Odpusť, klasiku!

Martina Procházková

V letošním roce jsem se shodou několika okolností stala kromě učitelky němčiny a informatiky také učitelkou hudební výchovy. Ne proto, že bych měla hudební vzdělání – mé teoretické znalosti se omezují na stupnici durovou a mollovou, noty celé a půlové a xylofon jsem viděla poprvé v životě při přebírání kabinetu hudební výchovy –, ale proto, že hrou na kytaru provázím některé školní akce. Vzpomněla jsem si na svou maminku, která, ač sama v životě nestála na lyžích, naučila mne i sestru lyžovat, a předstoupila jsem odvážně před děti.

Když už jim nedokážu vysvětlit rozdíl mezi kvintou a oktávou, rozhodla jsem se předat jim alespoň trochu hudebního nadšení. Ne vždy se mi vedlo, ale mezi světlé okamžiky řadím provozování afrického obětního tance v šestkách a nárůst kytarových nadšenců v sedmičkách. Jenomže osnovy jsou osnovy a v osmé třídě mi předepisují, abych s dětmi probrala dějiny hudby od pravěku až po současnost.

Kámen úrazu nastal, když jsme došli ke klasikům. Vážné hudbě se musí umět naslouchat. Sama si moc dobře pamatuji, jak jsem v osmé třídě vnímala učitelku hudby asi jako Marťana. To proto, že nám pouštěla Bacha, Dvořáka nebo Čajkovského. A proto, zkusila jsem to jinak: Odpusť, klasiku!

Mediální hvězda Franz Joseph Haydn

brainstorming ve dvojicích (5 min.)
Jací lidé podle vás skládají nebo skládali vážnou hudbu? Charakterizujte je pěti slovy.

diskuse, společná charakteristika, zápis na tabuli (5 min.)
Ačkoli jsem měla ve třídě dvanáct různých dvojic, prakticky všechny uvedly totéž: Nudní, staří, mrtví, jednou nohou na smrtelné posteli, s parukou… atd.

opět brainstorming ve dvojicích (5 min.)
Kdybyste měli pěti slovy vyjádřit, jaká je vážná hudba, kterých pět slov byste vybrali?

znovu diskuse a společný zápis (5 min.)
S Vanessou Mae to jde. Taková nuda, že bych umřel. Nudný, smutný, těžký, nudný a… nudný. Nedá se to poslouchat. Děsný.

Všechny práce dětí jsem si schovala. Po čase jim dám stejné otázky znovu. Uvidíme.

Ani takové formáty jako Beethoven a Mozart nemohou soupeřit s idoly, jako jsou Eminem, Gorillaz, Britney Spears a Las Ketchup. Děti si neberou od svých oblíbených zpěváků jen jejich hity, ale také styl oblečení. Zbožňují drby o svých miláčcích a znají jejich život lépe než zpěváci sami. Z textů si berou návod k životnímu stylu. Děti zbožňují živé lidi. Najít vztah k někomu, kdo jen visí na nástěnce, je pro ně těžké.

Začala jsem tedy sbírat drby. A ze všech možných pramenů jsem nakonec našla jeden, který dokonale splňoval mé představy. Internetová stránka pro učitele hudební výchovy – začátečníky: www.webpark.cz/hudebninauka .

minipřednáška (10 min.)
Pomocí zajímavých momentů z Haydnova života, které by se hodily spíš do bulvárních plátků, jsem dětem vykreslila obrázek živého člověka. Držela jsem se při tom zhruba těchto bodů:

Každý bod děti řádně okomentovaly a Haydnův seznam povinností trefně přirovnaly k vnitřnímu řádu školy.

Minipřednášku jsme zakončili poslechem hudební ukázky S úderem kotlů . Protože děti už věděly, že Haydn psal na zakázku, nechala jsem je po půl minutě poslechu tipnout, k jaké příležitosti Haydn skladbu napsal.

Je to tak klidný, že bych u toho usnul. Takže to psal asi jako ukolébavku, nebo něco na dobrou noc.

Mohli u toho obědvat.

Tohle bych dokázal poslouchat, když se přecpu a chce se mi spát.

Nakonec se všichni shodli, že je to jasná taffel musik , a v souladu se svými tipy poklimbávali a zívali. A pak to přišlo. S nečekanými údery kotlů se dostavil překvapivý hudební zážitek a živé reakce „publika“ ochotného pak spolupracovat na dalším zadání.

zápis do sešitů spojený s výpisky (15 min.)
Rozdala jsem dětem texty stažené z internetu. Společně jsme dali dohromady zápis. Vytvořili jsme dva obrazy pana Haydna. Nejprve jsme vypsali to, co se očekává, že člověk bude znát. V kterém století žil, která díla zkomponoval, že učil Beethovena a podobně. Druhou část si děti užily. Vybíraly z textu kousky, které si zapamatovat chtěly. Každý si mohl vybrat pět pro něj nejzajímavějších věcí.

Ke konci hodiny byl z Haydna pro 8.B trochu smolař, trochu průserář , ale hlavně živý člověk se smyslem pro humor. Děti ten anonymní obličej z nástěnky adoptovaly. Některé alespoň na chvíli, jiné možná…

Jak se na sbližování mládeže s vážnou hudbou dívá Magdalena Kožená?

V rozhovoru v Nedělních LN 15. února 2003 (Jsem velká vlastenka) odpověděla na otázku LN: Jaký je podle vás nejlepší způsob, jak lidi nalákat na koncert vážné hudby? slovy: „Jakékoli míchání žánrů ve jménu popularizace klasické hudby znamená její znetvoření. V gramofonových firmách teď letí trend fotit umělce s křížem na krku, v kůži a podobně, ale to považuji za nesmysl. Aby nedošlo k omylu: nevyhýbám se tomu, být moderní, a nehodlám nosit krinolínu jen proto, že zpívám klasiku. Ale chci vystupovat jako normální člověk, abych přesvědčila, že zpívat klasiku není žádná úchylka. Občas dostávám hezké dopisy od mladých lidí, kteří vážnou hudbu nikdy neposlouchali, ale poslechli si moje CD a začali se o tuto hudbu zajímat. A desku si koupili třeba poté, co si přečetli rozhovor a připadalo jim, že jsem podobná jako oni.“

Autorka je učitelka ZŠ v Mostě.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2335 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz