Čtením a psaním ke kritickému myšlení
Anotace knih
Vanda – Liga proti holkám
Dagmar Geislerová
(Thovt 2007)

Zatím čtyřdílná série knih o Vandě (Vandiny tajné zápisky, Vanda – Přísně tajné, Vanda –Blesková pomsta a Vanda – Liga proto holkám) rozšiřuje produkci knih pro dívky od deseti let. Vanda, jejíž autorka, německá spisovatelka Dagmar Geislerová, knihu též ilustrovala, chodí do 4. třídy, píše si deník a řeší problémy spojené s tímto věkem. V knize Vanda – Liga proti holkám se objevuje motiv nenávisti mezi kluky a holkami, která občas zakrývá rodící se city, s nimiž si děti nevědí rady. Ve třídě vzniká skupina kluků, kteří si říkají L. P. H. (Liga proti holkám) a zásadně se s holkami nebaví. Pro Vandu a její nejlepší kamarádku Katku jsou nepřáteli, se kterými nechtějí mít nic společného. Přesto mají mezi kluky dobrého kamaráda – Fabiána. Jeho pozice je však obtížná, stojí mezi těmito dvěma světy. Vzájemné vztahy se vyhrotí během několikadenního školního pobytu na hradě. Vanda žárlí na svou kamarádku Katku, do jejíž přízně se snaží dostat Leontýna. Půlnoční nevinná párty (s limonádou a gumovými medvídky) je prozrazena, dívky musejí své provinění odčinit při službě v kuchyni a Vanda podezírá ze zrady Katku:

Služba v kuchyni obnáší: sklidit nádobí ze stolů, umýt ho a naskládat do obrovské myčky a vysmejčit sál. Než jsem se Sofií umyla stoly, Katka se ještě několikrát pokusila se mnou mluvit.

„Co se děje, co se děje?“ ptala se neustále.

„To snad víš sama nejlíp!“ odsekla jsem jednou. Jinak jsem ani nemukla.

Zatímco jsme pracovali, dveřmi dovnitř pořád nakukoval Robert, Lukin a spol. Myslela jsem, že z těch jejich hloupatejch řečiček snad zešedivím.

„Kuchyně je pro vás to pravé místo!“

„No, není to nádhera, koukat na to, jak holky pracujou?“

„A především naše sladká Fabiánka!“

„Vandičko, ten hadr perfektně sedne k tvému tričku!“

„Fabiánko, kdepak jsi zapomněla zástěrku?“

„Pěkně to děláte. No, ve čtvrté třídě bychom to už mohli předpokládat!“

Po každé průpovídce se smíchy div nezlomili v pase.

„Jenom hloupě žvaní!“ řekla jsem Fabiánovi, ale ten se na mě ani nepodíval. Pošilhávala jsem po Katce. Se zaťatými zuby šůrovala koštětem dál. Fakt vydařený školní výlet! Jestli mi teď ukápne jediná slzička, jedu domů! (s. 69–70)

Nakonec se vše vysvětlí a kamarádství může pokračovat. Kniha je graficky zpracována tak, že vypadá částečně jako opravdový dívčí deník – se spoustou kreseb, vykřičníků, škrtanců. Když si chce Vanda něco důležitého rozmyslet, píše si pro a proti, vytváří seznamy dobrot na mejdan a plány pomsty vůči „elpéhákům“.

Autorka využívá nápaditého jazyka, slangu a hovorových výrazů, aby se přiblížila způsobu uvažování a vyjadřování desetileté dívky. V textu se tedy objevují výrazy a slovní spojení jako bloncka, hodit šavli, to je bájo, blázníš na kvadrát, zašívárna, které nepoužívají jen děti, ale také někteří chápaví dospělí (třeba Vandina maminka, duchem stále velmi mladá), a také odkazy k některým symbolům dětského světa (při příjezdu na hrad si děti okamžitě vybaví příběh Harryho Pottera). Přestože nepatřím kvůli svému mnohem vyššímu věku mezi zamýšlené adresáty této knihy, při četbě jsem se pobavila.

(K. Šafránková)