Čtením a psaním ke kritickému myšlení
Anotace knih
Mojmír – cesta pravého krále
Renata Štulcová, Renata Fučíková
(Albatros 2010)

Když jsem asi před rokem četla trilogii o Eragonovi (Christopher Paolini: Eragon, Eldest, Brisinger), byla jsem okouzlena drakovým vnitřním zrakem a moudrostí, fascinovalo mě mimosmyslové vnímání světa, telepatické promluvy, naslouchání hlasům přírody, pokora. Byla jsem proto překvapena, když se podobné motivy objevily i v knize paní Štulcové a Fučíkové – Mojmír, cesta pravého krále. Po přečtení první kapitoly jsem rozhodně nic podobného nečekala – kapitola zpracovává známou pověst o Ječmínkovi. Od druhé kapitoly však začnou do známé pověsti vstupovat nové události a osoby, prastarý prsten, křišťálová slza a tajemná krabička, vzácný meč a plášť knížete Svatopluka. Autorky nic neprozradí přímo, skvěle mlží a nutí čtenáře číst stále dál. Ten se pak díky nim dostává na úžasná místa. Nádech tajemna získávají nejen exotická města a země, zajímavými se nestávají pouze templářští rytíři, tajemné podzemí klášterů, ale, což jako češtinář oceňuji nejvíce, naprosto nové podoby zde nabývá svatý Konstantin. Právě on je průvodcem Mojmíra – Ječmínka, jehož narození bylo doprovázeno červánky křídel ptáka Ohniváka. Duch svatého Konstantina provází Mojmíra při výuce v klášteře, dodává Mojmírovi sílu, ale zároveň ve čtenáři probouzí pýchu a hrdost nad moravskou – českou historií. Malá zemička uprostřed Evropy je zasazena do širšího světového kontextu. Autorky chtějí, aby mladý čtenář pochopil, že každá země je „velká“ a významná, že základem každého náboženství je láska a že i národy, které žijí tisíce kilometrů od sebe, se mohou navzájem obohacovat: Když šamani skončili, Kublaj požádal mládence z Moravy, aby mu zazpívali některé z písní, které od nich slyšeli již v Daidu. „ Putovali hudci, tři švarní mládenci…“ začal Cyrda a ostatní se k němu přidali. Smutné krásné písně, jako kdyby jim je měsíc našeptával, a Mongolové v naprostém okouzlení poslouchali.

Mojmír na své pouti z Moravy do dalekého Mongolska a zpět dojde k nečekanému poznání. Odhalí svou totožnost, pozná svou rodinu a uvědomí si sílu pravé lásky a přátelství. Pozná východní filozofie a myšlení. Pro záchranu vlasti obětuje sám sebe. Vše doprovázejí velmi zdařilé, pro současnou dětskou knihu neobvyklé ilustrace.

Nevím, jak knihu přijmou mladí čtenáři, mám zkušenost pouze s reakcemi na první dvě kapitoly. Myslím ale, že četba knihy vyžaduje čtenáře zdatné. Příběhy probíhají v několika rovinách, stylisticky se autorky občas nechávají inspirovat starší češtinou, pestrý je výběr slov. Každopádně by pro učitele mohla být směrem, kterým lze mladé čtenáře vést.

(H. Prchlíková)