Romance helgolandská

Tereza Srpová

Jakožto studentka čtvrtého ročníku pedagogické fakulty s aprobací český jazyk a psychologie pro střední školy jsem byla v letním semestru konečně shledána způsobilou, abych si vyzkoušela, jak probíhá učitelská praxe. Jelikož jsem současně s nadšením navštěvovala kurzy KM, chtěla jsem samozřejmě aplikovat kritické čtení a psaní přímo ve svých hodinách.

Během úvodní hodiny jsem s žáky vedla dialog o Nerudově krátké básni ze sbírky Hřbitovní kvítí (Láska shořela jak tenká svíce). Zjistila jsem, že většina žáků tohoto druhého ročníku je v dialogu značně pasivní a poezie pro ně navíc představuje opravdový čtenářský oříšek. Rozhodla jsem se tedy dalších několik hodin věnovat rozvoji čtenářství v oblasti poezie a aktivizovat přitom maximální počet žáků.

Stála jsem před úkolem vybrat co nejvhodnější text a též metodu výuky. Romanci helgolandskou jsem zvolila jednak pro její epičnost (cesta k poezii započatá výpravným textem mi přijde pro dnešní mladé čtenáře nejschůdnější), pro působivou pointu a jednak pro žánrovou záměnu. Textu nejpřiměřenější se mi pak jevila metoda čtení s předvídáním, která nutí žáky číst text pozorněji a soustředit se i na detaily, aby byli schopni odhadnout a zdůvodnit další vývoj příběhu. Navíc takovéto čtení vyvolává jisté napětí z tajemství, které je pro čtenářský prožitek šestnáctiletých často rozhodující. Aby četlo a přemýšlelo co nejvíce žáků, připravila jsem pracovní listy a lístečky s otázkami ke každé části básně nikoli pro jednotlivce, ale pro skupiny. Domnívala jsem se totiž, že skupinová práce vede žáky k zodpovědnosti za jejich společný výtvor.

Ročník: II. ročník čtyřletého gymnázia

Počet žáků: 31

Doba trvání: 3 vyučovací hodiny

Předmět: Český jazyk – literatura

Téma: Poezie májovců – Jan Neruda – báseň Romance helgolandská

Návaznost: Májovci – úvod

Cíle

Žák…

Pomůcky: sedm částí básně a sedm úkolů s otázkami k jednotlivým částem básně pro každou skupinu, jeden pracovní list pro každou skupinu, báseň Romance o Karlu IV. pro rychlejší skupiny

Vytváření skupin

Evokace

Klíčová slova a název básně

Uvědomění

Romance helgolandská – řízené čtení s předvídáním

Každá skupina dostane vždy jednu část básně a jeden lístek s otázkami k této části. Žáci ve skupině postupují takto:

Upozornění pro skupiny:

Po splnění úkolů k části básně obdrží skupina následující část básně a k ní úkoly, skupina se už nevrací k předchozím úkolům, neopravuje je, nejde o to, aby bezchybně předvídali, to by byla nuda, jde o proces předvídání! Naučit se číst básně!

Pokud některá skupina skončí s celou prací výrazně rychleji než ostatní:

Pracovní listy po skončení lekce všechny skupiny odevzdají učiteli, učitel k nim připíše krátké hodnocení a na další hodině je žákům okomentuje.

Reflexe

Diskuse s celou třídou

Byl Neruda tak nevzdělaný, že svou báseň špatně pojmenoval? Nebo proč to tedy udělal? Jak myslíte, že na tento příběh Neruda přišel?

Reflexe metody a skupinové práce

Byli jste rádi, že můžete pracovat ve skupině, nebo byste radši pracovali sami? Proč?

Dodržovali jste skupinová pravidla, která byla na počátku určena? Kdy ano, kdy ne, a k čemu to vedlo? Jak se kdo cítil?

Jak jste se ve skupinách dohadovali? Bylo to pro vás náročné nebo jste se většinou bez problémů shodli? (Každý čtenář je individualita, každé čtení je tudíž něčím jiné.)

Co by se dalo propříště zlepšit?

Měli jste – kromě role zapisovatele – nějak rozdělené role ve skupině? Zapojoval se zapisovatel do čtení a diskuse nebo jen psal?

Byly pro vás úkoly příliš lehké, optimální nebo moc těžké?

V čem bylo toto čtení jiné, než kdybyste si báseň přečetli rovnou každý sám celou, a pak bychom ji teprve společně rozebírali?

V čem si myslíte, že je pro vás čtení s předvídáním přínosné? Co jste se naučili?

Studenti v závěrečné diskusi zhodnotili, že poezie může být občas i zajímavá a vcelku srozumitelná. Žáci četli text díky metodě čtení s předvídáním pozorněji, než by tomu bylo při „normálním“ čtení, a rádi by touto metodou pracovali i někdy příště. Velké problémy jim však činilo zdůvodňování předvídání, protože nejsou zvyklí zjišťovat, odkud se jejich postoje, odhady a názory berou. Zejména na počátku nechápali, proč je důležité, aby si toto uvědomili. To bylo možné vypozorovat v jejich pracích, kde často právě zdůvodnění vynechávali anebo je formulovali nesrozumitelně. Bylo tedy nutné je po první hodině (kdy jsem si pročetla jejich započaté práce) na toto upozornit a více to osvětlit.

Všichni studenti pochopili minimálně pointu básně a dokázali ji shrnout v ponaučení. Žáci také využili příležitostí k vlastní kreativitě, a to jak v úvodním evokačním příběhu, který si sami vymysleli, tak i v malířských aktivitách a ve vymýšlení poslední sloky.

Cíle aktivizovat žáky formou skupinové práce bylo převážně dosaženo. Žáci byli na skupinovou práci zvyklí. Do skupin po čtyřech se rozdělili dle vlastního uvážení. Ve dvou skupinkách probíhaly vášnivé diskuse, dokud se jejich členové neshodli na jednotném zápisu. Vypozorovala jsem, že se v jedné skupině nepodařilo zapojit do práce všechny členy, ani mé následné povzbuzování nepomohlo, a v závěrečné diskusi se k tomu ani zapojení, ani nezapojení nechtěli nijak vyjadřovat. Propříště bych tedy tuto skupinu rozdělila mezi ostatní a práci jejich členů bych pozorněji sledovala. Zbylé skupiny nacházely shodu ve svých názorech většinou snadno, to jsem vypozorovala během jejich činnosti. Reflexe skupinové práce formou diskuse byla velmi obtížná, žáci byli unaveni, a tak z ní nakonec vyplývá pouze to, že převážná většina žáků byla radši, že pracovala ve skupině než individuálně. Žáci dále tvrdili, že skupinová pravidla dodržovali, ovšem výpovědní hodnota tohoto tvrzení byla, vzhledem k nechuti žáků o tomto dále diskutovat, mizivá. Co se týče pracovních listů, většina odpovědí v nich alespoň částečně naplnila mé očekávání. Je však zřejmé, že bylo pro žáky těžké formulovat myšlenky písemně, jelikož k tomu asi nemají tolik příležitostí.

A jaký je přínos lekce pro mě samotnou? Vyzkoušela jsem si, že dokážu obstojně učit hned napoprvé i třídu, kterou vůbec neznám, nenudit sebe ani žáky, zprostředkovat jim alespoň částečně požitek ze čtení, zajistit, že se ve škole myslí. A rozhodně mi tato lekce dala mnoho podnětů k mému vlastnímu přemýšlení.

Úkoly s otázkami

1.

Nechte báseň působit na své smysly – zrak, sluch, čich, hmat.

Nakreslete vylíčenou scénu (kreslit může jeden, ale i více členů skupiny).

Zapište: Co tam asi dělá John? Zdůvodněte.

Co se asi bude dít dál? Zdůvodněte.

2.

Jaký má asi John výraz ve tváři? Každý z vás ho zkusí ostatním předvést. Zakreslete ho či popište.

Zapište: Jak chce John pomoci dceři k věnu? Zdůvodněte, z čeho tak usuzujete.

3.

Udělal John to, co jste předpokládali?

Zapište: (Vyjádřete vlastními slovy, co John udělal? Co měl v úmyslu? – Pokud jste to již neodhalili dříve.)

Jaká použil básník přirovnání? Vypište je. Proč je použil? A jak to na vás působí?

Odhadněte, co Johnovi asi řekne hlas? Komu ten hlas bude patřit? Zdůvodněte.

4.

Řekl mu hlas to, co jste očekávali? Dozvěděli jste se, komu hlas patří?

Zapište: Vyjádřete vlastními slovy, co mu hlas říká.

Jak John zareaguje? Zdůvodněte.

5.

Zapište: Co si myslíte o Johnovi? Proč?

Jak chce dosáhnout toho, že bude jeho i druhá půle? A dosáhne toho nakonec? Zdůvodněte, proč si to myslíte.

6.

Odhalili jste Johnův záměr?

Zapište: Svými slovy zhodnoťte Johnovo počínání. (Proč dává mrtvole pěstí?) Vzpomeňte, pro koho to vše dělá… Lze to tím alespoň trochu omluvit?

Bude následovat už jen poslední sloka. Zkuste ji sami vymyslet: Co by tam asi mohlo být, jak by podle vás závěrečná sloka měla vypadat. (Dejte pozor i na formu – kolik bude mít veršů, jaké rýmy…) Vaši konečnou verzi sloky zapište.

7.

Vyjádřete své pocity po přečtení celé básně a zapište je.

Jste překvapeni, nebo jste podobnou pointu očekávali?

Zapište: Zkuste vyjádřit ponaučení z příběhu básně, můžete použít i nějaké pořekadlo.

Ukázky reálných odpovědí žáků

Nadstandardní splnění 3. sady úkolů

Udělal John to, co jste předpokládali? (Vyjádřete vlastními slovy, co John udělal? Co měl v úmyslu? – Pokud jste to již neodhalili dříve.)

Ano, udělal, co jsme předpokládali, odhalili jsme to už dříve.

Jaká použil básník přirovnání? Vypište je. Proč je použil? A jak to na vás působí?

Člunek běží jako liška; chtěl navodit atmosféru lišky běžící si rychle pro svou kořist; působí to na nás právě tak, jak si myslíme, že autor chtěl; zvrhlá loď leží jak černá rakev; loď leží bez pohybu, osamocena a zřejmě v ní budou mrtví jako v rakvi; působí to na nás pochmurně.

Odhadněte, co Johnovi asi řekne hlas? Komu ten hlas bude patřit? Zdůvodněte.

John podle nás zaslechl volání o pomoc, hlas zřejmě patří budoucímu manžely jeho dcery.

A to proto, aby se tam vyskytla nějaká zápletka, takže vlastně své dceři nepomohl, ale nevědomky jí uškodil.

Můj komentář: Zamýšleli se nad textem také z hlediska autorské záměrnosti (působí to na nás tak, jak si myslíme, že autor chtěl; aby se tam vyskytla nějaká zápletka).

Žáci dokážou zdůvodnit své předvídání na základě své čtenářské zkušenosti, vědí, že „každý“ příběh má nějakou zápletku, tu pak očekávají.

Odpověděli na všechny otázky.

Velmi výstižně formulovali, jaké významy jsou v přirovnáních vyjádřeny, jak na ně působí.

Hrubka: manžely místo manželovi.

Nevyhovující odpovědi na 3. úkol

Udělal John to, co jste předpokládali? (Vyjádřete vlastními slovy, co John udělal? Co měl v úmyslu? – Pokud jste to již neodhalili dříve.)

Ano. Vrhl se na tu ztroskotanou loď s medvědobijkou a chtěl všechno ukrást a všechny zabít – ale uslyšel vnitřní hlas ve své hlavě.

Jaká použil básník přirovnání? Vypište je. Proč je použil? A jak to na vás působí?

Zvrhlá loď jako rakev leží – působí to lepčejš a umělecky; působí to na nás hororově až depresivně.

Odhadněte, co Johnovi asi řekne hlas? Komu ten hlas bude patřit? Zdůvodněte.

Hlas mu řekne, aby je nepapal a nečórkoval, je to hlas lodi.

Můj komentář: Užívání nepřípustných výrazů pro takovýto druh práce (lepčejš, nepapal, nečórkoval); chybí jedno přirovnání.

Zcela chybí zdůvodnění předvídání!

Zmatenost, neujasněnost: nejdříve píšou, že je to hlas v jeho hlavě, poté, že je to hlas lodi.

Líbí se mi myšlenka, že by to mohl být hlas jeho svědomí.

Autorka je studentka čtvrtého ročníku Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.

Poznámka:

Text Romance helgolandské od Jana Nerudy rozčleněný na jednotlivé části najdete na webu KM v č. 28 - Co se do čísla nevešlo.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2332 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz