Týmová výuka

Jana Pavlíková, Lenka Kudelňáková

V rámci přípravy diplomové práce na téma Alternativní způsoby výuky v občanské výchově zkoušíme různé zajímavé formy a metody práce. Při jednom rozhovoru nás napadlo vyzkoušet si vyučovat společně – dvě učitelky v jedné třídě. Hledaly jsme v odborné literatuře teoretický základ – pravidla týmové výuky, která by nám mohla při přípravě pomoci, ovšem v publikacích pro učitele jsme o týmové výuce mnohdy našly jen zmínku. Učitelé běžně spolupracují v týmu při tvorbě ŠVP (oborové týmy), méně často, pokud mají ve třídě asistenta, a zřídkakdy v předmětech, které jsou vedeny dvojjazyčně.

Týmovou prací se však zabývá mnoho manažerských příruček a vyzdvihuje ji jako velmi efektivní organizační formu práce. Aby tým dobře fungoval, je nutné dodržet tři základní pravidla: organizaci (cíle a závazný řád), kvalifikaci (znalosti a schopnosti) a kooperaci (důvěra a loajalita).

Tato pravidla jsou aplikovatelná i ve školním prostředí.

Organizace

V první řadě je třeba vytvořit tým – dva a více učitelů, kteří mají společný cíl. Tím cílem může být zaktivizování žáků, zpestření výuky. Mohlo by být účelné řešit tímto způsobem kázeňské problémy třídy (nepřiměřený hluk, špatná spolupráce žáků) – dva učitelé působí jinak než jeden. V případě, že máme ve skupině schopnější a méně schopné žáky, může po úvodní části procvičovat každý z učitelů se svou skupinou odděleně a zefektivnit tak výuku. Také skupinová práce žáků se lépe koordinuje, pokud je učitelů více a mají tak na starosti menší počet žáků. Při prezentaci obtížnějšího tématu nebo při práci s různou didaktickou technikou se rovněž hodí, když má učitel pomocníka (lze využít i asistenta).

Ve větším týmu se doporučuje stanovit pravidla práce, v týmu dvou učitelů to není nutné, snadno se dohodnou.

Kvalifikace

Nejprve by oba učitelé měli vybrat zajímavé téma pro svou týmovou výuku, stanovit plán hodiny a čeho chtějí dosáhnout – rozvíjení postojů, dovedností, prezentování kontroverzního tématu apod. V souladu s plánem je nutné připravit všechny pomůcky – učitelé by si měli práci rozdělit podle toho, kdo co umí (např. jeden se postará o nadepsání posterů, druhý zajistí technické věci).

Kooperace

Na týmovou výuku je třeba se dobře připravit. Učitelé musí spolupracovat a vše dopředu promyslet a naplánovat. Doporučení, aby si vyjasnili, kdo povede kterou část hodiny a kdo kdy bude mluvit, také není od věci. Napsání časového harmonogramu a podrobnější rozepsání přípravy jen ulehčí případné problémové situace.

                                                                                                          

My jsme týmovou výuku vyzkoušely v rámci pedagogické praxe na základní škole. Jako aktuální a zajímavé učivo jsme vybraly „genderové stereotypy“. Pro toto téma se hodilo, že jsme třídu mohly rozdělit na chlapce a dívky a s každou skupinou pracovat zvlášť. Za normálních okolností pracují žáci ve skupinách sami a učitel je pouze koordinátorem jejich práce. V otázce „genderu“ jsme si však nebyly jisté, zda jsou žáci nějakými stereotypy vůbec zatíženi, a potřebovaly jsme je otázkami povzbudit k diskusi. V tomto případě se nám tedy zdálo smysluplné skupiny trochu vést.

Při přípravě na hodinu jsme se inspirovaly v materiálu pro střední školy Interkulturní vzdělávání II, aktivita Rozdíly (s. 100–102), kterou jsme však pro naše potřeby z větší části přepracovaly.

 

Téma: Genderové stereotypy ve vnímání muže a ženy

Cílová skupina: 7. ročník ZŠ

Předmět: Občanská nauka

Čas: 45 minut

Cíle

Žáci…            

Pomůcky: Sedm archů balicího papíru. Na jeden napíšeme vlastnosti, na druhý dovednosti a na třetí povolání. Postery nalepíme na tabuli jako pomoc žákům, kteří pak vybírají typicky mužské a typicky ženské vlastnosti. Další dva balicí papíry rozdělíme čarami tak, aby vznikly tři sloupce – pro typicky mužské, typicky ženské a obecně lidské (vlastnosti, dovednosti, povolání). Budou potřeba pro skupinovou práci. Na zbylé dva balicí papíry nakreslíme vždy jednu postavu – ženu červeně a muže modře. Žáci z nich později vytvoří ideálního muže a ideální ženu. Aby práce nebyla omezena prostorem kolem balicích papírů v případě, že by žáci psali přímo na ně, píšou vše na post-it papírky (v dostatečném množství), které na plakát lepí. Má to i další výhodu, po odlepení lepíků nám zůstanou plakáty pro využití v dalších třídách.

První část

V této fázi nás zajímalo, zda jsou dnešní žáci ještě genderově zatíženi, nebo jestli už se jich tento problém netýká. Pro zjednodušení jsme jim připravily malou nápovědu. Na balicí papír jsme vypsaly různé vlastnosti, dovednosti a povolání a tyto archy vyvěsily na tabuli.

Žáci se rozdělili do smíšených skupinek. Měli za úkol rozhodnout, které vlastnosti (dovednosti, povolání) jsou typicky mužské, typicky ženské a které všeobecně lidské. Žáci se nemuseli držet pouze nápovědy na tabuli – mohli využít i svoje nápady. Mezi nabízené vlastnosti nebo povolání jsme záměrně zařadily i takové, pro které stereotypní přiřazení není, např. lékař, aby děti nehledaly za každou cenu, zda je to práce mužská, nebo ženská.

Na lepíky poté napsali vlastnosti (dovednosti, povolání) a nalepili do příslušného sloupečku na připravené balicí papíry.*

Druhá část

Žáci pracovali v další části hodiny ve dvou skupinách, chlapci a dívky zvlášť. Jedna skupina (v našem případě chlapci) se odebere do jiné místnosti, jiné volné třídy, většího kabinetu, sborovny nebo knihovny. My jsme pracovali na chodbě, protože jiné prostory volné nebyly. Pro žáky je i taková práce neobvyklá a tím aktivizující.

Ve skupině si žáci přečetli, co je napsáno na post-it papírcích a ve kterém sloupečku je určitá vlastnost (dovednost, povolání) nalepena. Poté se vyjadřovali buď souhlasně, nebo nesouhlasně, diskutovali o tom, zda jsou papírky přiřazeny „správně“, své názory obhajovali.

Zde vznikl problém, kterého jsme se obávaly a kvůli němuž jsme chtěly každou skupinu vést. Žáci kupř. vnímali povolání „učitel/ka“ jako povolání obecně lidské. Přestože všeobecně je školství feminizované a povolání „učitelka“ by se dalo zařadit jako typicky ženské. Proto jsme žáky otázkami přivedly k vysvětlení, že se jedná spíše o to, jak společnost chápe tato povolání. S vlastnostmi i dovednostmi si žáci uměli poradit a přiřazovali ženám dovednost vaření, mužům technické dovednosti apod.

V další části si žáci měli uvědomit, jak je toto stereotypizování nesmyslné. Snažily jsme se vymyslet aktivitu, díky které by žáci „prohlédli“. Na balicí papíry jsme nakreslily postavy a předložily dívkám modře nakresleného „ideálního muže“, chlapcům červeně nakreslenou „ideální ženu“. Žáci měli za úkol přelepit papírky ze sloupečků na arch s postavou, bylo možné napsat další vlastnosti (dovednosti, povolání) na papírky a nalepit. Poté následovala diskuse s otázkami a podle odpovědí se zdálo, že žáci chápou, že to, co se obecně říká, neplatí pro všechny:

V závěru této části jsme obě skupiny spojily a prezentovaly dívkám, jak si chlapci představují ideální ženu, a chlapcům, jak si dívky představují ideálního muže. Chtěly jsme žáky podnítit k debatě o nárocích na opačné pohlaví, což se nám podařilo jen napůl. Žáků 7. ročníku se problematika volby partnera podle naší zkušenosti zatím příliš nedotýká.

Třetí část

Nejprve jsme žákům pokládaly otázky:

Na závěr dostal každý žák malý papírek a metodou volného psaní se měl vyjádřit k otázce: Může být genderová stereotypizace diskriminující?

Žáci psali většinou své vlastní zkušenosti s problematikou genderu a tyto malé „texty“ nám posloužily jako informace o tom, zda žáci pochopili, prohlédli, začali přemýšlet... V jedné třídě nám ještě dvě minuty zbyly a mohly jsme si tak některá volná psaní přečíst, v druhé třídě jsme sebraly žákům kousek přestávky, ale nezdálo se, že by jim to vadilo.

Naše sebereflexe

Hodinu jsme vyzkoušely dvakrát a musíme konstatovat, že to, jak se práce povede, velmi záleží na skupině. V první skupině jsme z výsledku byly nadšené. Žáci nepotřebovali příliš usměrňovat, měli dobré nápady, chytře odpovídali na otázky a živě diskutovali. Druhá skupina byla pomalejší a žákům trvalo déle, než pochopili, o co při stereotypizaci jde a proč je nežádoucí.

Třídy jsou zvyklé pracovat různými metodami, proto jsme neměly po celou dobu praxe problém, když jsme chtěly experimentovat. Paní učitelka nám před každou hodinou ochotně nabízela pomoc, ale pak byla ráda, když jsme ji nepotřebovaly, a nechávala se překvapit, co nového jsme vymyslely. Před touto hodinou (byla poslední v celém bloku praxe) však vyjádřila obavu, jestli už žáci nejsou unavení příliš častým střídáním forem a metod práce (pracuje kromě alternativních metod i frontálně, využívá výkladu). Možná proto se v jedné ze tříd práce nezdařila tolik.

Týmová práce byla snazší v tom, že jsme byly malý tým a snadno jsme si vyjasnily svá očekávání. Vyučovací hodinu jsme připravovaly a rozmýšlely dlouho dopředu. Domlouvaly jsme se na tom, jak každá z nás bude pracovat při oddělení skupin tak, aby efekt byl stejný. Na závěr jsme hodinu společně (i s fakultní učitelkou) rozebraly a zhodnotily.

Metoda týmového vyučování se zdá na základní škole jen obtížně proveditelná, a to především z organizačních důvodů, proto je nutné na občasnou týmovou výuku myslet již dříve – při sestavování rozvrhů. Paralelní třídy mohou mít určitý předmět ve stejný den a čas – pak sice nevyužijeme výhody zmenšení skupiny, protože se třídy spojí, ovšem týmová výuka bude pro žáky zpestřením a povzbudí je k aktivnějšímu zapojení se do práce, o což nám především jde.

Obě autorky jsou studentky 5. ročníku učitelství pro 2. stupeň ZŠ s aprobací němčina, občanská nauka na Univerzitě Hradec Králové.

Poznámka:

* Protože se s těmito balicími papíry dále pracuje a žáci se po této aktivitě dělí na dvě skupiny, je dobré mít připravené dva takové archy. Skupinkám určíme, na který arch budou své papírky lepit.

Literatura:

Buriánek, J. (ed.): Interkulturní vzdělávání II. Člověk v tísni, Praha 2005.

Heyesová, N.: Psychologie týmové práce. Portál, Praha 2005.

Krüger, W.: Vedení týmů. Grada, Praha 2004.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2332 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz