Texty o počasí

 


 
VÍTR

Vítr je pohyb vzduchu v atmosféře vzhledem k zemskému povrchu. Vítr vzniká v důsledku nerovnoměrného rozdělení tlaku vzduchu nad zeměkoulí, vzniká tedy mezi dvěma místy s odlišným tlakem vzduchu. Proudí vždy z místa vyššího tlaku do místa tlaku nižšího.


Směr větru:

Směr větru se určuje podle světové strany, ze které vane – tj. pokud vane vítr např. ze severu, nazýváme ho „severní vítr“, pokud vane např. z jihovýchodu, pak se mu říká „jihovýchodní vítr“. Podle směru větru určujeme, odkud k nám počasí přichází.


Západní a severozápadní vítr přináší zpravidla srážky a při vyšších teplotách bouřky. Na jaře, na podzim a v zimě sníh.
Severní a severovýchodní vítr znamená zpravidla ochlazení, déšť, v zimě vichr, vánice a mlhy.
Z východního větru lze usuzovat na vyjasnění, v létě na teplo, v zimě na mráz.
Jižní a jihozápadní vítr přináší v létě náhle prudké bouřky, v zimě déšť, oblevu a zvyšuje na horách nebezpečí lavin.
 


Rychlost a síla větru:

Rychlost a síla větru bývá zapisována podle tzv. Beaufortovy stupnice:

Beaufortova stupnice síly větru

0 bezvětří

Kouř stoupá kolmo vzhůru

do 0,2 m/s

1 vánek

Kouř je unášen

0,3–1, 5 m/s

2 slabý vítr

Je cítit ve tváři, listí stromů šelestí

1,5-3 m/s

3 mírný vítr

Listy stromů a větvičky jsou v trvalém pohybu, vítr napíná praporky a slabě čeří hladinu vody

3-5 m/s

4 dosti čerství vítr

Vítr zdvihá prach a kousky papíru, pohybuje slabšími větvemi

5/8 m/s

5 čerství vítr

Listnaté keře  a malé stromky se začínají hýbat, na stojatých vodách se tvoří menší vlny se zpevněnými hřebeny

8-11 m/s

6 silný vítr

Vítr pohybuje silnějšími větvemi, telegrafní dráty sviští, používání deštníků se stává nesnadným 

11-14 m/s

7 prudký vítr

Vítr pohybuje celými stromy, chůze proti větru je obtížná 

14-17 m/s

8 bouřlivý vítr

Vítr ulamuje větve, chůze proti větru téměř nemožná 

17-21 m/s

9 vichřice

Vítr působí menší škody na stavbách (strhává komíny, tašky ze střech apod

21-24 m/s

10 silná vichřice

Vyvrací stromy, působí větší škody na obydlích, vyskytuje se na pevnině zřídka 

24-28 m/s

11 mohutná vichřice

Vyskytuje se velmi zřídka, rozsáhle pustoší, velké škody v lesích, na domech 

28-33 m/s

12 uragán

Ničivé účinky

nad 33 m/s


Pár užitečných rad o větru:

  • vítr při zamračené obloze přináší déšť
  • fouká-li nepřetržitě vítr 24 hodin, přijde déšť
  • pokud se valí kouř od západu na východ, bude zřejmě pršet
  • silnější vítr po dešti znamená nový déšť
  • tvoří-li se za bezvětrného dne na silnicích větrné víry, zvedající prach, je to předzvěst bouřek
  • na příznivé počasí můžeme usuzovat, utichá-li na noc mírný denní vítr.
  • v horách je příznakem příznivého počasí mírný vítr vanoucí ve dne z údolí vzhůru a v noci naopak.
  • zhoršení počasí signalizuje silnější vítr za svítání a krátce po východu Slunce.


 
 
 
TEPLOTA VZDUCHU

Teplota vzduchu je jednou ze základních veličin, kterou meteorologie používá. Měří se teploměrem ve stupních celsia (°C). Teplota vzduchu je spolu s tlakem při předpovědi počasí nejsledovanější a nejdůležitější prvek. Závisí především na příjmu záření od Slunce – to otepluje zemský povrch, od kterého se následně ohřívá i vzduch. Teplota vzduchu se výrazně mění během dne a noci, hlavně u povrchu Země. Stejně tak se teplota vzduchu mění s nadmořskou výškou. Při výstupu ve vysokých pohořích klesá teplota průměrně o 0,6 °C na 100 m nadmořské výšky.


 
 
 
SRÁŽKY

Srážky jsou produkty kondenzace vodních par v ovzduší (přeměna z plynného stavu do kapalného). Vodní páry se dostávají do vzduchu z výparu z povrchu pevnin a oceánů s poklesem teploty vzduchu s výškou. Postupně se pak srážejí do kapek (sněhu), které pak v různé podobě padají k zemi – v podobě deště, sněhu, mrholení apod. Srážky se měří se srážkoměrem a jejich množství se udává v milimetrech.


 
 
 
OBLAČNOST

Oblačnost udává zakrytí oblohy oblaky. Pomocí oblaků lze určovat jaké bude počasí. Oblaky vznikají srážením vodní páry v ovzduší ve vodní kapičky. Pokud jsou kapky tak lehké, že samovolně nespadnou, ale vznášejí se v ovzduší tvoří oblaka.
 
Oblaka můžeme rozdělit:

A. Podle tvaru:

B. Podle výšky:

1) Cirrus = řasa – hedvábné, jemné mraky

1) vysoká oblaka – vyskytují se 6–13 km nad zemí

2) Cumulus = kupa – oblaka kupovitá

2) střední oblaka – vyskytují se 2,5-6 km nad zemí

3) Stratus = sloha, vrstva – vrstevnaté mraky

3) nízká oblaka – vyskytují se do 3 km nad zemí


 

 

Vysoká oblaka

Střední oblaka

Nízká oblaka

Cirrus

Altokumulus

Stratocumulus

Cirrocumulus

Altostratus

Stratus

Cirostratus

 

Cumulus

 

Nimbostratus

Cumulonimbus


 
 

Vysoká oblačnost:
Cirrus, Cirostratus, Cirrocumbulos

Vysoká oblaka jsou tvořena ledovými krystalky a nacházející se ve výšce 6 - 13 km nad zemí. Vysoká oblačnost připomínající někdy tahy štětcem signalizuje změnu počasí a ohlašují příchod teplé fronty. Ve srovnání se studenými frontami se teplé fronty pohybují pomaleji, a proto si na oteplení od okamžiku, kdy zpozorujeme na obloze první cirry (tak se těmto oblakům odborně říká), počkáme ještě
dosti dlouho, třeba i 24 hodin.

Cirrus (Ci, česky řasa)
Oblak nejvyšších vrstev, který se nachází zpravidla v létě ve výškách nad 10 km. Je tvořen vzájemně oddělenými oblaky v podobě bílých jemných vláken, někdy také zcela nebo převážně bílých útržků či úzkých proužků. Mají vzhled vlasových vláken nebo zářícího hedvábného závoje (případně obojího).
Nikdy z něj nevypadávají srážky, ale často je příznakem brzkého zhoršení počasí. Vidíme-li jen jemná ojedinělá vlákna, bude hezké počasí. Jsou-li však vlákna uspořádána paprskovitě do vějíře či visí dolů, můžeme očekávat bouřku. Většinou také platí, že čím
rychleji se táhne řasa po obloze, tím větší déšť přijde.



 
 
 
DALŠÍ ZNÁMKY VÝVOJE POČASÍ:

Bude hezky, zlepší se počasí, když:
- mraveniště je plné mravenců
- žáby večer skřehotají
- ráno a večer je hodně rosy
- mlha padá ráno k zemi
- jsou velké rozdíly mezi noční a denní teplotou
- ráno je bezvětří a chladno
- kouř stoupá kolmo vzhůru
- ptáci létají vysoko
- tráva a křoviny jsou ráno plné pavoučích sítí

Bude pršet, zhorší se počasí, když:
- vlaštovky létají nízko
- ptačí zpěv náhle utichá
- muchničky, komáři a ovádi zuřivě píchají
- hvězdy se neobyčejně třpytí
- zvuk se rozléhá do dálek
- ráno je teplo a větrno
- ráno ani večer není rosa
- kouří se z lesů
- mlha stoupá vzhůru
- ptáci létají nízko nad zemí


 
 
 
ČERVÁNKY

Večerní i ranní červánky znamenají zvýšené množství vodní páry nebo prachu v atmosféře. Vyskytují se při západu nebo východu slunce. Vývoj počasí se dá odhadnout podle uspořádání barev, zvláště po západu slunce.
Pořadí barev (počínaje od obzoru)


 
 
  • Červená – oranžová – žlutá = proudění vlhkého mořského vzduchu a zhoršení počasí se srážkami (odborně řečeno jde o přibližování teplé fronty). Zhoršení počasí signalizuje také načervenalá barva spodní základny nízkých oblaků, pokud se objeví při východu slunce, mělo by ještě téhož dne pršet.

 
  • Při jasně žlutém zbarvení těsně nad horizontem, které postupně přechází do zelena, můžeme očekávat ochlazení, v zimě mrazivé počasí, v létě však s dostatkem slunečního svitu, jehož vlivem se bude studený vzduch rychle prohřívat.
  • Pokud se dlouho po západu slunce udržuje na jasné obloze purpurová červeň nebo stříbřitá zář jde o poměrně spolehlivou předzvěst pěkného počasí.
Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2332 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz