Uplatnění RWCT v hodině chemie

Ivana Čapková-Vopičková

Na následujících řádcích vás seznámím s hodinou chemie v 8. ročníku. Využila jsem v ní zkušenosti získané během kurzu RWCT a na vlastní kůži jsem si vyzkoušela, že techniky z kurzu lze využít při výuce přírodovědných předmětů, jako jsou fyzika a chemie. Sami můžete po přečtení článku zhodnotit, zda byla pro žáky přínosem.

Téma: Co ovlivňuje průběh chemických reakcí

Cíle:

Žáci…

EVOKACE

Hodinu jsem zahájila otázkou: Co byste mohli udělat s cigaretovým popelem? Děti na ni nereagovaly tak, jak jsem si představovala při přípravě hodiny, spíš vyčkávaly, co se bude dít.

Po této otázce jsem předvedla následující pokus. Chemickými kleštěmi jsem vložila do plamene kostku cukru. Žáci mohli pozorovat, jak se cukr v plameni kahanu taví a po vyjmutí z plamene nehoří. Druhou kostku cukru jsem obalila v cigaretovém popelu a pokus za jinak stejných podmínek zopakovala. Kostka cukru s cigaretovým popelem hořela i po vyjmutí z plamene.

Po provedení pokusu se mi již podařilo u dětí rozvinout krátkou diskusi – proč hořela kostka obalená popelem, jak popel ovlivnil reakci a zda se při hoření mohlo změnit jeho složení, jestliže byl produktem hoření. Protože je samotný pokus zaujal více než úvodní dotaz, příště zahájím hodinu rovnou pokusem s otázkou:

Proč jedna kostka hoří a druhá ne?

UVĚDOMĚNÍ

Na základě pozorování a společné diskuse jsme vyvodili, že popel ovlivnil chemickou reakci, přestože se během reakce nespotřebovával (je již produktem hoření). Žáky jsem seznámila s tím, že takovýmto látkám říkáme katalyzátory . Toto už byl nový pojem, se kterým se měli v hodině seznámit. V následující části hodiny se měli dozvědět, kteří další činitelé mohou ovlivňovat průběh chemické reakce.

Žáky jsem náhodně rozdělila do čtyř skupin (podle barvy kuliček, které si žáci vybrali). Každá skupinka dostala nosítka s návodem na provedení chemického pokusu a potřebné látky i pomůcky. Před započetím práce dostali následující instrukce:

  1. pozorně přečíst návod (raději 2x)
  2. provést chemickou reakci
  3. písemně zformulovat závěr

Každá skupinka prováděla jiný pokus.

Ukázky zadání

1. Proveď následující pokus:

Na tři Petriho misky nalij opatrně zředěnou kyselinu chlorovodíkovou. Pomocí lžičky vlož do jednotlivých misek kousek mědi, zinku a hořčíku. Vyber takové kousky, které budou přibližně stejně velké. Pozoruj reakce jednotlivých prvků. Na základě svých pozorování rozhodni, zda průběh chemické reakce ovlivňuje druh látek .

Závěr: ___________________________________________________________________________

2. Proveď následující pokus:

Do každé ze dvou zkumavek opatrně nalij 5 cm 3 zředěné kyseliny chlorovodíkové. Jednu zkumavku umísti do kádinky s horkou vodou a druhou do kádinky se studenou vodou (voda s ledem). Lžičkou vlož do každé ze zkumavek přibližně stejně velký kousek zinku. Pozoruj reakce v jednotlivých zkumavkách. Na základě svých pozorování rozhodni, zda na průběh chemické reakce má vliv teplota .

Závěr: ___________________________________________________________________________

3. Proveď následující pokus:

Do jedné ze dvou Petriho misek nalij opatrně zředěnou kyselinu chlorovodíkovou, do druhé nalij koncentrovanější kyselinu chlorovodíkovou. Pomocí lžičky vlož do každé z misek přibližně stejně velký kousek zinku. Pozoruj reakce v jednotlivých miskách. Na základě svých pozorování rozhodni, zda má reagující látka na průběh chemické reakce vliv a zda je zředěná, nebo koncentrovaná .

Závěr: ___________________________________________________________________________

4. Proveď následující pokus:

Do dvou zkumavek opatrně nalij přibližně 10 cm 3 zředěné kyseliny chlorovodíkové. Do jedné ze zkumavek vlož pomocí lžičky kousek zinku a zároveň do druhé nasyp přibližně stejné množství práškového zinku. Porovnej, ve které ze zkumavek zreagoval zinek dříve, zda ve zkumavce, v níž byl práškový zinek (s velkým plošným obsahem povrchu), nebo kusový zinek (s malým plošným obsahem povrchu). Na základě svých pozorování rozhodni, zda má na průběh chemické reakce vliv velikost plošného obsahu povrchu pevných látek, které reagují .

Závěr: ___________________________________________________________________________

Po provedení pokusu každá skupinka prezentovala svou práci. Žáci seznámili ostatní s pokusem, který prováděli, sdělili jim, k jakému závěru dospěli, a zapsali ho na tabuli. Děti jsem upozornila, že nebudu hodnotit správnost závěru, neboť na to přijdou samy. Samostatné provádění pokusů v hodinách se vždy u žáků setkává s velkou oblibou. Protože se nejednalo o nijak složité pokusy a žáci jsou z mých hodin na ně zvyklí, nečinily jim potíže. Nejtěžším úkolem pro ně byla vlastní formulace závěru. Všechny skupinky ho zformulovaly správně, byť trošku neobratně. Při zápisu na tabuli jsem jim trochu pomohla jejich myšlenky přesněji vyjádřit. Po vystoupení všech skupinek žáci sledovali video s názvem: Co ovlivňuje rychlost chemické reakce .

Předem dostali úkoly:

  1. dobře sledovat a zhodnotit, zda závěry, které jsme společně sepsali na tabuli, byly správné
  2. formulovat, co nového se dozvěděli Děti sledovaly video pozorně, protože byly zvědavé, jestli se nemýlily. Mimo jiné se seznámily i s tím, že jejich závěry jsou obecně platné, protože pokusy ve videoukázce byly jiné, než ty, co prováděly v hodině. Potěšilo je, že se žádná ze skupinek nemýlila. Při sledování jim rovněž neuniklo, kam se zapisuje v chemické rovnici katalyzátor.

Výsledky, ke kterým jsme dospěli, si všichni zapsali do sešitu.

Ukázka zápisu

Rychlost chemických reakcí

– ovlivňuje:

Katalyzátor je látka, která ovlivňuje rychlost chemické reakce a během reakce se nespotřebovává. V chemické rovnici se katalyzátor zapisuje nad šipku. MnO 2 Př. 2 H 2 O 2 O 2 + 2H 2 O

REFLEXE

Následovala práce s učebnicí. Žáci měli na základě zjištěných informací vysvětlit, proč se potraviny pomaleji kazí v ledničce, proč se maso rychleji uvaří v tlakovém hrnci, proč je nutné vymetat komíny, kde se setkali s katalyzátory… V této části dětem opět největší problémy činila formulace vlastních myšlenek. Na konci hodiny měl každý žák říci, co nejzajímavějšího se v hodině dozvěděl.

Pokusy v hodinách chemie mají své nezastupitelné místo. Dají se zařadit do všech částí hodin: EVOKACE , UVĚDOMĚNÍ i REFLEXE . V této ukázkové hodině jsem je zařadila do evokace a uvědomění. Lze je ale zařadit i do re. exe. Re. exí může být taková hodina laboratorních prací, kterou většina z nás učitelů chemie s dětmi realizuje.

Převážnou část dětí baví sledovat pokusy a ještě raději je samy provádí. Pokusy v hodinách by však neměly být samoúčelné. Přirozená zvídavost dětí nám v tomto směru nahrává. Nedávno jsem zahájila hodinu efektním pokusem. Jeden z žáků zcela bezprostředně udiveně pronesl: Jak to? Co víc jsem si v danou chvíli mohla přát.

Autorka je učitelka První základní jazykové školy v Praze 4. capkova@horackova.cz

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2334 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz