Naše zkušenosti s výukou KM na Jihočeské univerzitě

Jiřina Stang, Šárka Miková

Od září 2007 externě vyučujeme na katedře pedagogiky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity studijní program, který má název Kritické myšlení. Výuka KM má na katedře již tradici – v roce 2002 ji započala Naďa Johanisová, jedna z prvních lektorek KM u nás. Tento studijní program je zařazen pro učitelství 1. a 2. stupně ZŠ a SŠ jako výběrový seminář/cvičení s typem zakončení formou zápočtu a je realizován jakožto tzv. bloková výuka (5krát 5,5 hodiny výuky). Model blokové výuky jsme zvolily záměrně: domníváme se totiž, že v rámci jednotlivých pětapůlhodinových bloků mohou studenti pochopit některé souvislosti efektivní výuky lépe než ve dvouhodinovém bloku. Mohou si totiž v průběhu analýz jednotlivých modelových lekcí dovolit pokládat nejen otázky, které souvisejí s konkrétními metodami učení a modelem učení E – U – R, ale i další zajímavé otázky (např. Jaké dovednosti a čím přesně se v lekci rozvíjejí? Co má žákům do života přinést studium právě tohoto tématu? Jaké nepředpokládané situace mohou nastat, když začínáme se žáky pracovat kooperativními metodami učení? Co a jak budeme u žáků v průběhu a po skončení této lekce hodnotit?). Kolem těchto otázek se většinou rozvinou velmi užitečné diskuse, které napomáhají dalšímu pochopení rozmanitých souvislostí efektivního učení.

Studijní program Kritické myšlení byl studentům nabídnut v zimním semestru prostřednictvím této anotace s následujícími cíli: Na konci semináře budou účastníci umět používat třífázový model učení E – U – R k plánování vlastní výuky, používat užitečně metody z programu KM pro jednotlivé fáze procesu učení a pro vyhodnocování procesu i výsledků učení a efektivně pracovat s klíčovými kompetencemi při plánování výuky a při vyhodnocování práce a výsledků žáků. Naučí se také vytvářet ve třídě prostředí, které u žáků rozvíjí kritické myšlení a vnitřní motivaci k učení, aby se do výuky zapojila většina z nich. Kurz je vhodný pro všechny obory, ale největší význam má pro studenty těch oborů, ve kterých je prostor pro tvořivou práci s texty a diskusi.

Požadavky na udělení zápočtu si studenti měli možnost přečíst ještě předtím, než se do programu přihlásili: Účastníci se budou aktivně účastnit semináře (85% účast). Účastníci naplánují dvě výukové jednotky s využitím metod KM zasazených do modelu učení E – U – R.

V rámci první části kurzu jsme se studenty (2.–4. ročníků, většinou kombinace ČJ s občanskou výchovou nebo cizím jazykem) mapovali jejich dosavadní zkušenosti v pedagogické oblasti a to, co všechno by se v rámci studijního programu chtěli naučit. Nezřídka se objevovaly: strategie aktivizace žáků ve vyučování, metody výuky, řešení výchovných potíží se žáky apod. Také jsme evokovali, jaké povědomí mají studenti o právě probíhající reformě vzdělávacího systému v ČR, a to úvodní otázkou: Jak a čím se rozvíjejí důležité životní dovednosti a klíčové kompetence u dětí? Překvapilo nás, že ani studenti 4. ročníku (až na jednu výjimku) nevěděli o RVP a ŠVP nic, neznali pojem klíčové kompetence ani nedokázali tyto kompetence vyjmenovat.

Domluvily jsme se se studenty, že si v rámci výuky povedou portfolio, aby se ho naučili používat při práci se svými budoucími žáky, aby mu porozuměli jako nástroji, který učí žáky vyhodnocovat vlastní práci i pokrok v učení a aby měli shromážděný materiál pro práci v semináři. Specifikovaly jsme, co vše si do něj mohou zakládat, a ujistily je, že portfolio nebude kontrolovaný výkaz práce, že nebude mít ukázkovou (prezentační) podobu, ale bude portfoliem pracovním – souborem materiálů, který jim bude sloužit při plánování výuky během studia v rámci praxí a v budoucnu v rámci vykonávání profese učitele. Součástí portfolia se stal i informační list s cíli a anotací studijního programu, doporučenou literaturou ke studiu, požadavky k zápočtu a dále tabulka metod, která sloužila k průběžnému přiřazování jednotlivých metod do příslušných fází modelu učení E – U – R. Nutno říci, že dotovaný počet hodin pro tento studijní program nám neumožňoval, abychom studenty skutečně mohly přivést k pochopení významu portfolia pro učení žáků a hodnocení jejich pokroku. Navíc nám kvůli děkanskému volnu „odpadl“ poslední blok, takže jsme v tomto ohledu zůstaly studentům mnohé dlužny…

Během jednotlivých modelových lekcí studenti pracovali v roli žáků. Po každé lekci následovala její zevrubná analýza z pedagogického hlediska. Studenti vždy dostali popis právě realizované modelové lekce, a to včetně cílů na úrovni očekávaných výstupů oborů z RVP, na úrovni klíčových kompetencí a průřezových témat. Často se během analýz rozvinula diskuse o dalších tématech – co je prevencí „nekázně“ a nespolupracujícího chování žáků, co jsou to tresty a co přirozené důsledky, jak žáky motivovat k celoživotnímu učení atd. Poslední výukový blok měl být završen dílnou k hodnocení, ale z důvodu již zmíněného děkanského volna nebyl realizován. Přesto jsme se problematiky hodnocení vždy dotkli v průběhu analýz a diskusí po skončení modelových lekcí.

Při posledním výukovém bloku jsme studenty požádaly, zdali by byli ochotni vyjádřit své názory písemně v rámci miniankety. Shrnujeme zde reakce studentů na položené otázky.

Co vám výuka didaktických předmětů na PedF dává?

Většina studentů hodnotila výuku didaktických předmětů jako v praxi nepoužitelné teoretické poznatky, které – ač při zkoušce pamětně osvojené „na jedna“ – za několik týdnů člověk zapomene. Vyučující jim čtou skripta nebo vyprávějí „zážitky“ z praxe či o tom, jak by se mělo učit, ale sami většinou pouze přednášejí a nevedou studenty k aktivní práci. Samotná aktivita studentů spočívá zejména v přednášení referátů, které spolužáci většinou stejně neposlouchají.

V rámci didaktiky matematiky sledovali zajímavý film o aktivních metodách výuky v matematice. Jeden student mužského pohlaví vyhodnotil výuku didaktiky takto: „…obecná didaktika mi umožnila orientovat se v systému didaktiky, pojmech a kategoriích, didaktika předmětů více vycházela z praxe, obě se mi jevily jako smysluplné a srozumitelné.“

Co by vám, podle vás, měla výuka didaktiky dávat?

Studenti by se chtěli dozvědět více o klíčových kompetencích, o tom, jak si stanovit cíle vyučovací hodiny, aby je mohli splnit. Jak správně hodnotit, čeho se vyvarovat při hodinách, jak přistupovat k různým dětem, jak učit tak, aby to děti bavilo, jak plánovat výuku podle měnících se požadavků na absolventy různých typů škol. Chtěli by realizovat vlastní pedagogické výstupy a pak je společně hodnotit. Chtěli by společně analyzovat různé modelové situace z výuky a hledat optimální řešení.

Jaké zkušeností máte z pedagogických praxí? Jak učitelé ve školách mění výuku v souladu s novými vzdělávacími cíli? Jakou podporu a pomoc byste od těchto „fakultních“ učitelů potřebovali?

Studenti se shodli v tom, že se toto na různých typech škol velmi liší a sladění výuky s novými vzdělávacími cíli velmi záleží na osobnosti konkrétních učitelů – jejich otevřenosti ke změnám, tvořivosti, ochotě o výuce přemýšlet. Uvítali by, kdyby jim fakultní učitelé dali více prostoru pro vlastní tvořivost (více než jednou za semestr) a neodrazovali je od vyzkoušení nových metod výuky. Dle studentů fakultní učitelé neberou vždy inovativní nápady s nadšením a někdy raději setrvávají v „zajetých“ metodách, aby nemuseli měnit přípravu na výuku.

Co nového jste si v rámci předmětu Kritické myšlení uvědomil/a?

…jak plánovat a tvořit vyučovací hodinu/jednotku tak, aby v žácích vzbudila hlubší zájem o studium a zároveň naplňovala typově různé vzdělávací cíle („I já jsem se na výuku těšila, chtěla jsem procházet jako žák jednotlivými modelovými lekcemi.“).

…jak do výuky zapojit co nejvíc žáků a co jako učitel mohu udělat pro to, aby si toho z výuky ve svých hlavách odnesli co nejvíce (mj. udělat dobrou evokaci a dávat žákům příležitosti ke kooperaci a skupinové práci).

…jak promyšlený je model učení E – U – R, jenž je univerzálně aplikovatelný na různé předměty a rozmanitá témata.

…jak důležité pro motivovanost žáků je, aby učitel pracoval paralelně s nimi (volné psaní atd.).

Pro svou budoucí práci bych se na fakultě ještě potřeboval/a naučit…

Studenti by uvítali více pedagogické praxe a kromě specificky didaktických dovedností (viz Co by vám výuka didaktiky měla dávat?) by se rádi naučili nebo trénovali v některých životních dovednostech (klíčových kompetencích učitele): umět vyjádřit své názory, prezentovat svou práci ostatním, improvizovat ve výuce.

Výuka studijního programu Kritické myšlení pokračuje nyní v letním semestru s novou skupinou studentů. Nutno však dodat, že časová dotace v počtu 25 hodin je skutečně velmi krátká na to, abychom od základních konceptů a dovedností, které kurz KM nabízí, pokročily k takovým exkluzivitám, jako jsou např. velké myšlenky oborů, systémovost výuky jednotlivých předmětů. To by koneckonců mohli lépe zajistit učitelé jednotlivých oborů/předmětů praktikující KM. To je však zatím hudba budoucnosti.

Autorky jsou psycholožky, lektorky KM.

Překvapilo nás, že ani studenti 4. ročníku (až na jednu výjimku) nevěděli o RVP a ŠVP nic, neznali pojem klíčové kompetence ani nedokázali tyto kompetence vyjmenovat.

Vyučující jim čtou skripta nebo vyprávějí „zážitky“ z praxe či o tom, jak by se mělo učit, ale sami většinou pouze přednášejí a nevedou studenty k aktivní práci.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2316 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz