Moderní básnické směry

Robert Kadečka

Ukázka z literární výchovy v kvartě, v níž jsme v rámci osnov měli probrat moderní básnické směry a seznámit se zejména s termínem volná asociace a asociativní řazení.

Využil jsem básně Vítězslava Nezvala A a U ze sbírky Abeceda(Pantomima, 1924) a výklad básně A z pera Vítězslava Nezvala.

„A“

A nazváno buď prostou chatrčí

Ó palmy přeneste svůj rovník nad Vltavu

Šnek má svůj prostý dům z nějž růžky vystrčí

a člověk neví kam by složil hlavu

 

Z velmi volného přirovnání písmene A se stříškou vzniká první verš. Asociací chatrče a divošských stanů přeskočí fantazie na rovník a přeje si přenésti jeho klima do našich věčně deštivých krajin. Z rýmu chatrčí – vystrčí se zrodí představa šneka, vystrkujícího růžky z domu, který nosí s sebou. A za pomoci rýmu nad Vltavu – hlavu si vybaví obraznost ubohé lidi bez přístřeší.

Vidíme, že bázeň se nezrodila z nějakého předběžného plánu, nýbrž během složitého rozvíjení obraznosti omezované i podporované rýmem.

Moderní básnické směry, 1937

„U“

Připomínáš tiché dětství naše

bučení kravek v zátoce

v plátěných košilkách pastýřské mesiáše

a smaragdovou zeleň ovoce

EVOKACE šokem

„A nazváno buď prostou chatrčí.“

Na začátku hodiny jsem na tabuli napsal první verš Nezvalovy básně A, který jsem záměrně nekomentoval. Po chvilce nechápavého ticha přišly první reakce typu: „Co to má být…

Vysvětlil jsem, že se jedná o první verš jedné z nejznámějších českých moderních básní – a připojil verš druhý:

„Ó palmy přeneste svůj rovník nad Vltavu.

Neklid ve třídě se zvýšil, proto jsem vysvětlil, že jsme v půlce básně. Ve všeobecném reptání, do něhož se zapojili i žáci spíše pasivní, už byly slyšet pochybnosti, co to je za báseň, když spolu ty verše přece nesouvisí.

Opravdu ne?“ zeptal jsem se.

A záhy přišli studenti na souvislosti, které ve své interpretaci uvádí Nezval.

UVĚDOMĚNÍ

Vysvětlil jsem, že budeme hledat podobnou metodou cestu od verše k verši, od obrazu k obrazu a připsal jsem na tabuli Nezvalův třetí a čtvrtý verš. Skutečně se podařilo najít řetěz asociací, který nás básní provedl. Nápady byly různé, všechny jsem zapisoval na tabuli do jakési myšlenkové mapy, kterou jsme konfrontovali s Nezvalovým průvodním textem. Oproti němu vlastně žáci jen nezohlednili formální stránku věci a vůbec se nezabývali možností, že by ona „cesta“ mohla vést i prostřednictvím tvorby rýmových dvojic.

Vysvětlil jsem, že jednotlivé obrazy vznikly na základě volných asociací, a nechal studenty hledat vlastní definici termínu. Při kolektivním zpřesňování nám vyšlo toto vymezení: volné řazení obrazů, které se s původní představou sdružují na základě podobnosti, věcné souvislosti nebo kontrastu; nepodléhá rozumové kontrole a logické úvaze. Studenti si definici mohli ve svých sešitech doplnit či zpřesnit.

Nyní jsem všem rozdal text básně U a nechal každého vytvořit vlastní „myšlenkovou mapu básně“, přičemž jsem poprvé (a nikoli naposledy) v této hodině zdůraznil, že nebude žádné „správně“ či „špatně“, že jsou různé cesty, jen je třeba mít pro ně argumenty. Zájem studentů byl nečekaně velký – a též při prezentaci svých nápadů ve dvojicích (aby dostali prostor i ti více introvertní, jejichž hlas při společné práci vzhledem k panujícímu pracovnímu zápalu zanikal) byli aktivní úplně všichni. V době, kdy žáci pracovali samostatně, jsem báseň U přepsal na tabuli a vytvořili jsme další společnou myšlenkovou mapu. Dlužno dodat, že dosti nepřehlednou, se spoustou šipek, obrázků a odkazů, nicméně na konci této zběsilé práce vládla ve třídě spokojenost, protože se dostalo na každý nápad, byť by šlo jen o slepou – ale vyargumentovanou – uličku.

REFLEXE

Do konce hodiny zbývalo několik minut, ale kvůli změně rozvrhu jsem učil v kvartě i další hodinu, takže jsem zadal další úkol: každý se měl pokusit vytvořit na principu volné asociace báseň na jakékoli jiné písmeno abecedy, a to tak, aby nikdo v okolí netušil, o jaké písmeno jde. Doporučil jsem opět čtyřverší, ale s jistou benevolencí, a přislíbil jsem, že v další hodině budeme básně prezentovat, hledat, jaké písmeno autor zobrazil, a především uhadovat jeho myšlenkové a asociativní pochody. Přestože se ozvaly poznámky typu: „N ejsem básník, jak to mám dělat… “ – do práce se dali všichni.

Druhá hodina

Na začátku hodiny jsem nechal studenty jejich báseň dopracovat, ale nebylo již možné básně ze sešitů zkopírovat, takže jsem při následné práci všechna díla musel přepisovat na tabuli (vždy ve chvíli, kdy ostatní tvořili). Práce tedy vypadala tak, že jsme si přečetli báseň a poté se společně snažili najít zobrazené písmeno a důvody (plynoucí z asociací), proč tak soudíme. Snažil jsem se dát prostor i tradičním „nemluvům“ a rozhodně nebylo na škodu, když se studentům podařilo pro jednu báseň najít více asociačních řetězců a najít argumenty pro různá písmena.

Původně jsem myslel, že rozebereme jednu dvě básně a půjdeme dál, ale zájem o prezentaci svých básní měli téměř všichni, někteří jich dokonce napsali více.

Mám-li být upřímný, vzhledem k tomu, že jsem neměl ani chvíli oddychu, neboť jsem buď psal na tabuli, nebo řídil diskusi, nic jsem si nepřál tolik jako práci v případě sebemenšího polevení zájmu ukončit. Žádné „vedlejší činnosti“ se však ani na okamžik neobjevily přesto, že si na pasivitu v této třídě rozhodně nemohu stěžovat. Ve třídě s výjimečně vysokým počtem žáků se SPU mne to velmi potěšilo.

Závěr

Co se prezentovaných textů týče, nebylo takřka rozdílu mezi jedničkáři a „vyhlášenými“ adepty opakování ročníku (viz ukázky). Problém vyvstal, když někteří studenti text pojali jako hádanku, a snaha „aby na to ostatní nepřišli“ převážila nad prací s volnými asociacemi. Vrcholem tohoto úsilí byl zběsilý tok skvělých asociací premianta třídy, ve kterých jsme dlouho – a nakonec bezúspěšně – hledali jakýkoli spojovací článek, natož písmeno. Nechali jsme se poddat – a bylo nám vysvětleno, že báseň byla o B, protože všechno, co v textu je, „jsou blbosti“ (viz poslední ukázka). Kdybych se rozhodl někdy v budoucnu podobnou práci zopakovat, asi bych ji zadal přesněji a rozhodně bych nepodcenil „kopírovací fázi“.

Ukázky:

Piráti na otevřeném moři plují

jak když mušketýři šermují

…máma na zápraží se zkříženýma rukama stojí,

šavlozubý tygr už to není

 

Když had se plazí líně

vlny se bouří na moři

když dvě údolí se spojí

z toho všeho mi vrásky na čele stojí!

 

Je vidět při chůzi přes křižovatku

označí samo střed kruhu

křížový steh, jenž hraničí látku

materiál všeho druhu

 

Trávou se prodírá malý brouk

pták v hnízdě snesl vejce

tvoří jej zrcadlo a oblouk

maličké dírky v bílé krajce

 

Vypadá jako malinké sele

poslední naděje v tichu

uleháme vedle něj do postele

krása našeho smíchu

 

Sníh šumí pod větrem

padají laviny z křivých stromů

větev se kroutí v mrazu

klikatá fronta lidí čeká na lanovku

po sjezdovce jezdci řežou zatáčky

tyto verše nejsou na písmeno s.

Autor je učitel Gymnázia Pod Vyšehradem.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2334 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz