Fritjof Capra jako inspirátor k zamyšlení

Karel Rýdl

Když jsem v říjnu 2001 zahajoval celostátní setkání PAU v sále chrudimského muzea, zmínil jsem se o americkém fyzikovi holandského původu Fritjofu Caprovi, a to v souvislosti s jeho myšlenkami o světě kolem nás, které mě uchvacují již od konce 80. let. Mnozí slyšeli na celostátním setkání PAU jeho jméno poprvé. Nyní, kdy vyšel český překlad Caprovy knihy Bod obratu, jsem byl redakcí KL vyzván, abych z knihy vybral několik posilujících výpisků. Ještě skvělejší by prý ovšem bylo, kdybych vás s knihou seznámil formou své čtenářské úvahy, recenze, zamyšlení…

Pokusím se o to představením některých myšlenek obalených do vlastních úvah a komentářů.

„Lidská společnost je špatně naprogramovaná.“ Těmito slovy uzavírá Capra vlastní analýzu dějin lidské společnosti. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme to i odmítnout, ale to je tak asi všechno, co s tím můžeme udělat, řekl by český klasik. Co s tím ovšem může udělat přemýšlivý český učitel? Velmi mnoho. Myslím, že je to skvělá (provokující) věta ke změně obsahu vzdělávání ve školách, k zaujetí dětí a mládeže pro samostatná bádání i zkoumání vlastních kořenů a z nich vyplývajících názorů, které lze zpochybnit a znovu uvést v jiném pořádku do vlastního života. Co bylo a je ve vývoji společnosti tedy špatně? Kdo to způsobil? Kdo naprogramoval? Je tedy Bůh? Jak se projevuje? Kolik síly má lidská zištnost, ukrutnost, závist, ale i láska a pokora? Chybí lidem skutečně silnější predátor, jenž likviduje slabé a neperspektivní „kusy“? Jsme na vrcholu potravního řetězce, nemáme přirozené likvidátory a podle biologických zákonů takový živočišný druh obrací agresivitu nikoli vůči vnějšímu predátorovi na vlastní ochranu, ale proti sobě samému. Vytváříme si ho sami v sobě, a ničíme tak sami sebe? Kolik námětů pro fyziku, biologii, chemii, dějepis, mateřský jazyk, zeměpis, občanskou výchovu, etiku, estetiku! Kdo chce takto Caprovy názory využít, nic mu v tom – kromě vlastní vůle – nepřekáží. Ale předpokládá to jednu důležitou věc. Musíme začít sami u sebe. Capra nás bezpečně vede k jinému způsobu myšlení a jednání, které je ovlivněno globálním holistickým (celostným) pohledem na jevy okolo nás, jehož výsledkem nemůže být (stejně jako kdysi u Komenského) nic jiného než úcta k životu, k jeho pestrosti a tajemnosti. Dnes se tomu říká enviromentální myšlení, za dob Komenského se hovořilo o souladu s boží vůlí. A opět nové a nové otázky. Protivíme se my řádu přírody nebo se hloupá příroda protiví nám? Co je vlastně příroda? Co o ní víme? Co víme o světě? Jsou příroda a svět totožné? Já myslím, že ne, protože svět je od slova osvětlovat, tedy svět je pro nás část „osvětlené“, tedy známé přírody. Osvětlená příroda, ale ještě nemusí znamenat, že ji známe skutečně. Záleží na tom, kdo nám od dětství přírodu osvětluje. Tady může rodič anebo učitel natropit nesmírné škody, ale také může velmi pomoci. Kolika fyzikálně prokazatelným nesmyslům jsme schopni věřit. Proč? Měli bychom si být vědomi, že i fyzikální pohled na svět se mění pod vlivem doby a nových a nových zkoumání a objevů. Ale u Fritjofa Capry jsem našel jednoznačně formulovanou tezi: „Moderní člověk zapomněl, že skutečnost není tak skutečná, jak se zdá, ale že i proces bytí má svůj neustálý dynamický vývoj.“ To výrazně ovlivnilo i můj pohled například na reformu modernizace obsahu vzdělávání ve školách. Jak se ale stále většinou učí o světě? Statické, lineární, nezpochybněné hotové pravdy. Myšlení je málo, prostoru pro budování pozitivního vztahu ke světu a přírodě je málo. Jak to řeší současné reformní snahy vzdělávací politiky? Jaká stanoviska máme zaujmout? Co je jisté? Na jedné konferenci v polovině 90. let v Německu jsem slyšel zoufalý výrok jedné pedagožky z jedné bývalé velmoci: „Všechny jistoty zpochybňujete, ale co my, učitelé, kdybyste nám radši řekli, co je tedy teď ta pravda, abychom věděli, co máme jak učit a podle jakých knih. Dejte mi správnou učebnici a já to klidně odučím.“

Jsme s naším myšlením již dále? Našli jsme si jistoty v permanentní nejistotě? Jsou neznámosti a problémy naši přátelé nebo nepřátelé? Jak se budeme chovat zítra?

Potřebujete argumenty pro odpovědi? V několika vytržených větách z myšlenkového světa Fritjofa Capry vám je podat nemohu. Bylo by to popření smyslu jeho knihy a způsobu uvažování. Přečtěte si Fritjofa Capru, ale také cokoliv od Ervina Laszló. Možná, že se poperete ve školní knihovně o Globální výchovu pánů Pikeho a Selbyho, ovšem už budete více vědět proč.

Autor pracuje jako pedagog na Fakultě humanitních studií Univerzity Pardubice a je předsedou Přátel angažovaného učení.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2336 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz