Ohlédnutí za kurzem KM pro středoškolské učitele českého jazyka

Kateřina Šafránková

Kurzů KM se zúčastňují zejména učitelé ze základních škol, případně lidé z různých vzdělávacích organizací, učitelů středních škol zde najdeme velmi málo. Čím je to způsobeno? Můžeme tyto učitele nějak přesvědčit, že metody aktivního učení jsou použitelné i na středních školách? Je v našich silách vyvrátit častý názor, že na SŠ či gymnáziu má převládat výuka formou přednášek, aby se studenti co nejlépe připravili na studium vysokých škol? Co učitelé na třetím stupni potřebují? Jak jim můžeme pomoci?

Z vlastní zkušenosti vím, že jedním z největších problémů učitele na SŠ, který se snaží o zajímavou formu výuky, je čas. V začátcích mé pedagogické kariéry jsem si téměř každou hodinu připravovala nejméně 45 minut. Na hodnocení mi zbýval čas jedině pozdě v noci a o víkendech. Na vlastní vzdělávání a odpočinek už čas nezbyl vůbec… Kolega, který mi byl ochoten poskytnout svoji hotovou přípravu k určitému tématu, pro mě byl opravdovou spásou. I já jsem se snažila takto kolegům češtinářům vypomáhat. To mě přivedlo na myšlenku, že by bylo ideální spojit čas věnovaný sebevzdělávání s časem věnovaným přípravám na hodiny. Seznámit se v rámci kurzu KM se skupinou podobně smýšlejících učitelů a předávat si s nimi nápady, náměty a osvědčené postupy.

Při zavádění aktivizačních metod učení do výuky mi chyběly také základní zkušenosti, proto jsem často dělala i základní chyby. Například jsem metody KM vrhla na studenty ve velkém množství a předpokládala, že je ihned pochopí a budou ovládat. Přeskočila jsem tedy fázi, ve které si studenti osvojují dovednosti potřebné k tomu, aby mohli jejich pomocí zvládnout i více znalostí. Zapomněla jsem se řídit pravidlem, že méně je někdy více. Druhým cílem kurzu, jehož náplň začala pomalu získávat jasnější obrysy, bylo tedy seznámit účastníky s metodami, technikami a strategiemi KM a zároveň i s úskalími, která se mohou při jejich zavádění vyskytnout.

Kurz pro středoškolské učitele českého jazyka probíhal v učebně KM ve FZŠ Trávníčkova od září 2007 do března 2008. Scházeli jsme se jednu sobotu v měsíci a několik společných hodin nám uteklo vždy velmi rychle. Účastníci (muž byl mezi nimi pouze jeden, tedy spíše účastnice) se sjížděli na kurz z různých míst republiky (např. z Brna, Čáslavi, Prachatic a z Bratislavy) a z různých typů škol (gymnázií, středních odborných škol, vysokých škol). Velmi rychle se však ukázalo, že nás spojuje touha reformovat klasickou výuku českého jazyka.

V čem se tento kurz lišil od otevřeného kurzu KM pro učitele všech předmětů a stupňů škol? Nejvíce asi právě v tom, že všichni účastníci byli češtináři. Zaměřili jsme svoji pozornost na metody využitelné v tomto předmětu. Například drobná aktivita představující metodu volné psaní (inspiraci k této aktivitě jsem načerpala u Květy Krüger) probíhala tak, že si účastníci vybrali jednu osobnost, která má – či měla – něco společného s literaturou nebo českým jazykem (jazykovědec, spisovatel, vydavatel, novinář apod.). Promysleli si, proč si ji vybrali a co o ní vědí. To muselo zůstat až do konce aktivity utajeno. Poté se účastníci vydali na tzv. korzo a snažili se oslovit alespoň čtyři své kolegy, kteří měli na vizitkách nalepené jméno „své“ osobnosti. Úkolem bylo sdělit kolegovi, proč si podle našeho názoru vybral právě tuto osobnost. Každý účastník tak měl možnost vyslechnout si od kolegů jejich zdůvodnění svého výběru. V této fázi museli účastníci zapojit i svou empatii a odhadnout způsob myšlení a důvod výběru svého kolegy z kurzu. Na závěr všichni účastníci napsali volné psaní o své osobnosti: proč si ji vybrali, co o ní vědí. Volná psaní dobrovolníci přečetli a vyvěsili na chodbě.

Také modelové lekce byly koncipovány tak, aby v nich převažovala češtinářská témata (např. téma nešťastné lásky v literatuře, píseň Ktož jsú boží bojovníci, Legenda o sv. Kateřině). Texty, s nimiž jsme pracovali, nesměly být pro učitele českého jazyka příliš snadné. Samozřejmě jsem chtěla, aby i u nich proběhlo během lekce učení, aby se dozvěděli něco nového či si uvědomili, že si některé informace zapamatovali zkresleně nebo nesprávně. Ne vždy tedy mohli účastníci použít modelovou lekci ve svých třídách v nezměněné podobě. To nás poučilo v tom, že vlastní příprava na hodinu je nezastupitelná. Můžeme se někde inspirovat, můžeme převzít od ostatních strukturu či text, ale vždy budeme muset přizpůsobit náplň hodiny i její formu dané třídě a hlavně našemu cíli.

V kurzu si účastníci zkusili napsat argumentační esej, jehož tvorba se řídí poměrně přísnými pravidly. Vytvářeli jsme také sadu kritérií pro hodnocení argumentačních esejů našich studentů. Mnozí učitelé vše použili ve svých hodinách a zjistili, že pevná forma studenty nejen svazuje, ale i osvobozuje. Pro studenty je zajímavější psát argumentační esej na určité aktuální a kontroverzní téma než úvahu.

Během jednoho setkání jsme mluvili o možnostech rozvíjení studentského zájmu o poezii. Častokrát jsme přemýšleli o tom, jak zavést do výuky dílnu čtení a psaní.

Pevnou součástí každého našeho sobotního setkání byly také prezentace hodin, které účastníci realizovali ve svých třídách a ve kterých se snažili uplatnit principy KM. V rámci tzv. burzy nápadů si každý účastník připravil pro ostatní ukázku tří svých osvědčených nápadů do výuky.

Nad čím přemýšlejí učitelé českého jazyka na SŠ? V dotaznících zpětné vazby ke kurzu KM pro středoškolské češtináře jsem se mimo jiné ptala: Jakou máte otázku k tomu, co jsme společně dělali? Co vám vrtá hlavou? Uvádím zde několik příkladů, jak účastníci na můj dotaz reagovali:

Jak jsem při dalším setkání reagovala kupř. na první otázku?

Je potřeba si rozmyslet, co je cílem dané hodiny. Chceme v této hodině se studenty projít všemi fázemi třífázového modelu E – U – R a zajistit, aby u nich proběhlo učení? Nebo chceme ústně zkoušet a hodnotit studenty za jejich výkon? Oba tyto cíle nebudeme schopni během jedné hodiny, která trvá jen 45 minut, naplnit.

Jaký je náš cíl, když studenty ústně zkoušíme? Většina učitelů by jistě odpověděla, že úroveň mluvního projevu u studentů je velmi chabá, protože si během studia málokdy vyzkouší, jaké to je mluvit před větší skupinou lidí. U maturitní zkoušky se pak projeví, že student nebyl v této dovednosti trénován. Ústní zkoušení může být jednou z příležitostí, jak tuto situaci změnit. Je to však vhodná příležitost? Při zkoušení jsou studenti ve stresu, mnohdy odpovídají na uzavřené otázky, u kterých učitel vyžaduje přesnou odpověď. Učitelé sami vnímají ústní formu jen jako další způsob testování, nezohledňují tedy při hodnocení, zda student mluvil dostatečně nahlas, kultivovaně, jestli neodbíhal od tématu apod. Student tedy nezíská zpětnou vazbu ohledně svého ústního projevu, ale jen informaci o tom, jak si osvojil potřebné znalosti.

 

Jak účastníci hodnotili celý kurz v závěrečné zpětné vazbě? Na otázku: V čem spočíval největší přínos kurzu pro vás osobně? – např. odpověděli:

V průběhu kurzu se ukázalo, že jeho délka (40 hodin) nám neumožňuje probrat některá zajímavá témata do hloubky. Stranou tak zůstalo plánování výuky, promýšlení velkých myšlenek ve výuce českého jazyka a literatury, formulování cílů. Také jsme se nestihli věnovat možnostem využití Bloomovy taxonomie či klíčovým kompetencím, které můžeme ve výuce ČJ naplňovat. Proto jsem se rozhodla v kurzu pokračovat i příští školní rok. Účastníci tento můj nápad podpořili. Zároveň jsem začala uvažovat o zopakování základního kurzu KM, tentokrát pro češtináře z druhého i třetího stupně. O obou těchto kurzech najdete více informací na str. XX.

Autorka je lektorka KM a editorka KL.

Prezentace projektu Ruce.

Diskuse o možnostech zapojení metod KM do výuky ČJ.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2292 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz