Kritické listy očima studentek PedF UK

Jana Kargerová

V rámci semináře didaktiky, v němž se studentky PedF Uk seznamovaly i s konstruktivistickým pojetím výuky a programem Čtením a psaním ke kritickému myšlení, přišla řeč na časopis Kritické listy. Květa Krüger, která byla hostem našeho semináře, přinesla jako dárek deset různých výtisků tohoto časopisu, takže každá studentka si odnesla „ten svůj“. Přemýšlela jsem, jak to udělat, aby časopis neskončil někde na hromádce toho, „co si chci jednou přečíst“, ale aby se stal skutečným předmětem zájmu. Napadlo mě zadat studentkám úkol, který měly vypracovat v písemné podobě. Zadání úkolu vypadalo takto:

Článek, který mě zaujal

1. Charakterizujte časopis Kritické listy. Pro jakou cílovou skupinu je podle vašeho názoru určen?

2. Vyberte si článek, který vás nejvíce zaujal. Stručně popište obsah článku. O čem článek je? Co popisuje? O čem vypovídá? Proč vás zaujal? Co konkrétně vás v něm zaujalo? Bylo v článku něco, s čím nesouhlasíte, něco, na co máte odlišný názor? Bylo v článku něco, co vás rozesmálo? Bylo v článku něco, co pro vás bylo úplně nové? (Nová myšlenka, nový pohled na věc...)

Objevila jste na základě tohoto článku něco, co byste si chtěla vyzkoušet, zjistit, přezkoumat… Dostala jste na základě tohoto článku nějaký nápad?

Zkuste pojmenovat to, co tento článek dělá čtivým, přitažlivým?

V čem tkví užitečnost tohoto článku?

Vzhledem k tomu, že studentky časopis evidentně zaujal a diskuse kolem něj byly živé, pozvala jsem na předvánoční setkání povolané hosty. Průběh setkání studentky zachytily ve svých reflektivních denících.

V další části našeho předvánočního semináře nám Jana Kargerová domluvila návštěvu editorky Kritických listů Niny Rutové a ředitelky programu RWCT Hany Košťálové. S nimi jsme si povídaly o tom, jak na nás časopis působil, pro koho si myslíme, že je určen, o jeho přístupnosti a potom jsme představovaly jednotlivé články, které nás zaujaly. Bylo to příjemné povídání, hlavně když má člověk konkrétní věc, kterou může přispět do debaty, a bylo zajímavé dozvědět se, co zajímá ostatní…“ Marie Hronková, studentka PedF UK, 1. stupeň ZŠ

„Diskuse, které se rozvinuly kolem struktury a grafické úpravy časopisu, byly zajímavé a přinesly s sebou příjemnou atmosféru. S třemi studentkami jsme si navzájem časopisy vyměnily a už se moc těším, co nového se zase dočtu a jaký článek mě osloví! “ Tereza Kuželová, studentka PedF UK, 1. stupeň ZŠ + Aj

Jaké jsou tedy názory studentek na Kritické listy? Co konkrétně je zaujalo?

(redakčně upraveno)

Časopis Kritické listy je dle mého názoru určen především pro učitele plně se zabývající metodou kritického myšlení, ale i pro ty, kteří si chtějí rozšířit své obzory v rámci vzdělávání. Na své si přijde asi každý, protože články jsou veselé, ze života, z praxe…

Článek, který mě nejvíce zaujal, se nachází v Kritických listech č. 15. Jeho název je Adopce na dálku a autorkou je Jana Novotná. V tomto případě adopce znamená roční příspěvek na zaplacení školného, školní uniformy a pomůcek, v případě potřeby též na zdravotní péči. Jeden čas byla móda, kdy české star (herci, zpěváci) adoptovaly na dálku chudé děti, ale nikdy by mě nenapadlo do tohoto „projektu“ zapojit celou třídu dětí i s rodiči.

Problém, o kterém článek pojednává, je neskutečně veliký – je to kapka v moři, ale tím, co paní učitelka Novotná zorganizovala, se podařilo tu kapku zachránit.

Jaroslava Koukolová, studentka PedF UK, obor 1. stupeň ZŠ

Určitě by neuškodilo, kdyby si časopis prolistovali i rodiče a široká veřejnost. Nevýhodou je asi jeho nedostupnost. Já jsem měla možnost prostudovat Kritické listy č. 16, zabývající se čtenářstvím a poezií.

Zaujal mě článek z rubriky lekce a komentáře od Květy Krüger Až až. Líbilo se mi, že Květa použila jednu z básní Pavla Šruta, které jsme mohli vídat dennodenně v metru. Já sama jsem si básně v metru četla a chtěla jsem si je i zaznamenat, abych nad nimi mohla popřemýšlet někde v klidném prostředí, ale žijeme v chaotickém světě plném stresu a tlaku z okolí…

Články v Kritických listech plně vystihují přátelskou atmosféru dílen a lákají čtenáře, aby se jich účastnili a aby různé metody, které kritické myšlení užívá, poznali více do hloubky.

Určitě bych techniky kritického myšlení chtěla využít při práci s dětmi na prvním stupni. Formu rozhovoru, kde děti mohou říci svůj názor a myšlenky, budovat přátelský vztah učitele a žáka, nechat děti přemýšlet a umožnit jim zachytit informace takovým způsobem, který je pro ně efektivní.

Lucka Vlčková, studentka PedF UK, obor 1. stupeň ZŠ + Aj

Nejvíce mě zaujaly články psané přímo učiteli-praktiky, avšak jako studentku mě nejvíce upoutal článek H. Košťálové s názvem Brainstorming aneb Dovedeme rozpoutat bouři nápadů z Kritických listů č. 12.

Článek vysvětluje jev zvaný brainstorming, jeho zásady, základní metody a výhody.

Seznámila jsem se opravdu s mnoha novými a užitečnými informacemi, které byly srozumitelně vysvětlené, a tudíž text vedl k snadnému pochopení jednotlivých metod brainstormingu, k čemuž napomohly výstižné pokyny pro učitele. Prostřednictvím tohoto článku jsem se rovněž dozvěděla, že brainstorming dětem nejen pomáhá strukturovat informace, vede k lepšímu zapamatování informací, ale také je učí jasně formulovat jejich myšlenky a poté o nich diskutovat s ostatními.

Metody brainstormingu mě zaujaly natolik, že bych si je velmi ráda sama vyzkoušela. Případný úspěch nás může vést k dalšímu poznávání podstaty kritického myšlení a k jeho rozšíření do povědomí většiny současných i budoucích učitelů v naší republice.

Tereza Kuželová, studentka PedF UK, obor 1. stupeň ZŠ + Aj

Čtenářům tohoto časopisu se docela změní pohled na svět.

Časopis čtou zřejmě ti, kteří vědí, že existuje, stojí o něčí nápady, rady a názory, a ti, kteří ve vztahu k dětem chtějí jít kupředu.

Vybrala jsem si článek z Kritických listů č. 13 – Hodnocení dětí ve školách Montessori od Kamily Randákové. Autorka píše o tom, jak má učitelka v montessoriovské škole pracovat s chybou a pochvalou, jak s dítětem komunikovat, abychom je nehodnotili a neposuzovali a přitom dali najevo, že získalo novou dovednost, že se mu práce podařila, nebo naopak ho navést k tomu, aby si úkol ještě zopakovalo, práci lépe nacvičilo, chyby opravilo. Dále pak, že má učitelka s pochvalou zacházet přiměřeně, takovým způsobem, aby se dítě nestalo na pochvale závislé – na hvězdičce, na odměně, na jedničce. Zkrátka, aby nedělalo práci k uspokojování představ dospělého, ale aby ji dělalo pro vlastní uspokojení a bylo schopno svou práci zhodnotit. (Díky našemu semináři jsem se přesvědčila, že to v praxi funguje.)

Když si pročítám tyto řádky, přemýšlím o tom, jaká bych byla (např. jaké by bylo mé sebevědomí), kdybych vyrůstala v montessoriovské škole. Přemýšlím, o co všechno jsem byla ochuzena – nejen já, mnoho generací.

Václava Lebdušková, studentka PedF UK, obor 1. stupeň ZŠ + Aj

Článek Filipa Roubíčka Hrajeme si, nebo se učíme z Kritických listů č. 14 mě zaujal ze dvou důvodů. Prvním je ona počáteční úvaha o vhodnosti a užitečnosti začleňování hry do běžného vyučovacího procesu, a to spíše za účelem motivace a aktivizace žáka k učení, a ne jen k příležitosti rozptýlení, resp. relaxace.

Musím přiznat, že na základě tohoto článku jsem získala několik nových nápadů, i když by bylo možná lepší zatím říci, že spíše představ, které si určitě někam poznamenám a v příhodném okamžiku je ráda použiji ve své učitelské praxi.

Dagmar Opravilová, studentka PedF UK, obor 1. stupeň ZŠ + Aj

Kritické listy č. 11 mě opravdu mile překvapily. Čekala jsem odborné články plné termínů, kterým nebudu rozumět. Ale není tomu tak. Dozvěděla jsem se, jak různí učitelé pracují ve svých třídách a jak přistupují k svému povolání. Dokonce se chystám použít nápad z časopisu, týkající se ukázek hmatových pomůcek pro snadnější uchopení angličtiny, při svém doučování.

Článek, který mě oslovil, nazvala paní učitelka Olga Maturová Škola naruby.

V den D usedla do lavice společně s žáky 2. třídy a nechala se vzdělávat „učiteli“ a „učitelkami“. Nápad jako takový zas není až tak převratnou myšlenkou, ale způsob realizace byl úžasný. Nikdy bych nevěřila, že by to mohlo fungovat. To, že děti samy připravují obsah hodiny a pak si ji odučí, je úžasné. Jsou brány vážně, ke svému úkolu přistupují zodpovědně. A to proto, jak jsem vytušila z článku, že je jim dána plná důvěra učitelky.

Děti při této činnosti projevily schopnosti, které jsou v dnešní době velmi ceněny – schopnost kooperovat a být samostatný. A to vše vypěstovala ve svých žácích paní učitelka svou prací a není lepší způsob, jak ověřit, zda to v nich všechno je, než dát jim opravdový úkol – šanci.

V článku mě potěšilo, že paní učitelka vyslovila podporu těm čtenářům, kteří pochybují o cestě, kterou si zvolili na základě absolvování kurzů RWCT, a nyní si připadají, že stojí mimo, že jsou proti všem.

Tereza Vojtasová. studentka PedF UK, obor 1. stupeň ZŠ + Aj

 

Abych byla upřímná, ještě před měsícem jsem neměla ani tušení, že takový časopis vůbec existuje. Samozřejmě, odkud bych jej také měla znát? Je určen cílové skupině, která se zajímá a zkoumá nové přístupy v pedagogice. Lidem, kteří jsou aktivní a schopní projevit své názory a předávat své zkušenosti. Lidem, kteří se chtějí dále vzdělávat, a především těm, kteří se snaží o pochopení nového a mají zájem o pozitivní změnu v přístupu ke vzdělávání v českých školách. (Takže pouze pro úzkou skupinu lidí.)

Až doposud jsem k těmto lidem nepatřila ani já. A možná – snad i právě – proto myslím, že i pro nás, jakožto pro studenty pedagogických fakult, jsou informace z tohoto zdroje velice přínosné.

Přečtení článku dramatika a publicisty Milana Uhdeho Brána k lásce se jmenuje okouzlení v Kritických listech č. 10 pro mě bylo velice přínosné, a to nejen proto, že jsem se dozvěděla bližší informace o autorovi i básníku Halasovi, ale především proto, že jsem si uvědomila důležitost dětské četby. Děti, které jednou budu učit, mohou díky mě získat kladný vztah k literatuře, ale také jim ji mohu naprosto znechutit. Doufám, že po tomto zamyšlení na to nikdy nezapomenu.

Hana Zemanová, studentka PedF UK, obor 1. stupeň ZŠ + Nj

Díky učitelskému praktiku, které se v tomto semestru poprvé objevilo v našich rozvrzích, jsem se dostala k čtvrtletníku Kritické listy č. 16. A byla jsem tomu opravdu ráda, ježto jsem se dostala také do jiných vod, než do kterých jsem studiem na fakultě již třetím rokem vhazována. Každý článek mě obohatil o něco nového, zajímavého, něco, co má pro mou budoucí činnost užitnou hodnotu. Naším putováním po pražských školách jsme již narazili na několik učitelských osobností, které se vymykají zaběhlému standardu. O to víc mě při pročítání Kritických listů potěšilo, že jich není tak málo, je tedy určitá šance, že můžeme následovat i jiný model, než je nám vštěpován.

Velmi mne zaujal článek Jitky Kmentové Čtenářství na víceletém gymnáziu z Kritických listů č. 16. Při aplikaci takovýchto metod musí být i ten nejzatvrzelejší nečtenář vtažen do světa krásné literatury. Popis prostředí, ve kterém hodiny literatury probíhají, mě okouzlil. Vyučování přímo v centru literárního dění, tedy v knihovně či studovně, je nejideálnějším řešením. Student tak má svůj prostor – a především klid – k uvědomělému vnímání textu a též se sblíží s prostředím, které by se mu mělo stát vlastním. Práce studentů v knižních klubech jim umožňuje nejen přečíst, ale hlavně pochopit text a utvořit si k němu vlastní postoj, který dokážou prezentovat, a tím jej přiblížit ostatním. Stejně tak literární muzea a rozpravy o literatuře. Tím se naplňuje skutečný cíl nejenom literárního vzdělávání; v paměti nezůstanou jen prázdné přihrádky nadepsané jménem autora, díla, časovým určením, ale jsou naplněny vlastní zkušeností.

Jenom lituji, že jsem si na vlastní kůži takové hodiny neprožila. Ale snad je jednou budu moci tvořit z té druhé strany. Do té chvíle, než jsem navštívila několik výjimečných tříd a než se mi dostal tento časopis do ruky, jsem si téměř nedovedla představit, že takové vyučování opravdu existuje – a co víc, funguje. Nyní už dokážu pojmenovat to, co mi při studiu scházelo a co bych chtěla jednou předávat, budu-li toho ovšem schopna.

Mariana Lahodná, studentka PedF UK, obor 1. stupeň ZŠ + Aj

Jana Kargerová je odborná asistentka na katedře primární pedagogiky PedF UK.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2334 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz