe prozkoumali, co by gymnaziální učitelé přece jen mohli ocenit z naší nabídky a jakou konkrétní nabídku jim vlastně učinit, svolali jsme na začátek září jednodenní schůzku odborníků – vyučujících a ředitelů ze sedmi pražských gymnázií a současně lektorů KM. Diskutovali jsme o tom, v jaké situaci se gymnaziální učitelé dnes nacházejí, čím se jejich práce a úkoly liší od toho, co se děje v základních školách a co z toho vyplývá pro pedagogické kurzy mířící k naplňování kurikulární reformy spojené s tvorbou vlastních školních programů a se změnou cílů výuky a učení.

Ze schůzky vyplynulo, že gymnaziální učitelé se více považují za odborníky na svůj obor než za učitele. Cítí velkou odpovědnost za správnost, aktuálnost a co největší šířku předávané látky, ale už méně je zajímá, jak obsah studentům předat. Spoléhají na způsob studia, v němž studenti sami vyvinou velké úsilí ve svém mimoškolním čase na to, aby se naučili tomu, co bylo ve škole odpřednášeno. Tímto způsobem se také snaží gymnaziální učitelé připravit své studenty na studium na vysoké škole, protože mezi nejpřednějšími cíli gymnaziálních studií vystupuje právě úspěch studentů při přijímacím řízení.

Z toho, že se gymnaziální vyučující silně zaměřují na své obory, vyplynula důležitá rada pro pořádání kurzů zaměřených na metody aktivního učení, které lze využít při výuce mířící k cílům ŠVP (RVP): pracovat, pokud možno, v oborově homogenních skupinách tak, aby přenos metodiky do školní výuky byl pro vyučující co nejsnazší.

Podle této rady jsme připravili na říjen první setkání s učiteli gymnázia v pražské Botičské ulici. Nemohli jsme do detailu respektovat jejich oborovost, ale alespoň jsme sbor rozdělili na učitele předmětů humanitních a přírodovědných. Sbor je početný, takže v obou skupinách bylo dostatek účastníků.

Humanitní skupina pracovala s tématem „odpovědnost za svět“ v lekci, která je popsaná v KL č. 25 na str. XX. Přírodovědná skupina se zabývala toxickými látkami, jejich výskytem v prostředí a vlivem na lidský organismus. Obě skupiny pracovaly metodami aktivního učení a reflektovaly po lekci její cíle, nástroje zvolené k jejich dosažení a sled kroků v lekci. Reakce vyučujících byly vesměs příznivé (soudě podle zpětných vazeb i podle toho, že se část vyučujících dobrovolně rozhodla dozvědět se o metodách aktivního učení víc). Pro příští setkání se zaměříme na drobnější metody dobře sloužící jak rozvíjení kompetencí, tak získávání znalostí v souvislostech.

Jiný postup jsme po poradách s vedením volili v případě pražského soukromého gymnázia Jižní Město. V GJM proběhl v minulém školním roce čtyřicetihodinový kurz metod aktivního učení, jehož se dobrovolně zúčastnila asi třetina sboru (mimo projekt Rovnováha). V přípravném týdnu 2006 a v září začal celý čtyřicetičlenný sbor tím, že prozkoumával, jaké různé předpoklady pro zvládání sociálních a kognitivních kompetencí mají rozmanité osobnostní typy. To je důležité pro plánování práce s klíčovými kompetencemi i pro vyhodnocování pokroku studentů při jejich zvládání. Vedlejším produktem tohoto semináře bylo vzájemné poznání se členů sboru z jiných úhlů pohledu, než jaké umožňuje každodenní kolot školy. V říjnu jsme pokračovali jednodenním seminářem zaměřeným na plánování výuky, která systematicky rozvíjí kompetence i znalosti. Pracovali jsme s argumentační kompetencí jako s příkladem a v druhé části semináře jsme se zabývali tím, jak v plánu propojit zaměření na kompetence i na důležitý obsah oborů. Práci v GJM bychom měli ukončit seminářem ke slovnímu hodnocení.

Jak je vidět z těchto dvou příkladů, gymnázia se ve svých vzdělávacích potřebách a prioritách velmi liší a současně jsou mnohem citlivější než základní školy na to, aby nabídka, s níž lektoři přicházejí, tyto potřeby vystihla. Protože nelze vyjednávat s celý sborem, je potřeba, aby ten, s nímž za školu jednáme při přípravě kurzu, dokázal co nejpřesněji vyjádřit jak potřeby sboru, tak také jeho momentální postoje a přístup ke vzdělávací nabídce. Nemá smysl sbor silou tlačit, lepší je respektovat individuální postup a tempo sžívání se s novými nároky vyplývajícími ze změn, jimiž naše školství prochází.

Příkladem uvážlivého postupu při spolupráci se sborem je pro nás ředitelka pražského gymnázia Na Zatlance Jitka Kmentová. S respektem ke zkušenostem sboru a s pochopením pro potřeby vyučujících řídí práci tak, aby škola reagovala na zákonné požadavky reformy, ale přitom aby změna ve škole nebyla revoluční a nepředstavovala pro učitele větší psychickou zátěž, než je nutné. Těšíme se, že se v rámci projektu Rovnováha se sborem seznámíme.

Vyučující ze základních škol na kurzech k tvorbě ŠVP nezřídka vyslovují obavu z toho, co se stane jejich dětem, až absolvují základní vzdělání podle školního programu, který si škola sama napíše. Jak se připraví na přijímačky a jak se pak přizpůsobí zcela jinému způsobu práce na střední škole? Jsme rádi, že můžeme pomoci rozptýlit tyto obavy a referovat o tom, že i gymnázia se mění.

Projekt Rovnováha je financován ze zdrojů Evropského sociálního fondu, ze státního rozpočtu České republiky a z rozpočtu Magistrátu hlavního města Prahy.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2335 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz