Básnění na zahradě aneb Poezie v domácím vzdělávání

Michaela Němcová

K básnění si vybíráme většinou pěkné počasí. Venku malujeme, chodíme, pozorujeme, hrajeme hry se slovy. Tyto činnosti většinou předcházejí vlastnímu seznámení s novou básní. Dost často se stává, že se mé dvě dcery, které nyní učím doma, ptají, jestli nemám nějakou „hru s básničkami“, když mají nějaké kamarády na návštěvě. Takže nás bývá více. Všechno to začala…

Báseň o zahradě

(8 dětí)

1. 10 slov (plot, stromy, travička, vůně, hlína, prší, sucho, včela, slimák, krtek) umístím na různá místa zahrady. Slova jsou napsaná na velkém papíře a připevněná na plotech, stromech, leží v trávě

Děti mezi nimi běhají a plní první úkol: Připiš, co tě napadne…

Ve druhém kole připisují ke slovu rým.

2. Pak si každý najde příjemné místo a nakreslí kousek naší zahrady, kde se cítí dobře (čtvrtky, tempery, štětce, tužka, uhel).

3. A nyní: Jaká je naše zahrada? Každý má svou tabulku a vyplní ji.

  tráva plot strom hlína kámen
čich          
hmat          
chuť          
zrak          

4. Lehneme si na zem, zavřeme oči. Jeden říká, co slyší, jiný zapisuje. V rolích se vystřídáme.

5. Zavážeme si oči, jdeme po zahradě, jeden vede. Říkáme, co slyšíme nebo cítíme, někdo zapisuje.

6. Píšeme pětilístek s názvem ZAHRADA.

Modrá dědina

Na 1. činnost potřebujeme čtvrtky a barevné suché křídy:

Jsi malíř, který má jen jednu barvu. Která to je?

Děti si vyberou svou barvu a mluvíme o ní. Jaká je? Je tmavá, světlá, hezká, veselá? Co by s ní šlo namalovat? Žluté slunce, modrá řeka, černá kosatka. Hovoříme o tom, jak je dobré něco „přidat“ k podstatnému jménu, lépe si ho pak umíme představit. Třeba slunce si někdo vybaví žluté, někdo červené, někdo malé a někdo velké.

2. činnost: Děti malují obraz svou jedinou křídou. Pak nám obrázek představí, stejně jako svou barvu. Jaký je? Jaká je? Kdo chce, vloží do obrázku nápisy – např. hnědá tráva, hnědý hřib. „Vzpomínáte si, který malíř vkládal do obrazu nápisy?“ – „Jasně, Josef Čapek.“

3. činnost: Polovina dětí kreslí a píše, co znamená slovo DĚDINA, druhá polovina slovo EROPLÁN. Vzájemně si pak slova vysvětlí.

4. činnost: Teď mají všichni malíři stejnou křídu – jakou? Modrou. Čtu nahlas báseň a děti podle ní kreslí, co v ní slyší. Opakuji báseň tolikrát, kolikrát chtějí. (Asi 5x.)

Jan Skácel: Modrá dědina

V té vesnici je všechno modré
a je to pravda, žádná lež:
vozíček modrý v modré trávě
a u kostela modrá věž.

Okolo domů modré ploty
a za dědinou modrý lán,
nad ním se v modré výši vznáší
docela modrý eroplán.

5. činnost: Každé dítě dostane svou kopii textu. Naučíme se, co je verš, a barevně ho v textu vyznačíme, co je sloka, také ji barevně odlišíme. A kdepak jsou rýmy? I pro ty najdeme barvu.

6. činnost: Kdo chce báseň přečíst? O slovo se hlásí šest dětí z osmi. Pak si společně prohlížíme obrázek modré vesničky, podle které báseň vznikla.

Vystavujeme své modré obrázky.

7. činnost: Děti se vracejí ke svým původním obrázkům, každý ke své barvě. Zkuste každý napsat báseň ke svému obrázku. Společně pak vystavujeme a čteme své básně nahlas.

Karel Václav Rais: Cestička k domovu (2)

(4 děti, 1.–4.třída)

1. Děti dostanou do dvojice papír se slovem DOMOV. Kolem něj píšou pojmy, které je napadnou (brainstorming). Vzájemně si je čteme nahlas.

2. Druhým úkolem je nakreslit plánek cesty k domovu (pravý nebo vymyšlený). Zajímá mě, jestli dokážete zachytit, kudy cesta vede, jaká je…

3. Píšeme „malou kostku“: Popiš, jak cesta vypadá? Co ti cesta připomíná? Z čeho se skládá? Co se ti na ní líbí a proč, nelíbí a proč?

4. Naučíme se, co to je zdrobnělina. Jak ti říkáme zdrobnělinou? Kdy ti tak říkáme? Jaká zdrobnělina tvého jména se ti líbí? Dá se používat zdrobnělina v hněvu? Vymysli zdrobnělinu ke slovům okno, pes, tužka, dívka, ježek…

5. Vymysli rým ke slovesům – vine, voní, zašel, míval.

6. Děti dostanou do ruky text básně bez posledního verše v každé sloce. Mají za úkol poznat, zda je báseň celá. Pak tyto poslední verše vymyslí a doplní.

7. Přečteme si nahlas Raisovu báseň. Kdo chce, zkusí ji ostatním zarecitovat.

Jan Vodňanský: Hrnec pana Papina (3)

1. Každý si v hlavě vymyslí nějaký předmět nebo stroj a zkusí udělat jeho zvuk. (Chvíli zvučíme.) Zkuste ten zvuk udělat tak, aby šel napsat… (Zase chvilku zvučíme.) Budeme hádat, jaký přístroj nebo předmět jsi…

2. Když uhádneme, každý nakreslí plánek svého přístroje a doplní i citoslovce pro svůj zvuk. Hledáme v knihách o vynálezcích a tato část práce se nám dost protáhne.

3. Dětem přečtu báseň.

Hrnec pana Papina

Hvízdy hvízdy hvízd
Píšťalku si zapíná
Hvízdy hvízdy hvízd
A tím hlásí mamince
Hvízdy hvízdy hvízd
Že má teplo v polívce
Že se může jíst

Otáčí se ventilek
Hvízdy hvízdy hvízd
Zmůže se i na trylek
Hvízdy hvízdy hvízd
Hvízdá na nás vynález
Hvízdy hvízdy hvízd
Hrnec který říká – jez
Z talířků a z mís

Vynalez’ ho pan Papin
Hvízdy hvízdy hvízd
Když byl hotov s papáním
A byl si tím jist

Každý dostane do ruky svůj text a barevně zvýrazní citoslovce.

4. Co to je Papinův hrnec? Jdeme si ho do kuchyně prohlédnout, strčíme do něj zeleninu a brambory a zapneme sporák.

5. Místo sloves vymysli citoslovce (budík tiká, basa bručí, déšť šumí, židle vrže)…

6. A teď opačně – máme citoslovce, ty vymysli podstatné jméno a sloveso (bum bum bum, cinky cinky cink, ťapy ťapy ťap, …)

7. Každý v textu barevně zvýrazní slovesa.

8. Přečteme báseň společně nahlas a zařádíme si při citoslovcích, pohybem, dalšími nástroji, pískáním na pusu. V tu chvílí začne pískat náš papiňák dole v kuchyni. Není to náhodička?

Poznámky:

  1. Kam odešly laně. Básně inspirované ilustracemi Josefa Čapka. Knižní klub, Praha 2004.
  2. Česká čítanka pro nejmenší. Futura, Praha 1992.
  3. Kampak chodí labutě. Šel, Praha 1999.

Autorka je lektorka KM.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2332 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz