Třídnická hodina – Tvorba pravidel pro práci a komunikaci

Anna Fejglová

Ve škole samozřejmě máme školní řád, ale v mé třídě – kvintě – se naléhavě objevuje potřeba vytvořit si vlastní pravidla. V novém školním roce se ke starým potížím (spory a nevraživost mezi skupinkami, posměšky, neporozumění, několik žáků má horší studijní výsledky, neutuchající temperament převážně chlapecké třídy) připojuje poznání, že některé děti se ve třídě opravdu necítí dobře.

Tak vzniká nutnost kromě rozhovorů s třídou, s jednotlivci, kromě zásahů a řešení vzniklých situací udělat ještě cosi, čím by se děti musely důkladně zabývat. Ale jak to udělat, jak to propojit s výukou, když učím cizí jazyk ve třídě rozdělené do dvou skupin. Pozvat si je mimo rozvrh by vyvolalo akorát vnitřní odpor a zápornou motivaci.

Naštěstí se ve škole musí občas suplovat. Mám jasný cíl: přimět velmi nadané žáky (16 až 17 let) mnohdy výrazné a svérázné osobnosti –, aby se zabývali vzájemnými vztahy, aby formulovali vlastní myšlenky a sestavili si pro sebe závazná psaná pravidla.

Přitom bych nerada, aby hned prokoukli, že je chci „zase“ vychovávat.

1. hodina

V suplované matematice „…nebude němčina, ale ještě něco horšího“.

1. úkol: Co tě napadne, když se řekne „práce ve škole“? Žáci píší 3 minuty, potom svůj text čtou sousedovi v lavici.

2. úkol: Napiš přídavná jména, která bys spojil/a se slovem „pravidla“. Pracují 2–3 minuty, několik žáků dobrovolně přečte své poznámky.

3. úkol: Jaká pravidla by sis představoval/a pro práci a komunikaci v pracovní skupině (= ve třídě)? Vysvětlení, co je volné psaní, vzbudí pozdvižení, ale žáci 5 minut píší.

Zatím všichni pracovali hlavně individuálně a v lavicích, zdá se však, že jsou už zaujati a zvědaví, co ještě přijde. Nyní jsou požádáni, aby se prošli po třídě a přečetli svůj text alespoň 2 spolužákům – ne však svým sousedům. Poté doporučí k přečtení nahlas dva pozoruhodné texty.

4. úkol (pro skupiny o 4 lidech): Napište pravidla, jež byste ne/chtěli, která by ne/podporovala práci a komunikaci. Domnívala jsem se, že výstupy ze skupin poslouží jako podklady pro sepsání pravidel, ale na závěr hodiny, kterou jsem vnímala jako velmi tvořivou, se žáci vyslovili proti cíli mého snažení, respektive jim to bylo jedno.

Výstupy jsem zpracovala na velký arch. Jedna skupina se projevila nevhodnými a vulgárními výroky, patrně v domnění, že se materiály nebudou vybírat (viz odlišné písmo):

důvěra, tolerance a prostor pro vyjádření, nevnucovat své názory

společné zájmy a zážitky, sympatie

prostředí, dobrá atmosféra, normy chování , právo používat vulgární výrazy , odpovědnost

nevysmívat se, nevyvyšovat se, doplňovat se podle schopností

neprovokovat, nerušit

aktivita, zájem, určitý žák musí pracovat rychle a psát čitelně, aby ostatní mohli opisovat , právo nezúčastnit se

respektovat obsah, cíle a formy práce určované vyučujícím (můj návrh)

2. hodina

Žáci čtou arch, přičemž pozoruji změny v obličejích –autoři provokujících výroků rudnou a ostatní zaraženě a pobouřeně reagují na očekávaných místech: „Co to má znamenat, kdo to napsal?“ – „Přistupovala jsem k vašim záznamům zcela vážně.“

Žáci odmítli označené výroky, upravili právo nezúčastnit se, jen jsou-li závažné důvody. Zabývali jsme se mým návrhem respektovat výuku…

Následoval sběr argumentů pro a proti „mít psaná třídní pravidla“. Nejdříve individuální přemýšlení, každý žák měl pro sebe formulovat písemně oba druhy argumentů; poté jsme je zapisovali na tabuli.

Příklady proti: jsou to obecně platné normy chování; každý ví, jak se má chovat; stejně to nebudou někteří dodržovat…

Příklady pro: jsou na očích; usnadní organizaci práci; stačí rukou ukázat na příslušné pravidlo…

Na mou otázku: „Takže mít psaná pravidla?“ zazní třídou mnohohlasé ANO , přikývnutí a zvonek na přestávku.

V poslední fázi jsme se snažili ve skupinách o zestručnění a určení definitivního znění.

Někteří kolegové se zájmem vyslechli průběh hodin a mnozí se už také na pravidla visící na čelném místě ve svých hodinách odvolali.

Možná si vícero skeptiků ve třídě myslí totéž co jeden hoch, jenž mi později řekl: „…stejně to moc nepomůže.“ Zatím uplynula příliš krátká doba, abych mohla uvést prokazatelné pokroky, zejména v problémech naznačených na začátku. Zatím stačí pokynout rukou na příslušné místo pravidel. Jsem však přesvědčena, že uvědomělé ztotožnění se s probíranými myšlenkami je jedním ze způsobů, jak si opravdu osvojit nezbytné sociální dovednosti. Smíříme-li se s tím, že výchova je dlouhodobý proces malých kroků.

Autorka je učitelka na osmiletém gymnáziu.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2336 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz