Čtením a psaním ke kritickému myšlení
Anotace knih
Útěk z Treblinky
Chil Rajchman
(Víkend, 2010)
sken24 sken25

Nejohroženější čtenářskou skupinou jsou chlapci, což se stále výrazněji ukazuje i ve výsledcích testu čtenářské gramotnosti PISA. I když chlapci mívají průměrně horší výsledky všude na světě, u nás je rozdíl mezi nimi a děvčaty výraznější a stále se prohlubuje. Z mých zkušeností se čtenářstvím vychází jako nejkritičtější období 7.–8. třídy. Zde se mohou často nenávratně ztrácet, ale na druhou stranu stále ještě získávat čtenáři-kluci.

Velkým problémem jsou podle mě nabízené knihy. Nejohroženější čtenáři většinou nemilují fikční světy, rádi by se setkávali s reálným světem a jeho konflikty. Naši vydavatelé však často připravují knihy podle zásady „dětský“ děj – velká písmena, menší počet stran, „dospělý“ děj – malá písmena a větší počet stran. Ohrožení čtenáři hradbu malých písmen a množství stran často nepřekročí.

Útěk z Treblinky patří mezi knihy, které jsou pro výše uvedené čtenáře nejvstřícnější. Závažný a srozumitelně napsaný děj, který přímo zasahuje čtenáře, kniha se dá přečíst ve velmi krátké době (velká písmena, 160 stran), působí tak autenticky, že po dočtení ještě zůstává v myšlenkách čtenáře, který si i po delší době její scény podrobně vybavuje. Na tuto knihu, kterou jsem koupil do školní knihovny ve dvou výtiscích, stály fronty právě těch žáků, kteří jinak četbu příliš nepreferují.

Jeden ze zápisů z četby, který následně vznikl v 7. třídě, si můžete přečíst.

(M. Šlapal)

Pět klíčových slov, která by vystihla tuto knihu, jsou koncentrační tábor, židé, plynové komory, nacisté a bolest.

Tento příběh se odehrává v koncentračním táboře Treblinka, který se nacházel na území dnešní Ukrajiny. Vše to začíná, když začnou němečtí vojáci vozit všechny židy do koncentračních táborů. Chil Rajchman byl jeden z nich. S jeho sestrou, které bylo sotva osm let, je odvezli do Treblinky. Jak přijeli k Treblince, byli rozděleni do dvou skupin, jedna z těch skupin byla zabita a druhá šla nosit věci z vlaku na louku. Jeho sestru odvedli a už ji nikdy neviděl. Navečer ho odvedli do Treblinky, kde dostal vodu a jídlo. Byl odveden do budovy, kde spali. Seznámil se tam s novým přítelem, který mu řekl, jak to tam vlastně chodí. A že se tam lidi radši zabijou (oběsí), než aby pracovali. Na další den mu byla přiřazena práce. Měl štěstí, byl holič. Musel stříhat děti, ženy i muže, a to i v zimě, pak byli nahnáni do plynových komor. Chil byl přeřazen do druhého tábora, který byl horší. Nosil mrtvé a pořád byl bit obušky. Po dvou měsících se stal zubařem, musel vytrhávat zlaté zuby. Nakonec uspořádali vzpouru, při které se mu podařilo utéct. Schovával se ve Varšavě u jedné rodiny, ale ta ho chtěla udat, tak utekl. Po válce se oženil a měl tři syny.

Hlavní postava je Chil Rajchman, který je žid. Je statečný a nebojácný. Taky se mu podařilo utéct.

Tato kniha mi připomněla, když mi můj dědeček vyprávěl, jak to bylo s jeho tatínkem. Jak byl odveden a zavražděn. Tuto knihu bych obodoval 100%, byla napínavá, smutná a vše, co taková pravá kniha má mít. Chil mi byl velmi sympatický, nebál se nacistů a začal nový život a nikdy nezapomněl na svou sestru.