Velryby, Jonáš a odpovědnost za chod světa

Ondřej Hausenblas, Hana Košťálová

Pro naše hostování ve Škole naruby v gymnáziu Českolipská v Praze (viz Kritické listy č. 23, str. 60) jsme si zvolili práci s rozmanitými texty o lovu a ochraně velryb a rozhodli jsme se, že necháme studenty prozkoumat nejen míru odpovědnosti suchozemského Středoevropana za osud největších mořských savců, ale i naši osobní odpovědnost za chod světa vůbec.

Velké myšlenky, na kterých jsme se studenty chtěli pracovat, by mohly být formulovány takto:

  1. Život na Zemi je systém, který nezná lidmi vytyčené hranice a v němž se změna jedné jeho složky projevuje nečekanými změnami jiných složek či aspektů systému.
  2. Člověk je nadán rozumem, a to ho zavazuje jednat uvážlivě a odpovědně v každé situaci, kterou může ovlivnit.

Zásadní otázky, jež jsme si spolu se studenty chtěli položit, zněly:

  1. Nakolik je člověk jako myslící a technologicky vyspělá bytost odpovědný i za ty složky přírodního systému, kterých se svým životem nedotýká přímo?
  2. Má se člověk ze střední Evropy angažovat v ochraně tvora, s nímž se v průběhu celého života nepotká?
  3. Nemůže se ochrana velryb stát jen zástupným problémem, který z nás sejme odpovědnost řešit problémy blízké, v nichž je potřeba angažovat se mnohem citelněji než jen podpisem pod petici?

Klíčové aktivity, které vedly k porozumění velkým myšlenkám a k prozkoumání zásadních otázek:

Evokace

Nejprve se každý student zamyslel nad otázkou:

„Jaké to bylo, když se od vás očekávala pomoc, ale vám se zdálo, že se vás to příliš netýká?“

Otázku jsme ještě objasnili přibližně takto: „Stalo se vám někdy, že jste se ocitli v situaci, kdy bylo třeba něco udělat, zakročit, poskytnout pomoc, a vy jste si říkali: ‚Proč právě já bych měl něco dělat?‘ – Jak jste se zachovali? Jak jste takovou situaci prožívali?“

Studenti si promýšleli otázku nejprve samostatně, dělali si poznámky. Pak proběhla diskuse ve dvojicích a nakonec ve čtveřicích. Studenti nejčastěji vzpomínali na to, jak se stali svědky nějakého výtržnictví nebo vandalství, a rozmýšleli se, co udělat. Proč napomenout mladé fanoušky ničící sedadla v autobuse – a proč ne? Jaká rizika přináší naše aktivita ve srovnání s tím, když děláme, že se nás to netýká? A naopak…

Pak dostali studenti do stejných čtveřic citát z bible:

Jonáš a velryba

Jonáš se jako obvykle pustil do své každodenní práce, když tu k němu promluvil Hospodin: „Jonáši, chci, abys odešel do města Ninive. Tamní lid je velmi hříšný a ty mu oznámíš, že jeho město se vším, co je v něm, bude zničeno.“

„Proč sis vybral zrovna mne, Pane?“ tázal se Jonáš zaraženě. „Proč mám já, prostý izraelský Žid, jít kázat o Bohu lidem, které neznám, kteří žijí daleko odtud, a dokonce ani nejsou Židé a v tebe nevěří? A kromě toho ty jsi Bůh laskavý a milosrdný a nikdy bys celé město nevyhladil.“

Citát měli prodiskutovat a poradit Jonáši, co udělat a proč. Každá skupina nakonec řekla ostatním, co Jonáši radí a čím to zdůvodňuje.

Uvědomění si významu informací

V další fázi procesu si každý člen skupinky vybral jeden ze čtyř textů:

(Texty si můžete stáhnout na www.kritickemysleni.cz.)

Studenti se přeskupili do expertních skupin, každý člen nové skupiny měl tentýž text. Úkolem studentů bylo text pročíst, prodiskutovat, hledat a zapsat si argumenty pro lov velryb a proti lovu velryb.

Když byl tento úkol splněn, studenti se vrátili do původních skupin. Každý student měl přečtený a prodiskutovaný jiný text, takže nejprve se ve skupině informovali o tom, co četli a k jakým odpovědím na otázku: „Proč velryby lovit a proč ne?“ – dospěli.

V dalším kroku se studenti měli zamyslet nad otázkou:

„Máme my, občané ČR, právo mluvit do toho, zda se smějí, nebo nesmějí lovit velryby?“

Studenti dostali tabulku pro diskusní pavučinu, v níž byla nadepsána otázka k řešení, a úkolem studentů bylo individuálně doplnit svoje argumenty pro a svoje argumenty proti angažování českých občanů do ochrany velryb. Každý student uvedl co nejvíce argumentů pro oba postoje, aniž by bral v úvahu své skutečné přesvědčení. Poté studenti postupně diskutovali v několika dvojicích o svých argumentech, doplňovali si přesvědčivé argumenty od partnerů.

Nakonec se sešli zpátky v původní čtveřici a dohodli se, která dvojice bude zastávat postoj PRO naši účast v ochraně velryb a která dvojice bude hájit pozici PROTI. Kromě svých argumentů měli k dispozici ještě další sadu, kterou mohli, ale nemuseli využít. Po deseti minutách si dvojice vyměnily hájený postoj – ti, kdo argumentovali PRO, zaujali postoj PROTI, a ti, kdo argumentovali PROTI, se nyní stali obhájci pozice PRO.

Box č. 2

„Máme my, občané ČR, právo mluvit do toho, zda se velryby smějí, nebo nesmějí lovit?“

Argumenty PROTI a PRO

NE

  1. Česká republika nemá přímý zájem na ochraně velryb a stala se členem IWC jen výměnou za sliby ekonomických výhod.
  2. Nikdo by se neměl plést do věcí, kterým nemůže rozumět – a my Češi nemůžeme rozumět tomu, proč Japonci nebo Norové potřebují lovit velryby.
  3. Úplný zákaz lovu by způsobil, že některé skupiny obyvatel by přišly o zdroj obživy nebo o součást své kultury. Proto by o něm měli rozhodovat ti, kterých se týká.
  4. Odhady počtu velryb se velmi liší, a tak není jisté, že jich skutečně ubývá. Měly by se chránit jen ty druhy, u kterých je úbytek prokázán. Ostatní mohou být hospodářsky využívány.
  5. Greenpeace je známá svým extremismem; stát a vláda s nimi nemají spolupracovat.
  6. Velrybí maso je levné krmivo pro domácí mazlíčky a velrybí olej je ekologickým palivem do svítidel.
  7. Je snadné slovně podporovat ochranu velryb, a tak si dělat alibi pro nečinnost v problémech, které máme doma – ve škole, v Praze, v ČR.

ANO

  1. Každý z nás má dělat všechno pro to, aby rozmanitost přírody byla zachována.
  2. Příroda nikomu nepatří, a tak je jedno, jestli je její ochránce ze země, která moře má, nebo ne.
  3. Japonci, Norové, Korejci ani Islanďané nemohou zneužívat společného bohatství světa, a proto i my Češi můžeme zasahovat do jednání o regulaci nebo zákazu lovu.
  4. Je důležité v IWC tvořit protiváhu těm zemím, které za úplatu hlasují s těmi, kdo ohrožují velryby.
  5. Průmyslový lov velryb na rozdíl od domorodého vychyluje jednostranně rovnováhu v přírodě. Proto bychom se měli snažit ho zastavit.
  6. Velryby jsou jediný tvor, který je člověkem spotřebováván ve velkém, a při tom mu člověk nepomáhá v reprodukci (velryby nechováme ani neodchováváme). Bereme si víc, než dáváme.
  7. Členstvím v IWC projevujeme jako stát mravní postoj a upevňujeme svou mezinárodní prestiž.

Konec boxu

Reflexe

Po debatě ve dvojicích (metoda zvaná akademická kontroverze) si každý student sám odpověděl na otázky:

„Za co ve svém životě cítíš osobní odpovědnost a jsi ochoten se v té věci nějak angažovat?Pociťuješ odpovědnost za děje tak vzdálené našemu každodennímu životu, jako je lov velryb? Proč ano, proč ne?“

Studenti odpovídali volným psaním. Kdo chtěl, mohl nakonec své psaní přečíst.

Dodatečné texty (které se nevešly do KL25):

- Česká republika řekla jasné ano ochraně velryb

- Parlament schválil přístup ČR do Mezinárodní velrybářské komise

- Jonáš a velryba

- Velrybáři z Lamalery s bambusem na obry

Ondřej Hausenblas je vysokoškolský pedagog, lektor KM.

Hana Košťálová je koordinátorka a lektorka KM.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2335 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz