Skládankové učení v matematice

Kateřina Sládková

Jeden březnový týden s námi strávila studentka 2. ročníku pedagogické fakulty, která stála o to, vidět vyučování, při kterém využívám aktivních metod učení. Na fakultě jim prý říkají, jak je to skvělé, když děti pracují ve skupinách, ale nic takového dosud neviděla. Jednou z ukázkových hodin, jež jsem jí nabídla, byla matematika a řešení slovní úlohy metodou skládankového učení.

Cíle hodiny

Oborové: řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace (sčítání, odčítání, násobení, dělení)

Kompetenční: během této hodiny dochází k rozvíjení mnoha dílčích dovedností v rámci kompetence komunikativní, kompetence k řešení problémů a kompetence pracovní; hodinu jsem však zacílila na rozvíjení níže uvedených dovedností v rámci KK sociální a personální:
„Účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce.“

Dílčí cíle pro tuto vyučovací jednotku

Průběh hodiny

1. Rozdělení do domovských skupin

Každé dítě si vylosovalo lísteček, na kterém byl jogurt s rohlíkem, tričko, kartáček na zuby, puzzle a auto. Děti měly za úkol najít se do skupin dle stejného obrázku.

Výhodou bylo, že ten den bylo ve škole dvacet dětí, což umožnilo skvělé rozdělení. Vzniklo tak pět domovských skupin po čtyřech dětech.

Ve skupinách děti vymýšlely, čeho se slovní úloha bude asi týkat. Například ty, co měly auta, myslely, že budeme počítat auta na parkovišti – řady, barvy, odjeté, přijeté… Netrvalo dlouho a zazněl nápad, že pojedeme nakupovat. A už jsme mohli začít počítat:

2. Zadání slovní úlohy

Každý jednotlivec dostal text s barevně (červená, modrá, zelená, oranžová) napsaným zadáním slovní úlohy:

Rodina Adamcova (tatínek Aleš, maminka Andrea, dcera Anička a syn Adam) jela nakupovat.

  1. Kolik korun stál celý nákup?
  2. Kolik korun dostali nazpět, jestliže platili tisícikorunou?
  3. Mohli si ještě něco koupit v restauraci? Vymyslete, co si kdo z rodiny dal a za kolik. Kolik ještě utratili?

V domovských skupinách mělo každé dítě barevně odlišenou jinou část textu, tedy jinou dílčí slovní úlohu.

Následovalo společné přečtení.

Samozřejmě, že si děti všimly, že celá rodina má jména začínající na A. Důležitější však bylo, že rovněž zjistily, že dílčím úlohám chybí otázka. A nejdůležitější bylo, že přišly na to, že nechybí jen jedna otázka, ale u některých částí i více otázek, tudíž i více výpočtů (kupř.: Kolik stálo Adamovo tričko? Kolik stála obě trička dohromady?). Bez nich by nemohly splnit závěrečné úkoly.

3. Přesun do expertních skupin

V expertních skupinách se sešly děti se stejnou barvou dílčí slovní úlohy. Vznikly tak čtyři expertní skupiny po pěti dětech: červená – potraviny; modrá – trička; zelená – kartáčky na zuby; oranžová – hry

Jejich úkolem bylo vymyslet ke své úloze otázky, co mají vypočítat, a úlohu vyřešit. Ve všech čtyřech skupinách počítaly všechny děti a společně si pak své výsledky porovnaly. Ne každý se dobral stejného výpočtu, a tak musely zjistit, kdo počítal správně.

Na závěr si děti zkontrolovaly, zda všichni členové skupiny mají stejný výsledek.

4. Návrat do domovských skupin

Nyní se děti pustily do plnění závěrečných úkolů (viz box: Zadání slovní úlohy).

Ke splnění 1. úkolu použily výsledky vypočítané v expertních skupinách.

Po dokončení 3. úkolu jsme si všechny útraty v restauraci přečetli a také jsme zvažovali, jestli ceny, které děti vymyslely, jsou reálné. Porovnávali jsme i to, zda se ostatní skupiny shodly na nějakém druhu jídla nebo pití.

Dvě ukázky zpracování 3. úkolu:

 

2x hranolky 20 Kč
1x hamburger 20 Kč
1x kuřecí taštičky 20 Kč
5 kopečků zmrzliny 25 Kč
1x mattoni 10 Kč
1x kofola 15 Kč
1x hruškový džus 12 Kč
1x kola  10 Kč

Ještě utratili 132 Kč a zbylo jim 159 Kč.

 

291  
 -20 4 zmrzliny po 5 Kč
 -12 4 oplatky po 3 Kč
 259  
 -32 1 dort za 32 Kč
 -14 2 kávy po 7 Kč
 213  
-140 4 obědy po 35 Kč
 63  

Ještě utratili 218 Kč, zbylo jim 63 Kč.

Pozn. aut.: Takto strukturovanou tabulku si jedna ze skupin vytvořila sama, bylo to pro ně prý přehlednější a pomohlo jim to ve výpočtu.

Můj komentář

Potěšilo mne, s jakou vervou se děti pustily do řešení slovní úlohy. Velice příjemně mě překvapilo, že ve všech expertních skupinách počítali všichni členové. Dokonce zazněla věta: „Všichni si to nejprve vypočítáme sami a pak si výsledky porovnáme.“ Bohužel, pokud se ve výsledcích nesešli, přepočítávali ti rychlejší počtáři. Důležité však bylo, že těm, kteří měli výsledek špatně, ostatní členové vysvětlili, jak počítat. Problém nastal ve skupině, která počítala, kolik rodiče zaplatili za pexeso a puzzle. Potíž byla v tom, že pexeso bylo o 167 Kč levnější, což jim nešlo do hlavy, a tak jsem jim musela poradit.

Závěr si děti opravdu užily. Vymýšlet, co si kdo ještě dal v restauraci, je opravdu bavilo, pro mne pak bylo zajímavé porovnávat dětské představy o cenách s cenami reálnými.

Autorka je učitelka 1. stupně ZŠ Za Nádražím v Č. Krumlově, certifikovaná učitelka KM. kaca@wo.cz

Komentář studentky k přípravě i k realizaci hodiny

Hodina se slovní úlohou pro mě byla výbornou ukázkou hodiny matematiky, v níž se děti nenudily. Téma úlohy – nakupování – pro ně bylo běžnou představitelnou situací. Určitě je lepší dát příkladům význam a spojit je do jednoho tématu než počítat víc různých nesouvisejících příkladů. Také rozdělení dětí do skupin – rodin, které jedou nakoupit, jim bylo určitě blízké a motivovalo je k práci. Podle mě se v zaujetí dětí pro práci paní učitelce vrátila náročnější příprava úlohy. Nemusela děti do činností nutit, neměla problém s udržováním kázně.

Určitě bylo velmi chytré na konec slovní úlohy zařadit úkol, v němž děti měly vymýšlet, co si ještě za zbylé peníze koupí. Místo toho, aby děti byly ke konci hodiny unavené a pracovaly pomaleji než na začátku, nadšeně vymýšlely, co by si daly v restauraci dobrého, a k tomu – jakoby mimochodem – spočítaly, jestli by jim na to zbyly peníze.

Seznámila jsem se s jinou, novou formou práce, než na jakou jsem byla zvyklá jako školní dítě. Ani jako studentka pedagogické fakulty jsem se zatím o možnosti pracovat v domovských a expertních skupinách nedozvěděla. Věděla jsem, že pokud se ve škole pracuje ve skupinách, mohou se děti rozdělit dvojím způsobem: do homogenních nebo heterogenních skupin.

V týmu, na který jsem zaměřila svou pozornost, odváděla nejvíc práce nejpilnější žačka třídy. Zdálo se mi, že ostatní ze skupiny by bez ní možná projevili více aktivity. Přišlo mi tedy dobré, že děti z této „rodiny“ odešly na část slovní úlohy pracovat jinam, kde se mohly víc uplatnit. Změna ve složení skupin podle mě také přispěla k větší efektivitě práce.

Martina Nováková, studentka 2. ročníku PF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2336 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz