Osobní zážitek versus poučení aneb Jak se dělá čtenář?

Setkání učitelů se spisovateli

Hana Košťálová, Ondřej Hausenblas

Učitelé a spisovatelé se sešli v listopadu 2002, aby se poradili o tom, jak vyučovat ke čtenářství. Debata se nakonec vracela znovu a znovu k otázce, co je pro vznik čtenářství prvotní a klíčové – zda předchozí poučenost čtenáře, nebo bezprostřední setkání s uměleckým dílem, které čtenáři způsobí doživotní, i když intuitivní čtenářský zážitek.

Jak se tedy podle přítomných dělá čtenář? První stanovisko – literárněhistorická a teoretická poučenost před dílem – obhajoval např. P. Janoušek. Podle něho ke skutečně hodnotné čtenářské zkušenosti a k porozumění čtenému uměleckému textu musí čtenář předem znát kontext díla, musí se seznámit se základními literárněhistorickými fakty a musí ovládat aspoň minimální literárněteoretický aparát. Bez nich nemůže ani pochopit, ani vychutnat literární dílo. Opačný názor formuloval např. M. Uhde – k literatuře a čtenářství se cesta hledá zejména přes osobní silné čtenářovy zážitky. Teprve pro toho, kdo je polapen kouzlem literatury, má smysl dozvídat se víc o historii a teorii literatury. A. Berková obohatila diskusi o pohled od pera – ke čtenářství se člověk může dopracovat i pomocí vlastní autorské tvorby.

Přítomní učitelé – ze základních i středních škol, někteří z kurzů RWCT , jiní ne – porovnávali tato stanoviska se svými zkušenostmi. Pro podobné debaty je určitě užitečné, když se vyjasní, které žáky a studenty chceme ke čtenářství vychovávat: učitelé ze škol nižších vyjádřili spíše přesvědčení, že děti nemáme odradit od čtení málo pochopitelnými odbornými pojmy a kontexty, na škole střední je zřejmé, že někteří studenti se mohou dostat na hlubokou úroveň ponoření do literárního světa, ale zejména školy prakticky zaměřené často musejí zápasit s technikou čtení i porozumění. Zdá se nám, že by asi bylo užitečné, kdybychom ve výuce vždy s rozmyslem uměli a mohli přihlížet k oběma úrovním čtenářství – té kultivované a intelektově náročné, a té spontánnější a bezprostřední.

V diskusi vznikla řada otázek, které jsme nestihli spisovatelům položit. Některé z nich jsme vyvěsili na webu KM , několik jich zde přinášíme jako ilustraci:

Proč tvoříte? Jaké popudy vás k psaní vedou? Jaký je poměr mezi spontaneitou psaní a získávání psacích dovedností? (Asi by to spíš – ale dost – zajímalo studenty, kterým se nechce věřit, že dobrý autor něco musí znát z formy etc.) Které své dílo považujete za nejlepší, nejméně povedené a proč? Čtete kritiky na svá díla, jak je vnímáte a už vás někdo vystihl? Jak získat lásku k literatuře? Jaká knížka (zážitek…) vás přivedla k lásce k literatuře? Je pro vás představa čtenáře pro psaní podstatná? Čím jste ochoten podílet se na rozvoji čtenářství? Máte dojem, že čtenářů ubývá také vinou toho, jak vypadá „elitní“ část soudobé literatury? Máte nějakého ideálního čtenáře? (Jste to vy?) Učíte se psát, nebo to prostě umíte? Je kniha, kterou právě píšete, „poučena“ z vašich předchozích knih? Kteří spisovatelé vás inspirovali? Co děláte, když nemůžete trefit vyjádření? Který byl váš iniciační moment, ale ne ten „čtecí“, nýbrž „psací“? Jak přesvědčit studenty, že nepotřebují pro četbu díla znát autorovu biografii (nebo je to jinak)?

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2335 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz