Příloha - teoretický list

Š. Pavelková

- k lekci Země poezie od Š. Pavelkové, Kritické listy 35

POEZIE

„Umění se děje pokaždé, když čteme báseň.“ Jorge Luis Borges


(z řec. poiésis = tvorba)
V antice a v době pozdější se za poezii považovala veškerá umělecká literatura, jednalo se tedy vlastně o jakési synonymum pro krásnou literaturu (beletrii) vůbec.
Následným vývojem se však význam tohoto pojmu podstatně zúžil a dnes se pojmem poezie označuje jak literatura psaná veršem – „řečí vázanou“, tak volným veršem – „veršem moderní poezie“, který nevážou žádná pravidla.
Verš je základní stavební jednotkou básně, je to vlastně jeden její řádek (v próze jej můžeme přirovnat k větě).


   „Jede, jede doubravou, - verš
   les šumí mu nad hlavou, - verš
   větřík chladný z noci fouká, - verš
   nad ouvalem sova houká, - verš
   koník blýská očima, - verš   koník stříhá ušima. - verš


Verše se sdružují do slok (strof). Strofa je skupina veršů, celek spjatý rytmicky, rýmově (viz níže), zpravidla i obsahově. Strofu na první pohled poznáme, je graficky ohraničená (mezi jednotlivými strofami se vynechává řádek), můžeme ji přirovnat k odstavci v próze.
celá sloka (strofa):


   „Jede, jede doubravou,
   les šumí mu nad hlavou,
   větřík chladný z noci fouká,
   nad ouvalem sova houká,
   koník blýská očima,
   koník stříhá ušima.


Ze slok (strof) vzniká báseň (viz celá báseň Toman a lesní panna)

Rytmus: v dnešní české literatuře, hlavně v poezii, když je psána tzv. vázaným veršem, vzniká tím, že se mezi dvěma slabikami přízvučnými opakuje vždy stejný počet (1-2) slabik nepřízvučných. Tím, že verše v téže strofě mívají stejný počet slabik, vznikne u čtenáře očekávání pravidelného rytmu (i když ne tak silné jako v písničkách).

Rým: zvuková shoda na konci veršů.

Funkce rýmu: 1) podporuje zvukovou harmonii (libozvučnost), 2) váže verš ve vyšší celky, tedy ve dvojverší a následně ve strofy a 3) v rýmovém postavení (na konci verše) zpravidla nalezneme slova významově nejzávažnější.

Rýmy můžeme rozlišovat podle toho, jak jsou umístěny ve verších jedné strofy. Pro označení rýmů používáme schémata vytvořená z malých abecedních, kde vždy opakující se stejné písmeno označuje shodné zvukové zakončení: například schéma aabb znamená, že první dva verše vytvářejí jeden rým a druhé dva verše vytvářejí další rým.


Základní rýmová schémata:


rým sdružený – aabb (cc)

rým střídavý – abab

Velké širé rodné lány,

jak jste krásny na vše strany

od souvratě ku souvrati,

jak vás dnes to slunko zlatí !

Byli jsme a budem

jak jsme byli dosud,

ranami a trudem

nezlomí nás osud.

rým obkročný – abba

rým přerývaný – abcb

Byl pozdní večer, první máj,

večerní máj, byl lásky čas.   

Hrdliččin zval ku lásce hlas.

Kde borový zaváněl háj.

Sníh napad; mrzne do kosti

a za ranního soumraku         

na bouranici rozryté

se choulí tlupa chudáků.

rým postupný – abc  abc

a další rýmová schémata...

Lunou omítla jsi nahé zdi,

vesnice spí, jenom ticho vane

a korunou lip na náš práh

teskně zašuměla souhvězdí

jak rubáše navždy odkládané

mrtvými, kteří dnes vejdou v prach.

 

Š. Pavelková

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2334 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz