Čtení v Otevřené škole, čtení v projektech*

Anna Tomková, Hana Košťálová

Pozvání na odborný seminář Čtení v každém předmětu přijali ředitel Otevřené školy z Ohain v Belgii pan Ghislain Maron a jeho kolega z vysoké školy připravující budoucí učitele pan Michel Coupremanne. Pozvali jsme je se záměrem ukázat školu, kde čtení, jeho rozvoj i užívání jsou skutečnou součástí života školy a žáků, nástrojem jejich učení a také zájmem, činností, které se žáci věnují rádi a s chutí.

Otevřená škola v Ohain, která vznikla v roce 1971, je od počátku ovlivněna myšlenkami alternativní pedagogiky, hnutím nové výchovy. Byla vystavěna „mezi poli“, mezi městem a vesnicí. Připomíná dům dětství, o kterém mnozí sníme nebo jej máme ve vzpomínkách. Den po dni sem přicházejí děti mateřské a primární školy, aby si tu naplňovaly radost ze života, hasily žízeň po objevování překvapeními, která samy přinášejí, sdílely a dál rozvíjely všechny své zájmy, tentokrát na půdě školy. Škola se sama prezentuje jako škola života a škola pro život.

Otevřená škola vychází z pedagogiky spojené se jménem belgického lékaře a pedagoga Ovida Decrolyho (*1871–†1932). Pilíři jeho pedagogiky jsou následující myšlenky:

Základní strategií výuky v Otevřené škole v Ohain je výuka v projektech. Témata projektů vycházejí ze zájmů žáků. Probíhají v několikatýdenních intervalech, podle nosnosti tématu i trvání zájmu dětí o problém. Každý rok vznikají projekty nové, kromě některých „tradičních“, celoškolních, jako je například každoročně probíhající projekt Divadlo. Některé projekty se realizují napříč ročníky a třídami, jiné probíhají v jednotlivých třídách, vedle toho se žáci věnují svým individuálním projektům. Individuálním projektem žáci také završují své studium. Pro své mistrovské dílo (Mon chef d’oeuvre) hledají téma, zdroje, úkol samostatně zpracovávají a konečně jej obhajují před komisí.

Také čtení je propojeno se životem žáků Otevřené školy a s jejich zájmy. Čtení i psaní jsou přítomny ve všech jejich aktivitách a disciplínách, už od mateřské školy. Je součástí jejich učení.

V průběhu praktické dílny v rámci zmiňovaného odborného semináře Čtení v každém předmětu jsme se seznamovali především s konkrétními postupy a příklady toho, jak jsou čtení a psaní ve výuce v Otevřené škole zastoupeny a integrovány a jaké jsou specifické postupy, metody a příležitosti k jejich rozvoji. K bližšímu představení vybíráme globální metodu čtení, tutoráty a projekty Kniha a Divadlo:

V Otevřené škole používají globální metodu výuky čtení a psaní. Za průkopníka této metody prvopočátečního čtení je považován právě O. Decroly. Metoda vychází z analýzy celých vět a slov, zatímco u nás je více známo a užíváno prvopočátečního čtení vycházející ze syntézy písmen (hlásek). S globální metodou máme zkušenost z období meziválečného Československa, kdy ji k nám „dovezl“ ze studijního pobytu v Americe prof. Václav Příhoda a kdy ji s úspěchem zkoušela v praxi řada učitelů. Experimenty však byly v padesátých letech minulého století z ideologických důvodů zastaveny a už nebyly obnoveny. Metoda je charakterizována jako metoda ideo-vizuální, která upřednostňuje smysl čteného. (Další informace např. viz Böhmová, Eva: Globální metoda výuky čtení a psaní in: Wildová, Radka: Aktuální problémy didaktiky prvopočátečního čtení a psaní. PedF UK, Praha 2002.)

Tutorát je zajímavou formou výuky. Je založen na spolupráci dětí různého věku (přibližně šesti- a jedenáctiletých). V Otevřené škole se jednou týdně scházejí stabilní dvojice zhruba na půl hodiny ke společnému čtení. Činnost vychází z toho, že děti jsou při čtení rády ještě s někým. Mladší žák si vybírá texty, které by chtěl číst. Jen o trochu starší spolužák si lépe pamatuje okamžiky, kdy se sám učil číst. Možná také ještě dělá chyby, zároveň ale může být svému mladšímu kamarádovi už i učitelem, naslouchat mu, debatovat s ním, dokonce i hodnotit jeho výkon.

Projekty Kniha a Divadlo

Od 2. ročníku čtou žáci v Otevřené škole drobné romány a učí se, jakou mají formu, strukturu, jak vypadá úvod, jakou úlohu mohou mít ilustrace apod. Čtou mj. se záměrem, aby jednou sami sepsali příběh, vytvořili krásnou knihu. Vznikají knihy odlišné svým obsahem, rozsahem i kvalitou. Své místo nakonec dostávají ve školní knihovně, kde si je půjčují další děti, a knihy tak skutečně slouží ke čtení a k učení. Některé z knih natočí na kazety, aby je mohly „číst“ i úplně malé děti.

Základním úkolem každé třídy v projektu Divadlo je vymyslet, napsat a zrealizovat divadelní hru. Žáci navrhují téma a zaznamenávají je. Vymýšlí příběh, který zapisují v divadelním jazyce. Pracují s texty, zkouší, řeší otázky režijní, kreslí a vyrábějí kulisy. Připravují pozvánky. Vyvrcholením je představení jako v opravdovém divadle, pro opravdové diváky. Protože je projekt Divadlo součástí učebního programu, celá práce končí evaluací, včetně evaluace kompetencí ke čtení.

Konkrétní příklad, který na přednášce uvedl ředitel školy, dokládá nejenom přítomnost a podobu čtení v Otevřené škole, ale také základní principy učení, tj. globální přístup a zájem jako směr učení. V letošním 6. ročníku se žáci spontánně začali zabývat situací v Afghánistánu. Četli novinové články, jednotlivé příběhy, diskutovali a rozhodli se, že k tématu zpracují povídku. Svou tvorbu konzultovali se spisovatelem. Našli prostředky a svou povídku dokonce vydali. Zpracovaný příběh se pak stal východiskem pro divadelní představení v projektu Divadlo.

Podrobněji ke čtení v otevřené škole

Kompetence čtení jsou u člověka v neustálém vývoji. A právě v této perspektivě by je měla škola nahlížet.

V otevřené škole se při čtenářství klade zásadní důraz na porozumění čtenému. Výuka se nesoustředí na izolované dekódování psaného textu – v každé fázi vývoje čtenářství jsou děti vedeny k tomu, aby sledovaly své porozumění čtenému textu a aby užívaly strategie, které porozumění pomáhají budovat. Škola vychází z toho, že mezi textem a jeho vnímáním čtenářem (budováním smyslu textu) je neustálé napětí, čtenářova zkušenost a text se v procesu čtení mísí, čtenář dává textu smysl na základě dosavadních zkušeností a naopak text proměňuje jeho porozumívací schémata a pozměňuje jeho zkušenost. Čtený text je navíc od počátku spojován s textem psaným a dovednosti čtení se podporují navzájem s dovednostmi psaní.

Děti si vytvářejí očekávání a hypotézy o textech podle nejrůznějších vodítek. V otevřené škole se pohybují v prostředí, které přirozeně realizuje a využívá mnohé funkce psaného textu (funkce komunikační – dopisy, plakáty; funkce „externí paměti“ – recepty, denní rozvrh, záznam úkolů; funkce dokumentační – složky s materiály; funkce zábavná – četba pohádek). Děti se učí tyto funkce psaných textů poznávat a chápat vazbu mezi funkcí textu, jeho formální podobou, způsobem užívání a smyslem.

Zvláštní pozornost mezi čtenářskými dovednostmi se věnuje vysuzování – schopnosti spojit dva a více prvků v rámci daného textu i mimo něj a vytvářet na základě spojení závěry o smyslu textu, které text explicitně neobsahuje. S tím souvisí i pozorování sama sebe jako čtenáře – děti samy zjišťují, zda rozumějí čtenému textu. Děti se učí, že porozumění textu rozpoznají podle toho, zda jednotlivé prvky textu zapadají do kontextu a vytvářejí významově soudržný celek.

Během třetího cyklu (10–12 let) dítě pomalu přechází ze školního využití čtení, pro které je typický významný vliv učitele, k samostatnému využití, které dítěti umožňuje práci bez stálého vedení. Tím na sebe dítě bere více zodpovědnosti za celý proces učení. Nicméně čtenářské kompetence se teprve rozvíjejí, a jsou tedy velmi křehké. Je třeba stále je procvičovat, a to v rámci všech činností ve škole. A žáci musejí dostávat neustálou zpětnou vazbu k tomu, jak se jim práce daří.

V rámci rozvíjení základních vědomostí v předmětech musí učitel nejen přiznávat důležitost čtení, ale musí zároveň stimulovat dítě k rozvoji a efektivnímu užívání strategií čtení. Žák si tak osvojí stále dokonalejší a hlubší způsob čtení, který jej čím dál tím více motivuje k četbě a který mu přináší ještě intenzivnější radost ze čtení.

Čtení v otevřené škole nesmíme redukovat na pouhé vyhledávání informací nebo na pochopení obsahu. Žáci si zvykají na to, že je nutné zamyslet se i nad tím, jak jsme k porozumění dospěli. Obvykle to znamená diskutovat ve skupině čtenářů o tom, jak jsme postupovali při porozumívání textu, porovnat různé interpretace, prozkoumat důvody shod a odlišností. Pokud při tom navíc mají žáci příležitost reagovat na četbu písemně, dospívají k efektivnímu a reflektujícímu čtenářství rychleji.

V otevřené škole učitelé pracují s několika sadami čtenářských dovedností. Ty jsou popsány buď samostatně, nebo v rámci předmětů. Zde přinášíme příklad pohledů na čtenářské dovednosti, které by děti měly zvládat v otevřené škole na konci třetího cyklu:

Příklad 1: Čtenářské dovednosti

Příklad 2: Osvojení primární kompetence psaní a písemného projevu v propojení se čtenářstvím

Příklad 3: Čtení v předmětu literatura

Příklad 4: Čtení v dějepise

Ohainský přístup ke čtenářství je pro nás cenný z mnoha důvodů: rozmnožuje naše argumenty, jimiž zdůvodňujeme důraz na školní práci s texty; ukazuje zároveň, že jen číst nestačí – jde také o to, jak čteme, jaké čtenářské cíle jsme schopni stanovit a s žáky sledovat, jak reflektujeme obsah četby i procesy dobývání smyslu čteného. Věříme, že se vbrzku i v České republice najdou školy, které budou považovat rozvoj čtenářství žáků i učitelů za svůj klíčový úkol a budou v něm zároveň nalézat nevysychající zdroj radosti.

Poznámka:

* Zpracováno na základě přednášky a dalších materiálů od Ghislaina Marona, ředitele Otevřené školy v Ohain, Belgie. Za překlady děkujeme dr. Dominice Kovářové.

A. Tomková je odborná asistentka na katedře primární pedagogiky PedF UK. H. Košťálová je lektorka a koordinátorka KM.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2336 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz