Objevujeme hodnoty v populární hudbě

Nancy Douglasová, Maysam Baydounová a Lydia Falková

Pop-kultura a zejména populární hudba jsou významnou silou, která formuje životy studentů. V některých případech mají celebrity a hudba na rozvoj dětské osobnosti mnohem větší vliv než školní učivo. Jestliže učitelé přenesou moderní média do třídy a budou s nimi kriticky pracovat, mohou tak začít překonávat propast mezi „skutečným životem“ a „životem školním“. Jak ale mají učitelé pracovat s hudbou, písňovými texty a image umělců tak, aby podporovali kritické myšlení a aktivní učení? Má vlastně cenu moderní hudbu vůbec používat?

Alvermann, Monn a Hagood ve své knize Popular Culture in the Classroom: Teaching and Researching Critical Media Literacy tvrdí: „Pokud má být člověk v dnešní velmi složité a technologicky vyspělé společnosti gramotný, musí číst znaky naší doby s kritickými schopnostmi, které jsou použitelné jak pro texty učební, tak pro texty soudobé kultury.“ (1999, str. 10) Protože jsem učitelka jazyka, chtěla jsem motivovat některé své studenty k tomu, aby se začali zajímat o různé aspekty mediální gramotnosti. Snažila jsem se jim ukázat, že tato oblast studia je legitimní součástí seriózního zkoumání gramotnosti dnešní mládeže. Článek popisuje výzkumný projekt, který jsem provedla spolu se dvěma vysokoškolskými absolventy. Projekt snad může pomoci odpovědět na otázky, které jsme si před chvílí položili.

Účastníci

Projekt jsme realizovaly v základní škole v Dearbornu v americkém Michiganu. Město je nedaleko Detroitu a během posledních 50 let se v této oblasti usadily tisíce imigrantů z Blízkého východu. V Dearbornu dnes žije mnohem více amerických Arabů než kdekoli jinde v USA. Do naší základní školy chodí zhruba 66 % amerických Arabů a 32 % bělochů. Maysam Baydounová, třídní učitelka, která se do našeho projektu zapojila, se narodila v Bejrútu. Když jí bylo šest měsíců, přestěhovala se její rodina do Dearbornu. Maysam Baydounová je „bikulturální“ – celý svůj život byla součástí jak americké, tak arabské kultury. Ve výuce zdůrazňuje, jak důležité je respektovat kulturní a hodnotové rozdíly. Používá nejen speciálně vybrané materiály a úkoly, ale také diskutuje se svými žáky o kulturních rozdílech v okolní společnosti. Ostatní badatelé – včetně autorky projektu – jsou běloši. Všichni shodně ctíme hodnotu respektu ke kulturním odlišnostem.

Jak jsme začali

Při plánování projektu jsme se držely tří premis. První z nich, kterou zastává Fiske (1989), říká, mladí lidé nejsou naivními a důvěřivými konzumenty pop-kultury, ačkoli jsou dospělí často přesvědčeni o opaku. Mládež spíše přijímá nebo odmítá hudbu a jiné trendy podle svých vlastních zkušeností, hodnot a sociálního milieu, jež ji obklopuje. Proto jsme své diskusní otázky sestavovaly tak, aby motivovaly žáky k využití jejich vlastních zkušeností a vyznávaných hodnot k interpretaci písní a image umělců. Snažily jsme se, aby žáci mohli svých interpretací využít k vyvozování závěrů. Dále jsme chtěly vytvořit prostředí, v němž by si žáci mohli svobodně vyměňovat názory na jednotlivé umělce. Věříme, že vytváření povědomí o populární kultuře je podmíněné společensky. Své mediální názory si „přirozeně“ vytváříme pod vlivem svého okolí. Proto v plánovaných diskusích nebyl učitel vůdcem, ale pomocníkem. Dále jsme se snažily nevměšovat do diskusí vlastní preference.

Naší třetí premisou bylo rozhodnutí zachovat otevřenou výměnu informací a názorů. Požádat žáky, aby se kriticky vyjádřili o umělcích, jejichž hudba se jim líbí, je do určité míry riskantní. Pečlivě jsme proto pro svou práci vybíraly jak umělce, které žáci uznávají, tak ty, o kterých jsme věděly, že je žáci nemají rádi. Protože víme, že děti často říkají učitelům to, co si myslí, že chtějí slyšet, zdůraznily jsme žákům, že tentokrát neexistuje nic konkrétního, co chceme slyšet. Řekly jsme jim, že doufáme, že nám sdělí své skutečné názory.

Plánování hodin

Aby aktivity našich hodin odpovídaly kurikulu daného amerického státu, prošly jsme si Michiganské standardy pro anglickou literaturu a vybraly jsme pět bodů, které bychom mohly použít v hodinách kritické mediální gramotnosti. Popis kritické gramotnosti nám pomohl vytvořit další dva cíle, které možná ještě lépe odpovídaly tomu, čeho jsme chtěly dosáhnout. Vytvořily jsme seznam následujících indikátorů kritického myšlení.

  1. Žáci nacházejí v literárních a jiných textech různé příklady zkreslování a stereotypů. Nacházené příklady se týkají rasy, kultury, pohlaví, věku, třídy, náboženství a různých handicapů. (Michiganské ministerstvo školství, 2000)
  2. Žáci na základě syntézy obsahu několika textů reprezentujících různé perspektivy formulují principy a generalizace. (Michiganské ministerstvo školství, 2000)
  3. Žáci analyzují témata a ústřední myšlenky literárních a jiných textů a vztahují je ke svým životům. (Michiganské ministerstvo školství, 2000)
  4. Žáci pro sebe na základě estetických kvalit vytvářejí kritické standardy a jejich pomocí vysvětlují své preference při čtení, psaní, mluvení, poslechu, sledování filmů, televize atp. a při svém vyjadřování. (Michiganské ministerstvo školství, 2000)
  5. Žáci si při studiu textů kladou otázky typu: „Jak se mě tento text snaží ovlivnit?“ (Luke & Freebody, 1997)
  6. Žáci reflektují nevhodná stanoviska. (Lewisen, Leland & Harste, 2000)

Začaly jsme zjišťováním hudebních preferencí žáků sedmé třídy paní učitelky Maysam Baydounové (viz tabulka 1). Analýza výsledků průzkumu ukázala, že vkus dvanácti- a třináctiletých žáků není jednotný. Žánrové preference dětí se pohybovaly od popu (Britney Spears, Pink, Jennifer Lopez, Destiny's Child, *NSYNC) k alternativě (Linkin Park) a rappu (Nelly). V zájmu porovnávání hodnot vyjádřených v textech a image umělců jsme se rozhodly zahrnout do našeho projektu všechny tyto zpěváky. Pokud by se naše hodiny odehrávaly na jiném místě nebo v jiném roce, mohly bychom ve třídě pracovat s jinými umělci nebo jiným druhem hudby. Důležité je uvědomit si, že média v různých částech světa poskytují učitelům materiál, který lze využít k tomu, aby studentům pomáhali objevovat jejich vlastní hodnoty a hodnoty obecně uznávané v jejich kultuře.

Tabulka 1: Průzkum hudebních preferencí

Jméno ______________________________

Napiš jména tří svých nejoblíbenějších zpěváků nebo skupin a vysvětli, proč je máš rád/a:

  1. zpěvák/skupina
    Tohoto zpěváka/skupinu mám rád/a, protože…
  2. zpěvák/skupina
    Tohoto zpěváka/skupinu mám rád/a, protože…
  3. zpěvák/skupina
    Tohoto zpěváka/skupinu mám rád/a, protože…

Napiš jména tří svých nejneoblíbenějších zpěváků nebo skupin a vysvětli, proč je nemáš rád/a:

  1. zpěvák/skupina
    Tohoto zpěváka/skupinu NEmám rád/a, protože…
  2. zpěvák/skupina
    Tohoto zpěváka/skupinu NEmám rád/a, protože…
  3. zpěvák/skupina
    Tohoto zpěváka/skupinu NEmám rád/a, protože…

Daly jsme studentům příležitost, aby měli při kritickém hodnocení těchto umělců na zřeteli vlastní hodnotový systém. Požádaly jsme je, aby a) srovnali texty písní s image jejich protagonistů; b) identifikovali hodnoty, které texty písní a image jejich protagonistů šíří, a aby c) porovnali hodnoty, které sami vyznávají s hodnotami propagovanými v textech písní a prostřednictvím umělcova image, nebo aby se zamysleli nad tím, jaký vliv mají tito umělci na mladé lidi. Protože jsme učitelkami, měly jsme ještě další, stejně důležitý cíl: chtěly jsme dát žákům příležitost k argumentačnímu psaní.

První a druhý den

Představení tématu, poslech, sledování prezentací, zápis do sešitu

Maysam Baydounová oznámila žákům, že budou diskutovat a psát o některých hudebnících, které uváděli v hudebním průzkumu. Požádala žáky, aby se snažili otevřeně vyjadřovat své názory, a řekla jim, že po této části projektu bude následovat psaní eseje. Během prvního dne zhlédli žáci „powerpointové“ prezentace Britney Spears, Destiny's Child, Jennifer Lopez a Pink (všechny materiály byly staženy z internetu). Poslechli si také některé písně a přečetli si příslušné písňové texty. Poté žáky vyzvala, aby si do svých sešitů zapsali odpovědi na následující otázky:

1. Se kterou hudební celebritou bys chtěl/a strávit den? Proč?

2. Napiš alespoň tři otázky, které bys chtěl/a této celebritě položit.

3. Která celebrita nejlépe ztělesňuje hodnoty, které uznáváš? Proč?

4. Vyjmenuj tři vlastnosti této osobnosti, se kterými se ztotožňuješ.

5. Se kterými vlastnostmi této osobnosti se neztotožňuješ? Proč?

6. Vyjmenuj tři vlastnosti, ve kterých jsi úplně jiný než tato osobnost.

7. Můžeš ze svých odpovědí vyvodit nějaký závěr o hodnotách, kterých si ceníš u ostatních lidí. Jaký?

8. Jaký závěr můžeš na základě předchozích odpovědí vyvodit o hodnotách, kterých si vážíš sám na sobě?

Postup, který jsme použily při práci se zpěvačkami, jsme opakovaly i při práci se zpěváky (*NSYNC, Linkin Park a Nelly).

Třetí den

Diskuse celé třídy

Při diskusi celé třídy, která následovala po zápisu do sešitu, se žáci zaměřili na srovnání jednotlivých umělců a poselství jejich písňových textů. Dále se zabývali otázkou, zda jsou tyto celebrity dobrými vzory pro ostatní. Při diskusi jsem asistovala já a Maysam Baydounová si mohla dělat poznámky a diskusi v klidu reflektovat: díky této práci jsem získala lepší přehled o vnímání studentů a o jejich schopnosti kriticky nahlížet média. U Pink a Britney Spears žáci zdůrazňovali, že je pro ně velmi důležité vědět, jestli si umělec sám píše texty k písním, které zpívá. Žáci věří, že umělci, kteří si texty píší sami, jsou důvěryhodnější, a že umělcům, kteří si nechávají texty psát někým jiným, na poselství jejich písní příliš nezáleží. Žáci opakovaně vyjadřovali svůj obdiv k osobitosti zpěvačky Pink. Naopak kritizovali Britney Spears za častou změnu jejího image. Britney má image neviňátka v písni „Sometimes I Run“ (Někdy utíkám), ale v písni „I'm a Slave for You“ (Budu ti otrokem) si nasazuje tvář ošklivé holky.

Jeden žák poznamenal: „O Britney se říká, že je pořád ještě panna, ale já tomu nevěřím právě kvůli její image.“ Tento názor podnítil ostatní žáky k poznámkám typu: „Co je to za pannu, která zpívá ‚Budu ti otrokem‘ nebo ‚Vraž mi ještě jednu, baby‘ (Hit me, baby, one more time)?“ Žáci si všímali také toho, jaké strategie zpěvačky používají k upoutání pozornosti. Britney Spears popsali jako „provokativní“. Podle jejich názoru tato zpěvačka přitahuje pozornost malých holek a kluků svého věku. Pink je podle nich „skutečným“ typem člověka, s nímž se dívky mohou ztotožnit. Žáci nabízeli několik vysvětlení toho, proč Pink nazpívala píseň o tom, že nenávidí sama sebe. Mezi nabízenými vysvětleními se objevila následující: a) byl to prostě jen dobrý námět písně; b) možná zná někoho, kdo má podobné pocity; c) Pink v této písni popisuje to, jak se k ní chová její okolí; d) možná tuto píseň nazpívala jen proto, aby vyhrála nějakou cenu a vydělala peníze. Jedna žačka řekla, že obdivuje Jennifer Lopez, protože se tato zpěvačka vdala z lásky. Jiná dívka jí na to ale řekla: „Jak víš, že to není jenom písnička?“

Požádaly jsme žáky, aby se při psaní svých esejí zamysleli nad různými názory a poznámkami, které se objevily během diskuse. Během výzkumu jsme míru zapojení kritického myšlení u žáků posuzovali na základě šesti výše zmíněných kritérií.

Tabulka 2: Témata esejí

Pročtěte si následující otázky. Vyberte si jednu z nich a odpovězte na ni v eseji o rozsahu pěti odstavců. Vzpomeňte si na podněty, které se objevily během třídní diskuse, a na poznámky, které jste si zapsali do svých sešitů, a vyberte si otázku, která vám nejvíce vyhovuje.

  1. Srovnej Pink, Britney Spears a Destiny's Child (všechny tři zpěvačky/skupiny, nebo jen dvě z nich). Zamysli se nad jejich image, texty jejich písní a nad vším dalším, co o nich víš. Napiš, v čem jsou si podobné a v čem se liší.
  2. Srovnej Linkin Park, *NSYNC a Nellyho (všechny tři zpěváky/skupiny, nebo jen dva z nich). Zamysli se nad jejich image, texty jejich písní a nad vším dalším, co o nich víš. Napiš, v čem jsou si podobní a v čem se liší.
  3. Která z těchto zpěvaček/skupin je lepším vzorem pro ostatní: Pink, Britney Spears nebo Destiny's Child? Proč si to myslíš? Podlož svůj názor odkazy na jejich image, písňové texty nebo na cokoli dalšího, co o nich víš.
  4. Který z těchto zpěváků/skupin je lepším vzorem pro ostatní: Linkin Park, *NSYNC nebo Nelly? Proč si to myslíš? Podlož svůj názor odkazy na jejich image, písňové texty nebo na cokoli dalšího, co o nich víš.
  5. Se kterou celebritou/celebritami se ztotožňuješ? V čem konkrétně se s nimi ztotožňuješ? Uveď konkrétní příklady jejich image a písňových textů k podpoře svých argumentů.
  6. Zamysli se nad stěžejními hodnotami: poctivostí, úctou k sobě a k druhým, odpovědností a upřímností. Která z celebrit reprezentuje některou (jednu či více) z těchto hodnot? Podlož svůj názor informacemi o dané celebritě včetně odkazů na jejich image, písňové texty nebo na cokoli dalšího, co o nich víš.

Myslí kriticky?

Další součástí našeho článku jsou ukázky esejí několika žáků. V těchto pracích lze vysledovat jeden či více výše zmíněných indikátorů, které jsme si předem stanovily pro sledování kritického myšlení. Všechna jména žáků byla změněna.

Čtenáře tohoto článku, kteří neznají zmiňované umělce a chtěli by lépe porozumět argumentům žáků, odkazujeme na příslušné webové stránky. Chceme ale zdůraznit, že mnohem důležitější než osobnosti umělců je v našem případě kritická diskuse, kterou evokovali.

Fatima ( téma č. 3 )

Poselství písně „I'm a Slave for You“ od Britney Spears je podle mého názoru velmi špatné, protože ženy by neměly být otroky mužů. Navíc se Britney začíná oblékat dost nevhodně. Například když se na jevišti ukáže v roztrhaných šatech a většina jejího těla je vidět. Problém je v tom, že někteří mladí lidé se začínají oblékat jako ona… Destiny's Child jsou nejlepším vzorem pro mladé dívky, protože většina jejich písní je o tom, jak jsou ženy silné. Například v jejich písni „Survivor“ (Přeživší) se říká, že ženy si vystačí samy. Myslím si, že Pink je špatným vzorem, protože na všech fotkách a v televizi vypadá vždy deprimovaně. Podle mého názoru je špatným vzorem také proto, že se – stejně jako Britney Spears – nevhodně obléká. Například na jedné fotce ukazuje pupík a to v mé kultuře dívky dělat nesmějí. Je špatným vzorem také proto, že na některých fotkách ukazuje svou nenávist tím, že si trhá šaty. Podle mého názoru je Pink špatný vzor a špatná zpěvačka.

Komentář: Fatima odmítla stereotyp, který říká, že ženy jsou podřízené mužům (indikátor č. 1). Provedla syntézu obsahu tří písní a tří image a na základě této syntézy vytvořila generalizace (indikátor č. 2). Vztáhla různé aspekty těchto písní a image ke svému vlastnímu životu a k hodnotám, které vyznává. Vytvořila si vlastní kritická kritéria pro posouzení toho, kdo je špatným vzorem (indikátor č. 4), a dále si uvědomila rozporuplná poselství písní těchto zpěvaček (indikátor č. 6).

Sahar ( téma č. 5 )

Ve své písni „Don't Let Me Get Me“ (Nenech mě padnout) zpívá Pink o tom, že se cítí příšerně a že někdy nemůže vystát sama sebe a svůj život. Podobně se skoro pořád cítím i já. Pink je jedinečná a já si myslím, že i já jsem jedinečná. Britney Spears mě oslovuje svou písní „I'm not a Girl, not Yet a Woman“ (Už nejsem malá holka, ale ještě nejsem ani žena). Někdy cítím, že už jsem žena, ale stále se chovám jako dívka. Jennifer Lopez mi přijde jako žena, která hledá muže, s nímž se bude cítit dobře. Nehledá někoho, kdo má hodně peněz. Já bych si raději vybrala muže, který by se o mě staral, než někoho, kdo by mi všechno koupil.

Komentář: V tomto úryvku můžeme najít indikátor č. 3 – Sahar velmi podrobně popisuje paralely mezi písněmi a projevem jednotlivých zpěvaček a svým osobním životem.

Kathy ( téma č. 4 )

Pink se zjevně nestará o to, co si o ní lidé myslí. Proto jí mnoho mladých lidí obdivuje a snaží se ji napodobit. Pink se svými písněmi snaží vyjádřit své skutečné pocity. I když možná nemyslí vážně úplně všechno, co říká, dává do svých písní hodně vášně, aby vypadaly skutečně. Například v písni „Don't Let Me Get Me“ zpívá: „Jsem největší nepřítel sama sebe, je špatný, když sám sebe štveš… je to k vzteku… už se nechci mít ráda, chci bejt někdo jinej.“ Podle mého názoru neodpovídá tento text skutečnosti. Pink pravděpodobně má svůj život ráda, protože je slavná a podobně. Spíš se snaží, aby se v této písni našli jiní lidé, když je jim bídně nebo když jsou zklamaní sami sebou. Lidé získají první dojem o populárních osobnostech z jejich image. Mohou získat představu o tom, jaký ten člověk je už jenom z toho, jak se ten člověk tváří. Image může prozradit, jaký člověk je, ale může také mást. Například když má Britney Spears ve svém novém klipu k písničce „I'm a Slave for You“ na sobě jen podprsenku a přiléhavé džíny, mohli by si lidé myslet, že je drzá, ale ve skutečnosti může být ve svém normálním životě velmi milá a možná vůbec neusiluje o image drzé holky. Pink ve svých písničkách zpívá o tom, jak nenávidí sama sebe a jak se cítí osamělá v okamžicích, kdy jí nikdo nerozumí. I já se někdy cítím podobně jako ona, když zpívá: „…každej den vedu válku se zrcadlem, nesnesu toho člověka, kterej na mě zírá.“ Pink možná nemyslí úplně vážně to, co říká, ale někdy znamená hodně už jenom to, že slyšíte, že se někdo cítí podobně jako vy.

Komentář: V práci této žačky můžeme najít indikátor č. 1 – Kathy říká, že některé zpěvačky svou provokativní image jen hrají, aby daly publiku to, co chce. Ve svém srovnání Britney Spears a Pink splňuje indikátor č. 2. Ztotožňuje se s texty Pink, což odpovídá indikátoru č. 3. Indikátor č. 5 můžeme jasně vypozorovat v místě, v němž Kathy popisuje, jak zpěvačky hrají takové role, které od nich publikum očekává. Indikátor č. 6 můžeme najít v té části eseje, ve které Kathy porovnává image Britney a Pink.

Carl ( téma č. 4 )

Mnoho dnešních umělců kšeftuje s hodnotami jen proto, aby prodali více svých nahrávek. Ačkoli místo sprostých slov slyšíme v rádiu jen pípnutí, dokážeme si domyslet, o čem je řeč. Nejenže není třeba používat oplzlých slov, není nutné ani zpívat o užívání drog. Nelly zpívá o fetování v mnoha svých písních. Toto je jeden z příkladů: „Zapal si to, dej si čouda, a teď mi to podej…“ Když posloucháte Nellyho, uslyšíte takových vět spoustu. Nevhodně působí také to, jak Nelly ve svých písních mluví o ženách. Nelly ženám říká štětky a k…vy. Nejenže je nazývá těmito jmény, ale říká o nich také, že jsou dobré jen na sex. Já bych si jako vzor vybral Linkin Park. Jejich písně nikoho neurážejí.

Komentář: Carl popsal mužské stereotypy, které šíří muži zpěváci, v tomto případě rapper a zástupce alternativní scény (indikátor č. 1). Vytvořil si vlastní kritéria pro posouzení toho, kdo je dobrým vzorem (indikátor č. 4). Dále si všiml rozdílných stanovisek, která zastávají Nelly a Linkin Park (indikátor č. 6).

Patty ( téma č.1 )

Populární zpěváci jsou dnes nejvlivnějšími celebritami. Mnoho lidí poslouchá jejich písně, sleduje jejich klipy a chodí na jejich koncerty. Jejich oblečení (Britney Spears a Destiny's Child) je často velmi odvážné a vulgární. Není to oblečení, které by bylo určené k normálnímu nošení. Fanouškům Pink se také líbí, že se mohou najít v písních, jako je „Don't Let Me Get Me“. Tato písnička je o člověku, který se úporně snaží přijmout sám sebe takového, jaký je. Když ale člověk pořádně poslouchá to, co se snaží tato písnička říct, možná získá nový náhled na to, čí hudbu to vlastně poslouchá. Pink se snaží svou hudbou říct svým fanouškům, že je správné, když je člověk jiný. To, jak Pink tančí, není tak provokativní a nevhodné, jak je tomu někdy v případě Britney Spears a Destiny's Child. Její taneční pohyby jsou úplně normální a jsou podobné tomu, co můžete vidět v každém běžném klubu. Myslím, že Britney Spears a Destiny's Child by si měly více uvědomit, že jsou vzorem pro mladé lidi.

Komentář: Patty si všímá sexismu vyjadřovaného tanečními pohyby a oblečením Britney Spears a Destiny's Child (indikátor č. 1). Provedl syntézu informací o všech diskutovaných zpěvačkách a vytvořil generalizaci, která říká, že Pink je nejvhodnějším vzorem (indikátor č. 2). Indikátor č. 6 můžeme vidět v té části Pattiny eseje, v níž si všímá rozdílných poselství Pink a Britney.

Jason ( téma č. 5 )

Lidé na základní škole dělají velký rozruch kolem toho, kdo s kým chodí, jestli máte holku anebo kluka, nebo ne. Takzvaně se „hádají“ kvůli hloupostem a myslí si, že když mají holku, jsou fakt skvělí. Když se „rozejdou“, nikoho to nezajímá. To mi připomíná písničku Linkin Park „In the End“ (Nakonec), protože tak, jak říkají: „Nakonec už na tom vůbec nezáleží.“ Na fotkách vypadají děsivě a hrůzostrašně, ale v podstatě jsou stejní jako každý druhý člověk.

Komentář: Jason jasně dokázal najít styčné body mezi písňovými texty a svým vlastním životem a děním kolem sebe (indikátor č. 3). Použil také své vlastní kritické standardy, když si vybral Linkin Park za svou nejoblíbenější kapelu (indikátor č. 4). Do určité míry také reflektoval rozdíly mezi vykonstruovanou image Linkin Park a jejich „skutečnými“ osobnostmi.

Závěr

Byly jsme rády, že se nám potvrdilo naše přesvědčení, že dnešní děti nejsou slepými konzumenty populární hudby. Velmi nás povzbudil způsob, jakým žáci otevřeně hovořili o tom, co se jim na zpěvácích líbí a nelíbí. Ačkoliv občas žáci vyjadřovali silný odpor k některým z oblíbenců svých spolužáků, byli diskutující tolerantní k názorům ostatních. Schopnost poslouchat a tolerovat názory, které jsou v rozporu s mými vlastními – to samo o sobě je základním rysem kritického myšlení. Pracovaly jsme s dětmi, které jsou ve věku, v němž – jak si většina lidí myslí – mladí odmítají hodnoty svých rodičů a budují si vlastní novou identitu. Byly jsme proto překvapeny, do jaké míry vykazovali žáci zvnitřnění hodnot svých rodičů ve svém rozhodování, jestli jsou umělci dobrými, či špatnými vzory pro ostatní. Jedna žačka ve své eseji zmínila televizní pořad pro dospělé 20/20 , v němž se hovořilo o Britney Spears a několika dalších umělcích. Když se snažila podpořit svou tezi, že Britney není dobrým vzorem pro ostatní, použila názory dospělých (většinou rodičů), které v pořadu zazněly. Zajímavé bylo zjištění, že děti uznávají vysílání pro dospělé více než vysílání určené pro teenagery.

Věříme, že opravdu můžeme použít populární média k podpoře kritického myšlení a aktivního učení. Žáci, kteří se zúčastnili našeho projektu, umějí přemýšlet o médiích, do jejichž dosahu se dostávají. Entuziasmus, s jakým diskutovali a psali o vybraných zpěvácích, ukazuje, že se vyplatí přenést skutečný život do kurikula, a to nejen kvůli tomu, abychom studenty zapojili do diskuse, ale také proto, abychom jim umožnili kriticky přemýšlet o médiích, která je obklopují.

Nancy L. Douglasová je druhou profesorkou čtení a literatury na Michiganské univerzitě v Dearbornu v USA.

Lydia H. Falková učí na katedře angličtiny na Ford Community College v Dearbornu v Michiganu v USA.

Maysam H. Baydounová je učitelkou sedmé třídy. Učí literaturu na Tout Middle School v Dearbornu v Michiganu v USA.

Převzato z časopisu Thinking Classroom/Peremena č. 1, roč. 4., 2003

Přeložila Tereza Foltýnová

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2335 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz