Lamy

Ondřej Hausenblas

Lamy jsou jihoamerickými  příbuznými  velbloudů.  Vikuně žijí v nadmořských výškách od 3 500 do 5 500 m v travnatých  a kamenitých horských stepích. Od jižního Peru do Argentinu a Bolívii až po Chile. Malé stádo vede vedoucí samec. Doba březosti je 11 měsíců. Samice rodí jedno mládě, které má hmotnost 4 – 6 kg. Již po patnácti minutích je schopné postavit se na nohy. U matky zůstává skoro rok, než se osamostatní. Vikuně mají velmi jemnou a kvalitní vlnu, pro kterou je indiáni odchytávali, ostříhali a opět vypouštěli na svobodu.  S příchodem Španělů začalo  nemilosrdné vybíjení pro kůži, maso a vlnu. Vikuně byly téměř vyhubeny. V roce 1965  žilo v jihoamerických horách jen 6 000 z původních 400 000 vikuní. Vytlačoval je také chov dobytka do stále nehostinnějších  končin. V poslední chvíli zachránilo vikuně vyhlášení několika rezervací a přísný zákaz lovu.  Dnes už v přírodě údajně žije na 80 000 těchto zvířat. V zoologických zahradách nejsou příliš často k vidění, jsou náročnější na chov než lamy guanako nebo domácí lamy.
Větší druhy lam mají tělo je porostlé hustou vlnitou srstí. Na dlouhém a štíhlém krku je dozadu stlačená hlava s protáhlými boltci, velkýma očima a ostrým čenichem. Lama byla velmi důležitým zvířetem pro Andské kultury a pro obyvatele altiplána je důležitá i dnes. Zásobuje je masem, kůží a vlnou. Používá se jich také k nošení nákladů a v mnoha nepřístupných horských oblastech jsou lamy stále jediným transportním prostředkem. Existují čtyři druhy lam, které mohou být kříženy, ale v druhé generaci se navrátí převládající druh. Přes četné pokusy se nedaří úspěšně chovat lamy v jiných zemích, patrně jsou velmi citlivé na změnu podnebí. Povahou jsou lamy nevýbojné, bývají však často tvrdohlavé, plivají a mnohdy se stává, že si lehnou a odmítají jít dál.
Pro člověka je významná zejména lama krotká (Lama glama) - barvy může být bílé, rezavé, okrové, červenohnědé nebo černé i skvrnité. Je největší ze čtyřech druhů a dává výtěžek okolo 4 kg vlny každé dva roky. Lze ji domestikovat a slouží i jako zdroj masa. Lamy jsou nejméně vybíravé co se týče krmení, pasou se obvykle na méně kvalitních pastvinách. Samci, kteří jsou o něco větší než samice mohou denně unést náklad 50 kg na vzdálenost asi 20 km, k tahu ani k jízdě se jich nepoužívá. Lamám se daří v horách a nevadí jim, že mají často srst na těle pokrytou jinovatkou a ledem. V rovinách hynou horkem. Samice lamy vrhá pouze jedno mládě, které poměrně dlouho kojí, takže často mláďata druhého roku sají ještě s jednoročními. Od třetího do dvanáctého roku je zvíře schopné výkonů, pak rychle stárne a k práci se už nehodí.

Navigátor
Chci se podívat na:
Chci vyhledat:
Právě se nacházíte na:
homepage KM
Kritické listy

[ukázat mapu celého webu]
Kritické listy
Čteme s porozuměním


E-infosíť
Přihlášení do e-mailové infosítě Vám zaručí zasílání novinek a aktualit přímo na Váš e-mail. (více informací)
jméno:
e-mail:
cislo:
zde napište: 531
 
Je již přihlášeno 2336 lidí.
Projekt ESF
Investice do rozvoje vzdělávání

Ostatní

Licence Creative Commons
Kritické myšlení, jejímž autorem je Kritické myšlení, o.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.kritickemysleni.cz