Kritické myšlení, o.s.
Základní škola s RVJ, Bronzová 2027, 155 00 Praha 5 -- Lužiny

kritickemysleni@ecn.cz

255 797 457 (preferujte e-mail)

Základní informace | Podrobné informace

Program Čtením a psaním ke kritickému myšlení

OBSAH: charakteristika, příklady, práce učitele, původ, materiály, kontakt

Tento vzdělávací program přináší učitelům na všech stupních vzdělávání konkrétní praktické metody, techniky a strategie sestavené v otevřený, ale provázaný celek, v efektivní systém velmi snadno použitelný přímo ve škole. Program sám neklade důraz na pedagogické, psychologické či literární teoretické poznatky, přestože je na jejich základu postaven, ale zdůrazňuje přímé prožití učebních činností a jejich následnou analýzu.

Co je pro program charakteristické

1. Promyšlené a strukturované využití čtení, psaní a diskuse k rozvíjení samostatného myšlení studentů, k podnícení potřeby i schopnosti celoživotního vzdělávání, tvořivého přístupu k novým situacím, schopnosti spolupracovat a respektovat názory druhých;
2. aktivní učení odehrávající se ve fázích evokace – uvědomění si významu – reflexe;
3. změna učitelova postavení v procesu výchovy a učení a změna komunikace mezi učitelem a studenty a mezi studenty navzájem;
4. využití faktografických znalostí k řešení problémů a jako materiálu k rozvíjení myšlenkových operací, vyvážený poměr mezi znalostmi, dovednostmi a rozvíjenými postoji;
5. zohlednění skutečných studentových zájmů a potřeb;
6. studentova neustálá reflexe vlastního učení jako jeden z nástrojů celoživotního vzdělávání;
7. důraz na stálou spolupráci studentů, využití celé škály kooperativních metod;
8. hodnocení učebního procesu, ne jen výsledku učebního procesu;
9. studentovo ztotožnění se s cíli učení – student cílům rozumí a později si je i samostatně formuluje a sleduje míru jejich dosahování;
10. třída jako učící se společenství otevřené novým nápadům a netradičním řešením.

Základním rámcem v tomto programu je tzv. třífázový cyklus učení:

1. evokace – každé učení začíná tím, že si studenti uvědomí a slovy vyjádří, co sami vědí nebo co si myslí, že vědí, o předloženém tématu, zároveň formulují i nejasnosti a otázky, které k tématu mají a na které budou hledat v další fázi odpověď;
2. uvědomění si významu – konfrontace studentova původního konceptu daného tématu se zdrojem nových informací, názorů, nově formulovaných souvislostí (text, film, vyprávění, přednáška…);
3. reflexe – studenti přeformulují své chápání tématu pod vlivem nových informací i diskusí s kolegy, uvědomí si, co nového se naučili, které z původních představ se jim potvrdily, které naopak vyvrátili, uvědomí si i názory a postoje druhých lidí (spolužáků, učitele) k tématu.

Příklady metod využívaných v programu

• volné psaní
• párová diskuse
• párové čtení
• učíme se navzájem
• klíčová slova
• řízené čtení s předvídáním
• diskusní pavučina
• brainstorming, myšlenkové mapy
• dvojitý zápisník
• poslední slovo patří mně
• grafická schémata různých typů
• I.N.S.E.R.T.
• kostka 
• pětilístek

Jak program pečuje o to, aby učitelé dokázali aplikovat ve vlastní každodenní praxi to, co se v kursu naučí:

• metody předkládá skrze modelové hodiny, v nichž účastníci prožívají na vlastní kůži to, co asi budou prožívat i jejich studenti; modelové hodiny následně analyzuje celá skupina;
• myslí na možnosti přímé aplikace prezentovaných metod ve vlastní praxi učitele – učitelé plánují použití nových metod ještě v průběhu kursu, využívají k tomu vlastní učební materiály a své přípravy konzultují mezi sebou a s lektory;
• účastníci se setkávají v menších, regionálních skupinách mezi jednotlivými díly kursu a diskutují o tom, co a s jakým výsledkem vyzkoušeli ve svých třídách, radí si;
• každý další díl kursu začíná diskusí o výsledcích aplikace dosud prezentovaných metod, účastníci skupinově řeší nejčastěji se vyskytující problémy.

Změny, které program postupně vnáší do učitelovy práce

• učitel vytváří ve třídě bezpečné prostředí – bezpečné v tom smyslu, že se studenti nemusejí obávat reakce na své nápady, myšlenky a názory ani ze strany učitele, ani spolužáků;
• učitel zvládá metody rozvíjející aktivní učení a kritické myšlení a časem je schopen zavádět vlastní aktivity a strategie podle potřeb svých studentů;
• učitel navozuje příležitosti pro rozvoj samostatného a kritického myšlení žáků, tzn. že jeho výuka nespočívá pouze na faktech a jejich reprodukci při zkoušení, ale zahrnuje problémové úlohy s nejednoznačnými řešeními;
• učitel připouští, že neexistuje jedna správná odpověď na každou otázku, a raduje se z toho;
• učitel se učí pokládat studentům i takové otázky, které rozvíjejí myšlení vyššího řádu;
• učitel se učí vést diskusi mezi studenty tak, aby studenti diskutovali mezi sebou, a ne aby se s každým příspěvkem obraceli na učitele jako na autoritu;
• učitel připouští, a dokonce podporuje ty názory studentů, které se liší od jeho vlastních;
• učitel připouští, že není jediným a definitivním zdrojem informací pro žáky;
• učitel si zvyká na to, že každý student si z učební činnosti odnese jiné poznatky a dovednosti, a to podle svých potřeb, zájmů, typu talentu apod.
• z toho plyne, že učitel se více zabývá učením každého žáka individuálně, pomáhá mu při formulování osobních učebních cílů, které by ovšem měly reflektovat cíle celé třídy nebo skupiny;
• učitel zvládá kooperativní metody a strategie;
• učitel se učí velmi pečlivému plánování a promýšlení učební látky a volbě vhodných učebních činností, metod, strategií;
• učitel si osvojuje nové techniky hodnocení, které mu umožní nové procesy hodnotit novými nástroji;
• učitel se učí pracovat společně (= zároveň) se studenty.

Původ programu

Program vyvinulo Consorcium for Democratic Pedagogy, jehož členy jsou University of Northern Iowa, Hobart and William Smith Colleges, Orava Association – Projekt Orava, International Reading Association – IRA.

Finanční a organizační zabezpečení programu

V 19 zemích střední a východní Evropy a Asie je program finančně podporován sítí kanceláří Open Society Institute (v České republice Open Society Fund Praha), kterou založil George Soros. V ČR získal program podporu také od MŠMT ČR, MZV ČR, Nadace Jana Husa, U.S.I.A.

Od února 2000 je program zajišťován občanským sdružením Kritické myšlení. To řídí síť, sdružuje lektory a absolventy kursů RWCT. Certifikuje lektory a vynikající učitele a navrhuje je k mezinárodní certifikaci. Ustavuje osvědčená metodická a tréninková centra – efektivní školy, a tréninková centra při institucích pro další vzdělávání učitelů.

Personální zajištění programu

V čele konsorcia stojí čtyři ředitelé:

• Charles Temple, Hobart and William Smith Colleges, Geneva, New York, USA
• Kurt Meredith, University of Northern Iowa, USA
• Jeannie Steel, University of Northern Iowa, USA
• Scott Walter, International Reading Association – IRA, Washington DC, USA

V každé ze zemí působí dobrovolní lektoři nebo konzultanti, v České republice:

• David Klooster, Hope College, Michigan, USA
• Patricia Bloem, Grand Valley State University, Allendale, Michigan, USA
• Jeannie Steel, University of Northern Iowa, USA

Účastníci programu v České republice

Programu se ve školním roce 1997/98 zúčastnilo 26 učitelů prvního a druhého stupně ZŠ, středních škol a vysokoškolští učitelé.

Ve školním roce 1998/99 přibylo 68 učitelů v replikacích zajišťovaných OSF Praha a další asi stovka učitelů se zúčastňuje kursů organizovaných účastníky prvního běhu pro kolegy z vlastní školy a blízkého okolí.

Ve školním roce 1999/2000 proběhly replikace programu pro dvanáct skupin, ve kterých se vyškolilo 280 účastníků včetně univerzitních učitelů. Budou pokračovat školení ve „sborovnách“, tj. vyškolení učitelé budou pokračovat v předávání programu RWCT na vlastních školách.

V první půli roku 2001 proběhly nebo doběhly další kursy,  mj. v Praze, Ústí nad Labem, Českém Krumlově, Jihlavě.

Rozsah programu

• Kurs probíhá ve 4–5 modulech vedených týmem lektorů a celkem zahrnuje 80–100 vyučovacích hodin.
• Kromě setkávání s lektory se účastníci scházejí mezi moduly na tzv. měsíčních setkáních organizovaných v menších skupinách na regionálním principu, cílem těchto setkání je výměna zkušeností, řešení problémů, které přinesla praxe, konzultace.
• Organizujeme kursy pokračovací včetně letních škol.

Pracovní materiály

Autoři programu připravili osm příruček tak, že je mohou využívat jak účastníci v kursu, tak lektoři. Příručky obsahují popis ukázkových hodin, návod na analýzu ukázkových hodin, stručně se dotýkají pedagogicko-psychologických poznatků, ze kterých čerpá teorie aktivního učení, pedagogického konstruktivismu. Příručky obsahují texty, se kterými lze v kursu pracovat, ale které jsou postupně nahrazovány vyzkoušenými texty domácími.

Témata zpracovaná v příručkách

1. Úvod do kritického myšlení

Vstupní část projektu se stručně dotýká teoretického zázemí kritického myšlení a interaktivního učení, předvádí a objasňuje tzv. model evokace – uvědomění si významu – reflexe. Účastníci se aktivně seznámí s úvodním blokem metod, na kterých si názorně ujasní východiska a cíle projektu.

2. Metody rozvíjející a podporující kritické myšlení

Rozbor postupů při formulování a kladení otázek různým adresátům, definování a modelování rozličných druhů a úrovní otázek a debatních strategií, kterými lze rozvinout diskusi jak nad textem uměleckým, tak nad textem naučným. Bloomova-Sandersova taxonomie otázek.

3. Čtení – psaní – diskuse napříč vyučovacími předměty

Třetí část kursu zdůrazňuje vzájemnou propojenost jazykových dovedností (čtení, psaní, mluvený projev a naslouchání) a jejich význam pro učení obecně. Zaměřuje pozornost účastníků na techniky použitelné ve všech předmětech a všímá si role učitele v rozvíjení žákových schopností samostatného čtení a kritického zpracování textu.

4. Další metody rozvíjející kritické myšlení

Znovu se bude hovořit o modelu evokace – uvědomění si významu – reflexe, nyní podrobněji. Tato část kursu nabízí další metody použitelné ve všech třech fázích modelu. Zvláštní důraz kladen na strategie diskuse jako přípravy ke psaní.

5. Navozování podnětné atmosféry a ovzduší podporujícího kritické myšlení

Tradiční role učitele se mění: učitel se stává rovnoprávným partnerem uvnitř učící se komunity. Vyzývá studenty k vyjadřování vlastních názorů a zaujímání stanovisek, která jsou schopni obhájit na základě dobře zpracovaných informací.

6. Dílna čtení: Vychováváme přemýšlivé čtenáře

Čtenářská dílna chce ukázat účastníkům metody, kterými budou moci formovat schopnosti studentů orientovat se v množství dostupných textů a zároveň podněcovat studenty k hluboké reflexi, k přemýšlení o smyslu přečteného. Cílem učitelova snažení je vychovat dychtivé čtenáře, kteří čtou, protože cítí vnitřní potřebu a hledají odpovědi na své vlastní otázky. V této části kursu se účastníci naučí vést čtenářské „minidílny“.

7. Dílna psaní: Od prožitků k promyšleným psaným argumentům

V tomto pokračování se účastníci seznámí s metodami, které pomohou studentům psát texty přehledně a jasně strukturované, vyjadřující srozumitelně a přesvědčivě pisatelovo stanovisko, ať racionální, nebo citové.

8. Hodnocení práce studentů a plánování hodin

Kontaktní údaje

jsou k dispozici v záhlaví těchto stránek...