Editorial

Nina Rutová

Vážení a milí čtenáři, můžete z vlastní zkušenosti potvrdit, že když se začnete o něco hlouběji zajímat, osud vám přivede do cesty knihy, příležitosti a lidi k tématu, které vás zajímá?

Zimní vydání Kritických listů jsme chtěli věnovat zčásti přírodovědě , zčásti výtvarné výchově . Překvapení nastalo, když nám učitelé i lektoři začali nabízet lekce nebo projekty, které se týkají obou námi původně odděleně vnímaných témat. Že bychom přirozeně spěli zas k renesančnímu způsobu myšlení a výchovy? Mnohé k tomuto tématu přináší přírodovědec a . lozof Z. Neubauer, z jehož knihy Smysl a svět několikrát citujeme. Z kapitoly Vzdělání vědecké versus humanitní aneb O entropii a Shakespearovi přinášíme s autorovým svolením také úvodní stať tohoto čísla.

O. Hausenblas ve svém článku nabádá, aby výzkum nezačínal až po letech mrtvých řečí o výzkumu. Korespondují s ním zkušenosti ze základní školy ( Uplatnění RWCT v hodině chemie ) i pojetí chemie středoškolským učitelem P. Stangem. Dva texty z 19. století v rubrice Škola v literatuře nám jen připomenou, že na učitele, kteří umějí vtáhnout učení do života, se nezapomíná.

Při schůzce s lektorkami Národní galerie vyšlo najevo, že ctižádostivost propojovat přírodovědu s výtvarnou výchovou má i absolventka pedagogické fakulty Barbora Škaloudová. Představuje zde dva projekty NG, na něž navázala vícepředmětová výuka ve škole (jeden byl přímo součástí hodin biologie).

Děláváme si mnozí před psaním myšlenkové mapy, T-grafy a soupisy různého druhu (mnohdy i výtvarně zajímavé), ale téma vyjádřit nejdříve barevně, koláží nebo je vymodelovat jsme možná ještě nevyzkoušeli. Chcete-li sebe i své žáky obohatit o další cestu k tvůrčímu psaní ve všech předmětech, doporučuji vám k četbě článek Z. Fišera.

Absolventi kurzů Kritického myšlení očekávají mnohdy od Klubů KM či Letních škol , pokud možno, další metody anebo jejich aplikaci do různých předmětů („Příště mi to předveďte v dějepise, ve výtvarce, v chemii…“). Stojí za tím poznání, že to, co umíme, se ještě stále „nehodí na všechno učivo“, nebo obava, že metody by mohly být někdy vyčerpány, snad i omlety? Lektorka Květa Krüger, kterou v tomto čísle představujeme, předvedla účastníkům kurzů KM práci s textem, v níž využívá řízeného čtení nejen k otázkám pro různé úrovně myšlení, ale i k svobodnému výtvarnému vyjádření. O tom, že by její mezipředmětová příprava mohla být zařazena do našich příruček vedle všech ostatních, takzvaně modelových lekcí, není pochyb. Těžko říci, zda jde o novou metodu, anebo její vhodnou aplikaci.

Přivádí mne to na myšlenku, že v rejstříku Kritických listů přibude s propojováním látek i množství odkazů. Že by bylo lepší v rejstříku obory neuvádět, abychom četli svobodněji, tedy ne tak z hlediska svého předmětu, ale z hlediska možné aplikace?

Opustíme-li své „myšlení po předmětech“, mohou vzniknout například knihy pro Etiopii. O jejich potřebě nás informuje a návod k jejich psaní zde podává H. Košťálová. Uvědomuji si, jak náročné to všechno může být za „normálního“ školního provozu. A tak vám přeji, abyste i vy na své cestě potkali mnoho knih, příležitostí a lidí, kteří vám renesanční výchovu usnadní.

Dobrý rok!

Nina R.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2334 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz