Lauderovy školy při Židovské obci Praha

Gur Arje a Or Chadaš

Školy poskytují vzdělání v duchu židovských kulturních hodnot a tradic pro rodiny se zájmem o výchovu v duchu židovství. Učební plán vychází z plánu ZŠ s rozšířeným vyučováním jazyků (Gur Arje). Gymnázium (Or Chadaš) je všeobecné, čtyřleté. Kromě běžných předmětů se jako povinný předmět vyučuje hebrejština a judaismus; angličtina od 3. třídy. Školy budujeme jako otevřené a tolerantní prostředí přístupné každému, kdo vyhledává výchovu v duchu obecně platných humanistických ideálů. Školy zajišťují košer stravu, slaví židovské svátky.

Třídy mají maximálně dvacet žáků. Pro nejmenší děti bydlící ve větší vzdálenosti od školy je zajištěn ranní svoz mikrobusy. Budova školy je po celkové rekonstrukci (s bezbariérovým přístupem), učebny jsou nadstandardně vybaveny, počítačová laboratoř s dvaceti stanicemi má připojení na internet.

z letáku rodičům

Nejenže jsem netušila, že se taková škola v Praze nachází, ale ani jsem nevěděla, že existuje tolik dětí, které mají tak blízko k židovství. Nadprůměrné materiální vybavení školy, počet dětí ve třídách i přístup k nim byl jak z učebnic nových alternativních přístupů.

Když jsem odcházela, byla jsem však velmi smutná. Příčinou bylo, že jsem se setkala se školou, která splňovala mé představy o budoucí škole, ale zároveň připomněla, že tomu tak není všude. Škoda jen, že tuto školu nemohou navštěvovat všechny děti.

Z reflexí studentů učitelství 1. stupně na PedF UK po návštěvě Lauderovy ZŠ, 4. prosince 2002

Musím přiznat, že rituál zapalování chanukie na mne působil velmi obřadným, netradičním, výsostným dojmem, jenž ve mně vyvolával až zvláštní mrazení po těle. Obzvláště se mi líbilo, že se obřadu účastnily děti všech tříd, tedy i ty adolescentní, u kterých jsem předpokládala určitou dávku ostychu, stydlivosti, průpovídek atd., a to zejména pak při společném zpěvu. Unikátně a tradičně rovněž působily nepatrné pokrývky hlavy, které ještě umocňovaly slavnostní atmosféru okamžiku. Celkově na mne působila škola velmi zvláštním dojmem, dojmem určité komunity, propojenosti vírou a jejími tradicemi i rituály.

Z reflexí studentů učitelství 1. stupně na PedF UK po návštěvě Lauderovy ZŠ, 4. prosince 2002

Chanuka židovská osmidenní slavnost na památku vítězství Makabejských nad Římany a znovuvysvěcení jeruzalémského chrámu (chanu = utábořeni k boji, a ka = číslovka 25 – tedy 25. den měsíce – v chrámu zůstalo košer oleje jen na jeden den, ale zázrakem svítil 8 dní, než se někdo dostavil s jiným čistým olejem; tak se pálí 8 dní svíčky v chanukii)

Do Izraele

Teplá květnová noc po šábesu. Studenti pražského gymnázia Or Chadaš nedočkavě postávali v odletové hale. V Ruzyni stávkovali piloti. V Tel Avivu stávkovali letištní vykladači zavazadel. Ještě ke všemu. Rodiče opouštějící letiště (a své děti) potlačovali obavy. Tvářili jsme se, že je to stejné jako odevzdat potomky do rukou oddílových vedoucích na břehu jihočeského rybníka. První ranní zpráva následující neděle: po několika dnech klidu dva sebevražedné atentáty v Jeruzalémě. Kde jsou naše děti?! Ohleduplně rozeslaly es em es: mají se dobře, jsou v kibucu. SMS řídce chodily po celé dva týdny. Před přespříštím šábesem nám Šmíl opálené děti vrátil. V tu chvíli jsem uvěřila, že je dobře, že moje dítě vidělo Izrael. Fotek má plné album. Nevěřícně si prohlížím chlapíka se samopalem postávajícího ve skupince našich dětí. Samopal mu nevisí přes rameno, ležérně oblečený muž ho drží v ruce. Dost nezaujatě. Ále, to nic, to byl náš ochranka. Ostraha a nákladné kamerové systémy ve škole v Praze mě uklidňují. Střelné zbraně doprovázející děti na výletě po Izraeli mě ještě dodatečně rozrušily. Jsem zodpovědná matka? Na jiné fotce hlava na hlavě – lidé tančí nedaleko Zdi nářků s izraelskými vlajkami v rukou – Jom Jerušalaim. Spolkla jsem otázku, jestli je rozumné stát se v Jeruzalémě součástí davu.

S úlevou prohlížím fotky dětí uprostřed rajské přírody nebo mezi ospalými, sluncem rozpálenými pamětihodnostmi mimo hlavní centra. Poušť a beduíni. Černé moře. Vodopády padající z vysokých skal souvisle porostlých fialkovými kvítky. Táborák v kibucu. Zpěvy, hry, tance. Tisíce let historie a zaslíbení. Hledání. Nalézání.

matka studentky Or Chadaš

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2335 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz